Země, neasi. Zdroj: Public Domain Pictures

Zdroj obrázku:

Public Domain Pictures

Za prudké oteplení může hlavně snížení planetárního albeda

TLDR: Erupce, Slunce či El Niño přispěly rekordnímu nárůstu teplot z let 2023 a 2024. Významným podílníkem byl však také úbytek nízké oblačnosti, který zvýšil teploty… Které dál snížily oblačnost. Studie tuna.

I když zrovna teď to tak venku úplně nevypadá (články o klimatu se obecně čtou víc, když umíráme v létě než před vánoci…), poslední dva roky průměrné teploty přeskočily všecky dosavadní predikce! „Alarmistické“ klimatické modely, zdá se, byly ještě podceně. Co za to ale může?

Někteří doufali, že jde o důsledek erupce vulkánu Hunga-Tonga z roku 2022, jiní obviňovali jev El Niño, další krčili rameny. Nová studie přináší konečně jasnější odpověď – zdá se, že za to může snížení toho, jak moc naše planeta odráží kosmické záření zpátky do kosmu neboli snížení albeda!

Co je to albedo?

Globální oteplování je prostý fyzikálně-chemický jev – některé molekuly (CO2, metan) lépe zadržují teplo, které na naši planetu dopadá ze Slunce. Více těchto molekul = více zadrženého tepla. Aby to ale nebylo tak snadné, ne každý sluenční foton, který vstoupí do naší atmosféry, je jí také zadržen. Některé další přítomné jevy ho můžou odrazit pryč do kosmu.

Typicky se z hlediska albeda skloňuje led, který, inu, odráží část světla pryč. Ale platí to do určité míry i pro některé mraky. Zatímco vysoká oblačnost a bezoblačná obloha tak vedou k oteplování zemské atmosféry, protože do kosmu je odráženo méně fotonů, u nízkých mraků je tomu naopak. Právě jejich aktuální úbytek je podle autorů důvodem teplotních rekordů.

Aby to náš/váš opičí mozek pochopil: neznamená to, že existuje jeden jediný důvod pro zvýšené teploty. Svět není souhrn binárních stavů. Erupce vulkánu Tonga určitě mohla skrze vodní páry hrát svůj dílčí podíl, stejně jako se na něm podílí i El Niño. I při započtení těchto jevů zbývala však neznámá sekera – a podle vědátorů z Institutu Alfreda Wegenera ji lze vysvětlit úbytkem nízké oblačnosti!

Mechanismus albeda dle různé výšky či absence oblačnosti. Zdroj: Alfred-Wegener-Institut / Yves Nowak
Mechanismus albeda dle různé výšky či absence oblačnosti. Zdroj: Alfred-Wegener-Institut / Yves Nowak

Jak se počítají mraky

Autoři na to usuzují z čumění na souhrn satelitních snímků NASA a data ECMWF, která mohou v některých případech sahat až do roku 1940. Jak v souborech dat NASA, tak ECMWF přitom vynikal rok 2023 jako rok s nejnižším albedem planety vůbec!

Trend započal již v předešlých letech, vlastně se albedo měřitelně snižuje již od 70. let 20. století – částečně kvůli úbytku sněhu a mořského ledu v Arktidě, což znamená také méně bílých ploch, které odrážejí zpět sluneční světlo. Od roku 2016 tento stav navíc zhoršuje úbytek mořského ledu v Antarktidě.

Jenže vloni albedo pokleslo i jinde. přičemž podle dalších modelů je na vině úbytek oblačnosti v nízkých nadmořských výškách v severních středních šířkách a v tropech. V tomto ohledu vyniká prý zejména Atlantik, tedy přesně ta oblast, kde byly v roce 2023 pozorovány nejneobvyklejší teplotní rekordy!

Zdroj: MJ/vlastní, Sony Pictures Releasing
Zdroj: MJ/vlastní, Sony Pictures Releasing

Kdo za to može?

Proč je ale nízkých mraků méně? To – samože – není jasné. Spekuluje se již nějaký čas, že za příčinou mohou být minimálně zčásti nižší koncentrace lidmi vypouštěných aerosolů v atmosféře – zejména v důsledku přísnějších regulací paliv a emisí v lodní dopravu. Pokud by to byl jediný důvod, tak šlo o dobrou zprávu – mohli bychom jev umazat v případě cíleného vypouštění více emisí…

On to však podle autorů není jediný důvod. Domnívají se, že oteplování samo o sobě snižuje počet nízkých mraků skrze zpětnovazebný jev – zvýšené přízemní teploty totiž nejspíše zhoršují podmínky pro tvorbu nízké oblačnosti… což zvyšuje dál přízemní teploty… což dál zhoršuje podmínky pro tvorbu nízké oblačnosti.

Samože podobné zpětnovazebné reakce nejsou nic nového – víme, že v nějaké fázi dorazí, resp. mnohé v nějaké míře již dorazily (např. u lesních požárů). Další jsou však zřejmě na cestě a to snižuje šanci, že nárůst z let 2023 a 2024 byl anomálií. Byť tomu tak naše primitivní opičí myšlení má problém před Vánoci uvěřit, můžeme se tak nejspíše těšit na řadu dalších, stále teplejších let!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama

Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2024 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.