Austrálii spalují požáry, jsou atypické ale doopravdy jsou?

TLDR verze: Austrálie se s požáry potýká častěji, ale letošní jižní léto je rozhodně horší než většina minulých. Oznámení tu, víc studií níže.

Máte klima? A můžu ho vidět?

I když je u nás (trochu) zima, noviny jsou opět plné informací o dalších megapožárech! Tentokrát to totiž není Amazonie ani Sibiř, nýbrž Austrálie, kde samozřejmě aktuálně panuje léto. A je to léto náramně horké – tradiční požáry buše totiž letos řádí s náramnou intenzitou. Spálily už území o velikosti Slovenska a vzaly při tom sebou skoro 500 milionů zde žijících živočichů. Kolik je to Fábií a fotbalových hřišť jsem nepočítal, ale bude to kotel!

Apokalyptické záběry jsou ale jedna věc, Austrálie nás jimi ostatně zásobuje i bez požárů. Racionálnější náhled na ohně jsou však věc druhá. Opět se tedy stejně jako v loňském případě objevuje otázka – může za to klima, anebo jsou požáry v Austrálii běžné, jak se občas píše, a jenom jsme na ně momentálně přecitlivěli? A odpověď nepřekvapivě zní: ano! A platí to na obě otázky!

Skoro se totiž chce říct, že bych sem teď mohl nakopírovat svůj loňský článek požárech na Sibiři, vyměnit pár písmenek a výsledek by byl zhruba stejně validní! Jinak taky řečeno: ano, požáry jsou v Austrálii přirozené a místní biom je v zásadě čas od času potřebuje; ale též ano, jejich nynější rozsah konstantně stoupá. Viz níže graf australského Meteo úřadu pro oblast Victorie. Který faktor má převahu, se dost špatně odhaduje. Ale vyšší průměrné teploty požáry zcela jistě podporují.

Stroj: Bureau of Meteorology via ABC

Schrödingerovské požáry

Je pravda, že Austrálie zažila i jiné špatné roky. Třeba oblast Nového Jižního Walesu měla na triku horší požáry v letech 1974 i dekádu na to. Takže je samozřejmě možné, že nynější období platí za jednu takovou anomálii a za deset let se požárům všichni společně zasmějeme. Teda, všichni krom těch 500 mega zvířat, že ano. A je rovněž samože možné, že rozsah požárů může souviset i s jinými věci, než jen vlny vedra & sucha. Jako třeba lajdáčtější správou rizikového území.

Přesto je trochu s podivem, že je rovnice „častější vedro = častější oheň“ potřeba obšírněji vysvětlovat. Není to raketový inženýrství, lidi. Ačkoliv část statistik, jako míra požárů v Novém Jižním Walesu sice nahrává možnosti, že sledujeme anomálii, jiné statistiky bohužel tak optimistické nejsou. Kontinent celkově hoří častěji než dřív. A „shodou okolností“ k tomu existují i enviromentální indicie, proč se tak může dít.


Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává levné letenky do Austrálie. 

Předloňská studie Melbournské univerzity tak třeba došla k tomu, že aktuální období sucha je v Austrálii nejhorší za 400, možná až 800 let.  Minulý nástup australského léta byl rovněž nejteplejší zaznamenaný vůbec.  Jaro bylo rekordně suché. A modely naznačují, že teplejší atmosféra podporuje i vytrvalejší počasí. Jinými slovy, když je horko, je horko a sucho fakt dlouho. A když prší, tak prší taky fakt dlouho.

Long story short: Austrálie by hořela i bez lidského vlivu na klima, ale zřejmě by hořela méně. Jako obvykle se to však dokazuje blbě, protože nemáme druhou identickou Zemi, na které bychom mohli udělat kontrolu. I pokud lidi, hypoteticky, mají na klima nulový vliv, nynější požáry jsou stále nejhorší za uplynulá léta rozsahem i počtem obětí.

Neměli bychom si náš pravděpodobný příspěvek požárům brát zase tak osobně. Stejně tak totiž požárům zřejmě cíleně (!) napomáhají i místní ptáci skrze rozšiřování ohýnků dále. Proč? Území spálené ohněm je pro ně příznivější z hlediska krmení.

Lidé jsou stále jenom trochu chytřejší zvířata, takže to, že pro své dobro (užitek z průmyslové civilizace) nějak poškozujeme jiné druhy (negativa průmyslové civilizace) není nijak šokantní. Zároveň ale o sobě lidi tvrdí, že se snaží být víc než zvířata. Nelížeme si (tak často a/nebo veřejně) genitálie ani se nekrmíme (tak často a/nebo veřejně) vzájemným zvracením přežvýkané potravy.

Léto se blíží

Nutnost uvědomit si a hlavně spíše přiznat si naše negativa, je prvním krokem k tomu je napravit. Jak přesně je napravit, to je, myslím, největší jablko sváru stran názoru na ekologii. Ale debata někde musí nejprve začít – a shoda nad tím, že je třeba debatovat, je k tomu nezbytnou podmínkou, žejo.

Krátkodobé řešení požárů (voda, peníze) totiž bude mít i pouze krátkodobý efekt. Dlouhodobě je třeba se shodnout na tom, jestli člověk svou aktivitou přispívá zhoršování podmínek planety (a třetí významný lesní požár v jednom roce to trochu indikuje), a následně pluralitně řešit, co s tím.

Klimatická témata přesto vedou k asi tak rozumným diskuzím, jakých lze být svědkem ve tři ráno v nonstopu! Je nasnadě proč. Implikují, že něco bude nějak nutno změnit. A do toho se nechce nikomu. Je to jako když vám doktor řekne, že si musíte dát novoroční předsevzetí změnit životní návyky, jinak vás časem klepne pepka. Ani do toho se nikomu moc nechce. A nic neulehčuje bagatelizace klimatické vědy jednou stranou debaty, ani vyšroubovaný apokalyptismus stranou druhou – víc než hledání řešení nebo debata o vědě z obou totiž prosakuje politika mluvčích.

A přitom nápady, jak se chovat šetrněji i bez návratu na stromy, tu jsou

Ale léto se blíží a spolu s ním nejspíše i další množina vln horka i v našich krajích. Opět dorazí zřejmě info o tom, že někde na severní polokouli hodně hoří, a můžeme uzavírat sázky, kde to bude! Mohli bychom si tak do nového roku dát alespoň střídmější předsevzetí: nemusíme úplně hned změnit podobu civilizace…

Prozatím by bylo malým zázrakem, když se dovedeme bavit se o ekologii s o něco větším pochopením k argumentům a motivacím druhé strany, protože bez toho se asi dále nepohneme.

[LL]

A přitom stromy se nám zřejmě budou ještě dost hodit…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze