TLDR? Nález 2 dřevěných nástrojů v Řecku ukazuje, že lidé před stovkami tisíc let běžně pracovali se dřevem – ač se takové nástroje dochovají jen výjimečně. Oznámení tuna.
Živíte se masírováním lidí? Pokud ne, pak patříte mezi drtivou většinu z nás, kteří pro svou obživu používají nějaký více či méně sofistikovaný nástroj! Od pazourků z doby kamenné k počítačům doby… vlastně taky kamenné, respektive křemíkové… vedla dlouhá cesta!
Ale jak vlastně dlouhá? To naznačuje lépe i nový objev dřevěného klacíku!
Pravěký klacek. Zdroj: Katerina Harvati, Nicholas Thompson prostřednictvím AP
„Kdo to našli?“
Nejnovější nejstarší známý (pravděpodobný) dřevěný nástroj našli hrobokopové na břehu dávného jezera v řecké pánvi Megalopolis. Během rejpání do hlíny se jim vylouply dva dřevěné artefakty, které patří k nejstarším dosud známým dřevěným nástrojům lidstva. Lokalita je datována zhruba do období před 476–430 tisíci lety (podle použité metody), takže má věru potenciál obohatit dějiny tvorby nástrojů!
Nalezené klacíky nabízejí přitom vzácný pohled na technologii, která se běžně ztrácí – dřevo se totiž na rozdíl od kamene nebo kostí jen málokdy zachová. Hypoteticky mohli lidé stavět v prehistorii třeba kosmické lodě ze dřeva… Ale jejich doklady by se nám uchovaly jenom ztěžka…
Nedatovaný cvak poskytnutý Katerinou Harvati ukazuje různé úhly pohledu na 430 000 let starý dřevěný nástroj z Řecka. Zdroj: Katerina Harvati, Nicholas Thompson prostřednictvím AP
„Proč?“
Kvůli hnilobě, respektive kvůli jiným biočichům. Dřevo patří mezi materiály, které slouží snáze jako potrava pro různé bakterky a další biočichy. Vzniklo ostatně z jiných živých tvorů. Ergo se do něj bakterky pustí o dost chutněji než do kamene či kovu…
Jak staré jsou nástroje?
Nejstarší známé nástroje jsou kamenné a jsou víc než 3 miliony let staré. Nejde ještě o „klasickou“ štípanou industrii (Oldowan), ale o tzv. lomekwienskou technologii – spíš kontrolované mlácení než systematické štípání. Dřevo bylo tehdy skoro jistě používáno taky, jen se téměř nikdy nedochovalo, viz věty nad a pod tímto funfactoidem…
Dřevěné nástroje se proto dochovávají jen ve specifických podmínkách, například ve vodě, ledu nebo bez přístupu kyslíku. V tomto případě pravděpodobně sehrála klíčovou roli vlhká sedimentární vrstva jezera, která artefakty rychle zakryla. Na stejném místě byly dříve nalezeny i kamenné nástroje a kosti přímoklých slonů (Palaeoloxodon) se stopami řezání, což naznačuje dlouhodobou lidskou aktivitu!
„No ale k čemu jim to bylo?“
To nevíme jistě! První z nálezů je štíhlá, asi 80 centimetrů dlouhá tyč, která mohla sloužit jako kopací nebo rýcí nástroj, například při práci v bahně nebo při získávání rostlin. Druhý předmět, menší kus dřeva pravděpodobně z vrby nebo topolu, je záhadnější – vědci se domnívají, že mohl být využíván při výrobě kamenných nástrojů, například k jejich tvarování nebo úpravě hran.
Zatím není jasné, kdo přesně tyto nástroje používal – přímo lidské ostatky se na lokalitě nenašly, ačkoliv jiné nástroje a kosti mamutů naznačují, že tu lidi zjevně byli (ledaže by šlo o důkaz mimořádně propracované s3b3vr4ždy slona… ale tady, jako obvykle v paleo/archeo přichází na scénu Occamova břitva). Mohlo jít o neandertálce, jejich předky nebo jinou lidskou populaci.
Tak, onak či naopak se ale furt zdá, že dřevo bylo pro rané lidi běžným a důležitým materiálem, jen se o něm kvůli špatné dochovatelnosti ví překvapivě málo. Doba kamenná tak mohla fskutečnosti být daleko ve větší míře dobou dřevěnou!
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
Mohlo by vás dále zajímat:
Jak žil a zemřel kapitán James Fitzjames z… 26. května 2026 TLDR: Před pár lety druhý identifikovaný člen ztracené výpravy z poloviny 19. století nese stopy kanibalismu. To svědčí nejen o zoufalství…
