TLDR: Nová izotopová analýza zubní skloviny naznačuje, že 2600 let starý masový hrob u Athén neukrýval cizí nájezdníky, ale lidi z oblasti Attiky. Takhle temně tu začínala demokracie! Studie tuna.

Všichni, co žijí ve městech, doslova kráčejí po mrtvolách předků – a mrtvoly mohou vyprávět zajímavé příběhy. Jen je občas problém je správně rozluštit…

Archeologové takhle v roce 2016 odkryli na pohřebišti Phaleron u Athén tři masové hroby ze 7. a 6. století př. n. l. Ležely v nich kostry 79 dospělých mužů, z nichž mnozí byli svázaní kovovými pouty. Historikové pak roky hádali, co to bylo za hrozné živly, že se dočkali takového osudu… Mohli to být piráti? Cizí vojáci? Rebelové? Místní zločinci?

„Jak se to dá zjistit?“

Předně se zbičujme kontextem. Phaleron nebyl nějaký zapadlý hřbitůvek za poslední olivou. Šlo o rozsáhlé pohřebiště u pobřeží, poblíž starého přístavu Athén, kde se pohřbívalo v archaickém období – tedy právě v době, kdy se řecké obce měnily, rostly, hádaly se o moc, zákony a podobu vlády.

Nová studie v hledání odpovědi zkoumala zuby 163 lidí pohřbených ve Phaleronu, včetně 66 z těchto 79 mužů. V zubní sklovině měřila izotopy stroncia – poněvadž sklovina si uchovává chemickou stopu prostředí, kde člověk vyrůstal, tedy místní geologii, vodu a jídlo. A stroncium je v tomhle užitečný archeologický šmírák…

„Co nám teda řekl?“

Výsledek tohodle dílu CSI: Atény byl, že 64 z 66 spoutaných mužů, tedy 96,9 %, pravděpodobně pocházelo z místního vrhu. To dost oslabuje teorii, že šlo o cizince nebo invazní sílu! Autoři došli k tomu, že spíš mohli být obětí vnitřního politického násilí, neúspěšného převratu nebo veřejné popravy místních kriminálníků…

Podobně lokálně vyšla i širší pohřební populace z Phaleronu – 156 ze 163 zkoumaných jedinců, tedy 95,7 %, mělo hodnoty slučitelné s místním původem v Attice. Spoutaní muži se tedy izotopově moc nelišili od ostatních pohřbených!

„Když to byli místní, proč je tak zrasovali?“

To přesně nevíme, ale teorii politicky motivovaného násilí naznačuje především skutečnost, že v těchto časech se zároveň rodila původní aténská – a nezapomeňme, otrokářská – demokracie. Což, samože, není úplně demokracie jako dneska. Zpětně nahlíženo šlo o postupné vytváření pravidel, institucí a moci občanů, z nichž byli ale vyloučeni ženy, otroci i mnoho dalších lidí. Ale nějak to začít muselo!

Pořád samože neznáme jejich jména ani přesný příběh. Je úplně v pohodě možné, že šlo „jenom“ o zločince. Furt je ale i tak stále znát, že násilí nemířilo ven, nýbrž dovnitř vlastní společnosti. To je často nepříjemnější než příběh o nájezdnících. A vzhledem k souhře okolností je rozhodně také možné, že počátky místní demokracie byly pěkně zbrocené krví!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]