TLDR: Neandertálci a H. Nesher Ramla se před 100 000 lety dělili o jedinou jeskyni, jejich technologie byly identické – a dost možná se vnímali jako jedna populace, nikoliv dva druhy. Studie tuna.
V každém z nás je kousek neandrtálce – genomika dnes potvrzuje, že pravěké interakce mezi neandertálci a lidmi se vepsaly do lidské DNA a jejich vliv je patrný dodnes! Jak přesně tyto kontakty probíhaly, zůstává otázkou…
Nová studie však přináší důkazy o mírumilovném soužití mezi ranými lidmi a neandertálci ve stopách objevených v izraelské jeskyni Tinshemet!
„Co se tam našlo?“
Bylo, nebylo, před zhruba 100 000 lety obývali jeskyni v oblasti Blízkého východu jak dávní neandertálci, tak i archaická skupina Homo, nazývaná (ehem) Homo Nesher Ramla. Tito hominidé se lišili od Homo sapiens, ale také od neandertálců, a přesto s nimi sdíleli kulturní prvky i geny – možná si na ně kvůli jejich srandovnímu názvu pamatujete, popsáni byli teprve před čtyřmi lety.
Každpopádně, vědátoři v rámci nynější práce zkoumali kamenné nástroje, lovecké strategie a sociální chování obou skupin – a zjistili, že se jejich způsob života významně překrýval.
Až dosud nebylo jasné, zda spolu tyto skupiny soupeřily o jeskyni, nebo zda je využívaly v různých časových obdobích.

„Jaké jsou pro to důkazy?“
Především to, že je problém oba druhy vůbec odlišit. Čím více nálezů hrobokopové analyzovali, tím méně pravděpodobné se zdálo konfliktní nebo oddělené soužití. Archeologické vrstvy v jeskyni ukazují naopak na společnou kamennou technologii, jednotný způsob lovu, přítomnost pohřebních předmětů a důkazy o ritualizovaném používání okru…
Jinými slovy, pokud bychom tyto dvě skupiny neznali jako geneticky odlišné, mohli bychom je považovat za jednu jedinou populaci. Studie tak naznačuje, že společné kulturní rysy jsou výsledkem intenzivních sociálních interakcí mezi těmito skupinami!
Jak to přesně vypadalo, můžeme samože jen spekulovat. Je ale pravděpodobné, že Nešeráci a Neandroši sami sebe prostě vnímali jako jedny obyvatele.

„Jak to bylo dál?“
Je možné, že jedinci Homo Nesher Ramla, kteří se křížili s neandertálci, byli předky neandertálců, kteří se později rozšířili do Evropy. Tam se pak po tisících letech setkali s Homo sapiens, proběhly opět nějaké prasečiny a dneska máme i jejich geny v našem genomu!
Představa soužití těchto hominidů možná připomíná scénář z nějakého sci-fi bijáku , kde se různé inteligentní druhy potkávají na kosmické stanici. Realita však byla zřejmě mnohem prozaičtější – H. Nesher Ramla, neandertálci i raní Homo sapiens byli prostě lidi. Někteří vypadali jinak, ale to platí i pro lidi dnes a nezakládáme kvůli tomu nové kategorie kohokoliv trochu odlišnějšího…
Jak ukazují nové poznatky z jeskyně Tinshemet, někdy byly vztahy mezi nimi harmonické, jindy spíše predátorské. Což není nic nového – člověk člověku neandertálcem, člověk neandertálci vlkem!

b) Plán terasy a první komory jeskyně.
c) Stratigrafické řezy vnější části první komory a terasy a terénní snímek terasových sedimentů.
d) Červené kroužky označují artikulované lidské ostatky. Oranžové hvězdy spojené přerušovanou čarou označují místa výskytu vulkanických úlomků s podobně vyvinutými ryolitovými signaturami, které naznačují chronologickou souvislost mezi jednotkou A na Terase a vrstvou III ve vnější části Vnitřní komory.
Foto: Yossi Zaidner
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]












