Amazonie hoří, jsou však požáry tak mimořádné?

TLDR verze: Amazonie hoří, což je nepříjemné, nebezpečné a v jisté časové ose i výjimečné. Ale většinou ne z důvodů, u kterých to očekáváte. Zdroj mmj. tu.

Hoří les a hoří rodnej dům

Asi jste zaznamenali, že v Amazonii zuří rozsáhlé požáry! Skoro by jeden zapomněl, že jenom o pár týdnů nazpět zuřily požáry na Sibiři, kdy se také bilo na poplach! Tématu se navíc chytily obě názorové barikády enviromentálních témat, a éterem tak poletuje občas více emocí než skutečností. Jenže jak jsme si ilustrovali u Sibiře, situace není zcela černobílá. V jejím případě jsou menší požáry relativně běžné a dokonce i prospěšné – co z nich dělá negativní jev je až jejich rozsáhlost. Co tedy víme a nevíme podobnou optikou o situaci v Amazonii?

Nejprve se zbičujme pár fakty. Hlavní břemeno situace leží v brazilské Amazônia Legal, ale část požárů zuří i v Bolívii, Peru a Paraguayi. Rovněž platí, že požáry jsou v tomto ročním období v suchém brazilském období poměrně běžné. Pravda, na rozdíl od Sibiře nejsou periodické přírodní požáry pro daný typ porostu zase tak typické. Tady leží první významný rozdíl – na Sibiři totiž majoritně požáry vznikly (z dostupných informací) přirozeně, ale v Amazonii jsou povětšinou založeny lidmi.

Když pomineme část narativu brazilského prezidenta, podle něhož si je zakládají neziskovky, „aby ho očernili“ (…), deforestace pomocí uměle vytvořených požárů alias žďáření je poměrně stará praktika. A to nejen ve zdejších končinách. I kdybychom měli zvážit obě hypotézy zcela identicky, pro tezi zemědělci uměle založených požárů svědčí podstatně více argumentů. Už jen protože pro ta prezidentská teze je jenom „názor“.

Co požáry znamenají pro přírodu a klima? Obecně nic moc tak pozitivního – ale možná nikoliv z důvodu, které čekáte. Amazonie nejsou „plíce světa“, jak se tvrdí – region je odpovědný snad jenom za 8 % produkce atmosférického kyslíku, a většina se spotřebuje v dané lokalitě. Ani ne tak stromy, ale oceánský fytoplankton produkuje majoritu kyslíku. Což není enviromentálně moc výhra, oceány mají také svou porci problémů. Also: Amazonie rovněž do nemalé míry zásobuje oceány – a fytoplankton – právě živinami.

Humor skrze slzy!

Amazing Amazon

Horší je, že stromy jsou potenciálně velmi dobrá metoda, jak ukládat oxid uhličitý, který se primárně podílí na nárůstu teplot (tající permafrost ho ale může stále nahradit metanem). Čili nám jaksi hoří přesně to, co by momentálně hořet nemělo. Amazonie je také podstatným podílníkem odpařování vody, která napomáhá koloběhu deště putujícího i mimo Amazonii. Plus jde o významný zdroj biodiverzity – která se zvláště v době rychlejšího úbytku druhů docela hodí. Amazonie je prostě takový polšťář i naší civilizace.

Leccos se napsalo i o tom, že upuštění regulací současné brazilské vlády je zřejmě hlavním důvodem letošního nárůstu požáru. Celkově Brazilský národní institut pro kosmický výzkum nedávno identifikoval v době publikace své práce na 40341 požárů, což je nárůst zhruba o třetinu oproti loňským letům. Pozdější data mluví až o nárůstu o 70 %.

Údaje NASA to potvrzují. Ačkoliv existují i regiony, kde došlo na menší průměrný počet požárů než v minulých letech, v celkovém součtu je letos požárů nejvíce od roku 2010. Jenom část z nich zřejmě pochází ze zemědělského vypalování. Kolik přesně se zatím zatím. Čísla se nicméně mění prakticky s každým dnem. Pár týdnů nazpět byly požáry dle NASA ještě v normě.

Co s tím, cywe?

Jak to řešit, a co s tím, je už spíše politická než vědecká otázka – a těm se tu moc nevěnuju. Kolegové Zvědátoři je nicméně také rozebrali. Různí životní koučové uspořádávají sbírky anebo doporučují nejíst maso, poněvadž velkou motivací pro vypalování Amazonie je právě tvorba pastvin.

Na takové nápady lze říct, každý pes, jiná ves – jasně, individuální akce je okey, I guess. Ale v případě témat požáru obřích deštných pralesů a klimatických změnách obecně jde o pomyslnou kapku v moři.

V době sepisování článku poslední informace mluvily o tom, že brazilská vláda na mezinárodní nátlak povolává k hašení armádu, tak doufejme, že ta proti ohňům nenasadí napalm. Daleko zajímavější je celkový kontext brazilských požárů na delší perspektivě. Jakmile totiž emoce z aktuálních dějů vyhasnou, právě dlouhodobá perspektiva naznačuje, co efektivněji lze – byť nikoliv nutně za jednotlivce – dělat. A aby to opět nebylo tak černobílé, jedna odpověď bude dobrá, a jedna špatná.


Doufám, že vám teď kontextová reklama nabízí nějaké levné brazilské hovězí. 

Poplácejme se po ramenou

I když jsou současné požáry rozsáhlé – a není úplně fajn, že se dějí po boku jiných požárů v jiných částech světa – co do rozsahu rozhodně nejsou největší. Jak už jsem zmínil, v roce 2010 a několika předešlých letech hořela Amazonie daleko více. Deforestace rovněž ustupuje – což je opomíjená, ale hrozně důležitá skutečnost. Od roku 2004 dochází na stále menší a menší úbytek lesů. V průměru klesla deforestace mezi lety 2004 až 2012 o famózních 70 %! Poplácejme se po ramenou (viz též graf INPO níže)!

Nutno sice dodat, že tato suma platí jen pro Brazílii, deforestace jinde narůstá… A že na pokles došlo i díky předešlému rekordnímu nárůstu… Nynější počet požárů pak vypadá o něco méně hůře.  Mimo teda to, že „počet požárů“ je docela debilní metoda měření, lepší je podle plochy burn scar, ale to zúčtování přijde až skončí sezóna požárů. Každopádně: je to alespoň něco pozitivního!

Letošní předpokládaný nárůst, související zřejmě s požáry s deregulací brazilské vlády, je sice rozhodně nepříjemná recidiva – ale při pohledu na dlouhodobý vývoj za poslední 4 dekády zřejmě nemusí mít dlouhého trvání. Ať už na mezinárodní nátlak, vlivem vlastních politických změn anebo skrze ekonomiku (zemědělství není úplně nejlukrativnější obor pod sluncem) je nepravděpodobné, že budou regulace popuštěny navždy. Požárů se přesto zbavit úplně nemusíme.

Požáry v Brazílii za posledních 20 let podle INPE

A teď ty horší zprávy

To je tedy ta dobrá zpráva – a souvisí i s tím, co dělat lze. Všechen ten Spravedlivý Hněv (TM) kolem amazonských požárů tak lze považovat za spíše prospěšný, protože pomáhá generovat nátlak zvenku. Že brazilská vláda včera odmítla mezinárodní pomoc, je v tomto už tedy horší, ale opět – politika. Krom podepisování petic a lajkování statusů však lze dělat pro Amazonii i jiné věci. Zrovna tak můžete jít studovat vědu nebo dělat byznys, a brazilské farmáře naučit používat namísto benzínu a sirek třeba vertikální farmy.

S tím pak ovšem souvisí ta druhá zpráva – požáry se v Amazonii nedějí proto, že by místní čuměli na Temného rytíře a na konci se shodli, že ten Joker je fakt sympaťák. Dějí se, protože žďáření je významnou součástí zdejšího zemědělství. A ani kdyby zítra nad Amazon přiletěl Helicarrier S.H.I.E.L.D.u a začal farmáře bombardovat, na zdejším ekonomickém status quo to nic moc nezmění.

Zemědělství dělá v Brazílii skoro 6 % HDP a zaměstnává 15 % populace – sektory související se zemědělstvím ale čítají skoro 25 %! To je obrovské číslo, které značí jak možnost pro růst jiných sektorů, tak i skutečnost, že farmáři budou mít v Brazílii významné slovo ještě v mnoha dalších letech. V Česku dělá zemědělství jen 3 % HDP, v USA méně než 1 %. I kdyby se celý svět stal veganem, na rozložení sil v Brazílii se mnoho nezmění. Co jej změní, bude jenom nová technologie nebo změna status quo.

Jiná věc je však ještě delší korelace statistik do budoucna. Na první pohled je to pozitivní. Od 70. let nám tedy zmizela „jenom“ pětina tehdejších amazonských pralesů. Tedy, je to zjevně pořád kotel – ale stalo se tak napříč několika generacemi a vzdor značné snaze. Občas zprávy vyvolávají dojem, že „celá Amazonie shoří za pár dnů a do týdne se udusíme“. Což není pravda. Pořád nám ji zbývá obrovský flák Amazonie.

Deforestace Amazonie napříč lety, všimněte si ale peaků, která nedávný pokles trošku kopou do holeně, data podle INPE 

Historie se opakuje

Nicméně, ačkoliv se tempo zdejší deforestance snižuje (letošní rok zatím přeskočme, ještě neskončil), dlouhodobě se Amazonie jaksi furt zmenšuje. Je to trochu jako dilema, zdali je sklenice napůl plná či napůl prázdná – rovněž lze totiž říct, že jsme jen za 4 dekády „eliminovali pětinu Amazonie, OMG! Co bude dále?“

Nemluvme teď o srovnání napříč 40 lety, ale třeba 100 lety. Možná, že se nám v půlce století podaří zachránit přes polovinu Amazonie, a na konci století třetinu. Čili že ji budeme likvidovat stále pomaleji. Leč v součtu se z dnešního kontextu zdá, že ji budeme nejspíše stále likvidovat. Můžeme dokonce i vysazovat nové lesy jinde, ale biodiverzitu Amazonie do nich prostě nepřesadíme. A, jak dokládá nynější brazilská vláda, jenom politické regulace nestačí. Třeba protože nemají nekonečnou platnost.

A s tím souvisí druhé, to horší zjištění. I před nynějším brazilským prezidentem a i během maximálních snah ekologie zkrátka Amazonie ubývalo, protože tak byl nastavený místní region. A nedělo se tak nutně kvůli ani tomu, že místní jsou zlí – jenom dělají úplně totéž, co jsme předtím v Evropě nebo USA nebo Rusku dělali i my. Čistí lesy pro novou zemědělskou půdu. Historie se opakuje a není asi tak složité vidět, že z pohledu brazilských farmářů jsme možná malilinko pokrytečtí. I když je v Evropě dnes více zeleně než před sto lety, oproti periodě před 6000 lety jsme si tu vykáceli minimálně půlku lesů. Ups!

Nakonec, ačkoliv všichni žijeme na jedné planetě a její systémy spolu souvisejí překvapivě vzdor státním hranicím… Možná by před hněvem proti brazilskému přístupu k lesům bylo košer trochu se nahněvat i proti českému přístupu k lesům.

S tím lokálním myšlením to ale nelze ani zase přehánět – třeba korporace Amazon možná svůj nový tablet mohla pojmenovat jinak než Fire

To be continued

Příběh Amazonie je tedy rozhodně smutný, a volání po změně je kýžené. Ani zdaleka však deforestace nemá jenom tvář prezidenta Bolsonara, a ani libovolná mezinárodní pomoc nezmění podmínky, za nichž tu stromů a biomu dlouhodobě ubývá. Jedině zdejší změnou podmínek se nám (jako lidstvu, neasi) může podařit takový dlouhodobý trend zvrátit.

Jakou ale přesně změnou to udělat, to hergot nevím. Kdybych to věděl, založím si nějakou politickou stranu. Leckdo navrhuje podporovat rekvalifikace nebo enviromentální turismus, což třeba může pomoct. Osobně doufám spíše v ty nové vynálezy, třeba efektivnější metody průzkumu Amazonie pro hledání léků, které by Brazílii dovolily profitovat z Amazonie i bez ohně. Nebo ty vertikální farmy. Ale to je jenom mnou. Klidně omezte maso – nebo naopak třeba zkuste sníst všechny brazilské krávy, aby se uvolnilo místo na pastvinách. Jak je ctěná libost.

Každopádně se ale obávám, že finální odpověď na otázku zachování Amazonie bude podstatně složitější a ještě dlouho ji znát nebudeme. A, jak už to chodí u podobných rébusů, dost možná dorazí její poznání až příliš pozdě.

[LL, TP, LW]

Co kdybychom ale namísto Amazonie zalesnili Afriku? Well..

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze