Máme za sebou další týden v historické době! Alespoň ve vědě nám přinesl víc informací o soužití s neandertálci, riziku supernov nebo nový potenciální lék na diabetes z dílny českých vědátorů.

Neandrtálci se s lidmi stýkali častěji, než se čekalo. Neandertálci a H. Nesher Ramla se před 100 000 lety dělili o jedinou jeskyni, jejich technologie byly identické – a dost možná se vnímali jako jedna populace, nikoliv dva druhy.

Supernovy mohly způsobit dvě hromadná vymírání na Zemi. Alespoň dvě hromadná vymírání – ordovické a devonské – mohla být způsobena výbuchem blízké supernovy. Hvězdné exploze mohly poškodit ozonovou vrstvu, vyvolat kyselé deště a vystavit život smrtelnému UV záření.

Spalniček přibývá na celém světě, narůstá v nich USA a Evropa. Spalničky v USA způsobily první úmrtí za posledních 10 let. V Evropě počet případů narostl 45krát. Spalničky se v Evropě šíří alarmujícím tempem, přičemž počet případů vzrostl z 2 500 v roce 2023 na více než 32 000 za poslední rok.

Studie temné energie přidává důkaz, že její intenzita se mění v čase. Temná energie (z prozatím neznámého zdroje) pohání rozpínání vesmíru. Již dlouho existuje debata o tom, jde-li o konstantu, nebo se její intenzita mění. Nová práce přidává důkazy pro druhou tezi – zdá se přitom, že temná energie slábne.

Saturn má oficiálně 274 měsíců – přibylo 128 nových. Astronomové potvrdili existenci 128 nových měsíců Saturnu, čímž se Saturn stal momentálním králem v počtu měsíců! Objev byl učiněn v roce 2023 pomocí dalekohledu CFHT, ale Mezinárodní astronomická unie jej uznala až nyní.

Čeští vědci objevili nový lék na cukrovku s menšími vedlejšími účinky. Vědci z Akademie věd ČR vyvinuli novou sloučeninu MSDC-0602K, která by mohla přinést bezpečnější léčbu diabetu 2. typu. Na rozdíl od současných léků nejen zlepšuje citlivost na inzulin, ale také chrání kosti před zvýšenou lámavostí.

Bottom

Žijeme v černé díře? Nebo je to jen optický klam? Skutečnost, že galaxie rotují častěji jedním směrem, naznačuje, že vesmír má na tento směr preferenci. A jelikož se i černé díry „rodí“ rotující, mohli bychom – velmi hypoteticky – být uvnitř jedné takové. Taky je to ale možná jen pozorovací bias způsobený rotací naší galaxie.

Permakultura může v zemědělství zlepšit biodiverzitu. Využití permakultury, tedy pojetí zemědělství jako uzavřeného cyklu, značně prospívá biodiverzitě a tlumí uhlíkové emise.

Nový lék proti HIV: Jedna injekce ročně místo denních pilulek. Nová injekce lenakapavir s roční účinností úspěšně prošla první fází testování. Látka je cílená na kapsidu HIV – zasahuje do několika časných až pozdních fází životního cyklu viru: transportu, sestavování a uvolňování viru a sestavování kapsidy.

Webbův teleskop odhalil „nečekaně vyspělé” prvky v prastaré galaxii. Galaxie JADES-GS-z14-0 vznikla méně než 300 milionů let po Velkém třesku – přesto obsahuje složitější chemické prvky. Nečekané množství kyslíku odhalené pomocí infračervených přístrojů JWST znamená, že galaxie mohla projít několika generacemi hvězd a supernov.

Jazyk možná formoval lidské myšlení už před 135 000 lety. Schopnost řeči existovala než se lidé rozdělili do různých populací, míní hypotéza. Není to nová idea, bohužel ale nepřináší nové důkazy. Vývoj jazyka mohl podnítit symbolické myšlení, což se projevilo v rytinách, zdobení těla či pohřebních rituálech.

Robot inspirovaný veverkami zvládne přistání na větvi. Vědátoři UC Berkeley vyvinuli skákajícího robota, který dokáže přistát na úzké větvi nebo trubce. Inspiraci našli u veverek, jejichž přistávací strategie analyzovali a naprogramovali do robota s jednou nohou.

Bonusy

Jaká je šance, že Zemi uvidí případní mimozemšťané? Naše technosignatury jsou relativně slabé a relativně viditelné jenom někde. Za dobu existence průmyslové civilizace daleko nedorazily, a zdá se, že v zasaženém okolí jinou civilizaci nevidíme. Je ale logické předpokládat, že mimozemské sondy mohou být dávno na našem kosmické dvorečku.

Co se stane, když atomovka vybuchne na oběžné dráze? Jaderný výbuch na oběžné dráze by měl ničivé důsledky pro velkou část zdejších satelitů i pro elektroniku na povrchu. Už jsme to vyzkoušeli při pokusu Starfish Prime v roce 1962.

Pěstování lidského střeva s famelabistkou Eliškou Zgarbovou. Další mladou popularizátorkou ze soutěže FameLab je tentokrát původní olomoucká vědátorka, se kterou si budeme povídat o organoidech.

Jak chytrá jsou (některá) zvířata? Stejně jako šimpanzi umějí Vrány novokaledonské používat jednoduché nástroje – klacíky nebo jiné rostlinné materiály k lovení hmyzu ze štěrbin. To ale není jediný případ chytrých zvířátek…

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

tvv2025_12