TLDR: Vědci popsali 60 tisíc let starý neandertálský zub z ruské jeskyně. Vypadá to, že do něj někdo záměrně vrtal kamenným nástrojem, aby ulevil od infekce. Studie tuna.
Utrpení ze zubařského křesla tu bylo dřív, než vůbec vznikla křesla! Neandertálci totiž dle nové studie Ruské akademie věd možná zvládali něco jako pravěký kořenový zákrok…
V moláru z Chagyrské jeskyně autoři práce první autorky Alisy Zubové (lol!) našli hlubokou dutinu, kterou nevysvětluje jen kaz nebo náhodné poškození. Pokud mají pravdu, nejenže by to nejstarší známý zubní zákrok posunulo o 40 000 let do minulosti, ale dokonce by jeho autorství přisoudilo jinému než našemu druhu!
„Jak se dá ze zubu poznat, že do něj vrtali?“
Mechanické poškození typicky zanechává na materiálech jiné stopy než poškození přirozenější. Platí to i pro zub nalezený v sibiřské jeskyni. Dutina, která v něm vznikla, zasahovala hluboko do oblasti zubní dřeně a její stěny nesly pod mikroskopem jemné lineární rýhy.
Neandrtálský zub, pohled z pěti různých úhlů. Zdroj: Zubova et al., PLOS One, 2026, CC-BY 4.0
Ty již při mikroskopickém šmírování nápadně připomínali stopy po rotačním pohybu nástroje, ne důsledek chaotického praskání nebo okusování potravy. Ergo se zdalo, že někdo do zubu zřejmě opatrně vrtal nějakým ostrým kamenným hrotem, pravděpodobně z jaspisu, aby odstranil zanícenou dřeň.
Jestli si to pacient užíval, to nemáme samože páru…
V detailu je na korunce stoličky vidět hlavní otvor a tři prohlubně na povrchu. Zdroj: Zubova et al., PLOS One, 2026, CC-BY 4.0
„No a to na to soudí jenom z těch stop rotace?“
Mno lékařskou zprávu nám autoři bohužel nezanechali – nicméně v rukávu má Alisa Zubová ještě jedno eso v podobě experimentální archeologie.
Tým totiž následně zkusil replikovat podobný postup na lidských zubech – to celé pomocí replik neandertálských nástrojů. Mno a výsledek odpovídal stopám na fosilii. Což nahrává do karet ideji, že nešlo o náhodu, ale o záměrný zákrok nějakého prazubaře!
3 příklady překvapivé vyspělosti neandertálců:
1. Uměli vytvářet dehet: Studie z roku 2023 s pomocí chemických metod zjistila, že již neandertálci dokázali produkovat dehet pomocí složité techniky podzemního hoření dříví za minima kyslíku. Získaný dehet následně sloužit zřejmě jako lepidlo při výrobě nástrojů.
2. Znali umění dřív než my: Nálezy šperků, jako jsou náhrdelníky z orlích drápů objevené v Chorvatsku, naznačují, že neandrtálci používali a možná i vytvářeli osobní ozdoby již před asi 80 000 lety. Dále jako první vytvářeli i jeskynní malby – nejstarší známé jeskynní malby opět patří jim, ne našemu druhu.
3. Zvládali rybařit: Věda naznačuje, že neandertálci se vydávali pro některé výrobní suroviny pod mořskou hladinu. Část nástrojů nalezených na jedné italské lokalitě byla dle analýz vyrobená z lastur, které neandertálci museli vylovit z moře.
Experimentální archeologie ukázala, že podobné rýhy věru vznikají při opakovaném otáčení ostrého kamenného nástroje. Neandertálci navíc dobře znali jemnou práci s kamenem – vyráběli relativně komplikované nástroje, respektive komplikovanější než jsme uměli v dané éře, takže si rozhodně lze představit, že mohli být s to využít vrtání k zásahu do zoubku.
Vědátorům se podařilo na zubech moderních lidí pomocí kamenného nástroje napodobit lineární rýhy tvořící prohlubně. Zdroj: Zubova et al., PLOS One, 2026, CC-BY 4.0
„Takže neandertálci měli zubaře?“
No… asi ne jako pantáty (či panimámy) v ordinaci s plakátem. Je možné, že šlo o improvizovaný léčebný zákrok podstoupený při silné bolesti nebo infekci – osobně bych si nicméně tipl, že zrovna praneandertálci měli k dispozici o dost silnější analgetika, než jaké vám nabídne váš zubař dneska…
Každopádně se ale zdá, že nejstarší známý důkaz zubního ošetření vůbec se posouvá o 40 milénií před ten dosud popsaný – a navíc přišel nikoliv od Homo sapiens, nýbrž od neandertálců. Budiž nám to slouží jako další připomínka toho, že to nebyli tupí jeskynní mamlasové, nýbrž lidé s technikou, péčí o druhé a schopností přenést existující nástroj do úplně nové situace.
Zkrátka dávno před tím, než jsme si v křeslech u zubaře užívali my, měli podobnou zkušenost zřejmě již oni!
Zubařina je pro otrlé pacoše i doktory! Zdroj: WWE, vlastní
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
Mohlo by vás dále zajímat:
Jak žil a zemřel kapitán James Fitzjames z… 26. května 2026 TLDR: Před pár lety druhý identifikovaný člen ztracené výpravy z poloviny 19. století nese stopy kanibalismu. To svědčí nejen o zoufalství…
