TLDR: Archeologové v západní Brazílii zmapovali tisíce kilometrů pralesa a našli stovky osídlených míst i možná desítky tisíc staveb po dosud málo známé kultuře Aquiry. Víc hir.

Co se ukázalo, že z místních končin už jednoduše nepůjde vydolovat nějaké zlato či jiné poklady původních obyvatel, Amazonie už dlouho v evropské představivosti funguje jako „panenský prales“, kde před příchodem Evropanů nebylo moc civilizace…

Jenže laserové mapování si s těmahle představama posledních pár let vytírá zadek! A stále víc se zdá, že ačkoliv asi nenajdeme vyloženě Eldorádo, v oblastí Amazonského pralesa existovala lidská kultura pokročilejší než jen skupina primitivních vesniček!

„Co to je ‚laserové mapování‘?“

LiDAR alias laserové mapování typicky v archeologii znamená, že se z letadla nebo dronu vysílají miliony laserových pulzů k zemi. Část z nich projde mezi listy stromů až na povrch a vrátí se zpátky. LiDAR při tom všem zmapuje sice i kvanta vegetace, ale je výrazně snazší ji pak v počítači „odečíst“ – a zobrazit si terén pod ní i bez užití napalmu!

Díky tomu umí LiDAR ukázat, že pod pralesem nejsou jen kořeny, hadi a hlína, ale taky příkopy, valy, cesty, plošiny a geometrické struktury, které lidská ruka nenechala vzniknout omylem..

Už dřív LiDAR odhalil náznak existence složitějších, dnes opuštěných sídlišť v Amazonii, a fčil finští archeologové pod vedením Marttiho Pärssinena prozkoumali pomocí LiDARu celých 4 497 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii, u hranic s Bolívií a Peru. Pod korunami stromů přitom našli stovky nových zemních struktur, hlavně geoglyfů, z období zhruba 600 př. n. l. až 850 n. l. – a v širším modelu odhadují možná 24 až 30 tisíc staveb!

„Kdo to postavil?“

Záhadnou kulturu nazvali Aquiry podle domorodého názvu řeky Acre. Podle autorů mohla ovládat asi tři procenta Amazonie a čítat minimálně 1,25 milionu, možná až tři miliony lidí. To rozhodně není jenom nějaká síť pár vesniček – a působí to spíše jako plnokrevná civilizace…

Aquiry ale podle studie nebyla jedna „říše“ v jednoduchém smyslu jako Řím s císařem, úřady a dalšíma kravinama. Spíše šlo o rozsáhlý kulturní a sídelní komplex v jihozápadní Amazonii, kde se opakovaly podobné monumentální zemní stavby – kruhy, čtverce, příkopy, valy a pravděpodobně i obřadní či politická centra. Ona až třimilionová populace se tak mohla v době vrcholu mezi lety 100 až 300 n. l. rozkládat na ploše kolem 183 tisíc km².

Zatím jde pořád o odhad. 30 tisíc staveb ani neznamená, že šlo o 30 tisíc moderních domů, ani že byly osídleny všechny najednou. Je úplně v pohodě možné, že část odhalených struktur mohly vytvářet migrující skupiny, takže reálné osídlení mohlo být řidší než horní odhad.

„Dá se to nějak víc zjistit?“

Jasnačka, ale nebude to už tak snadné jako si na to posvítit z letadla. K tomu jsou už potřeba vykopávky, datování, analýza půd, keramiky, pylu, uhlíků, rostlinných zbytků a dalších stop. Reálně bychom k nalezení odpovědi museli provést detailní archeologický průzkum, což je i v rámci několika takto odlehlých lokalit práce na dekády, ne-li staletí práce i v místech, kam dosáhne dnešní civilizace – natož daleko od ní.

Vzdor nejistotě se ale přinejmenším jeví, že Amazonie objektivně nebyla jen pasivní zelená kulisa, kde žilo pár primitivů. Lidi tam stavěli, hospodařili, sázeli užitečné stromy a měnili taky původní ekosystém. A my jsme na to zapomněli, protože prales je velmi dobrý v mazání stop – jakékoliv dřevěné stavby shnijí, cesty zarostou, pole zmizí pod kořeny…

Vše, co tu lidé vybudovali, si tak prales po staletích vzal zpátky – a my to toliko znovu poznáváme!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]