TLDR: Studie z roku 2023 s pomocí chemických metod zjistila, že již neandertálci dokázali produkovat dehet pomocí složité techniky podzemního hoření dříví za minima kyslíku. Práce tuna. 

Vynález jménem dehet

Oheň je základ naší civilizace a dost možná i základ evoluce naší inteligence – i dnes, se všemi technologiemi a serepetičkami naše stroje, města a počítače pořád pohání „jenom“ vyspělejší verze starodávného ohně! Po boku toho, co nám oheň přinesl, se ale občas zapomíná, že stál i u zrodu komplexnějšího osedlání materiálů!

U matroše totiž platí, že se často stává poddajnější až po aplikaci tepla – naštěstí to na neandertálcích připomíná nová vědátorská studie! Zdá se totiž podle ní, že naši bří nás předběhli ve výrobě dehtu!

Mínili tak alespoň v práci z roku 2023 vědátoři z Univerzity Eberharda Karla v Tübingenu a jejich germánští kolegové na základě úvah, kde se asi vzal březový dehet používaný k lepení neandertálských udělátek. Výsledky práce naznačují, že neandroši to s dehtem měli složitější, než se dosud mínilo

V první řadě: ano, neandertálci používali dehet. Stejně jako homosapienti s jeho pomocí lepili nástroje již dávno – nejstarší odhady mluví o tom, že si s ním dehtovali již před 200 000 lety. Autoři práce proto hodili okem na různé způsoby výroby březového dehtu s chemickými zbytky nalezenými na dávných neandertálských nástrojích.

Dnes dehet znáte typicky jako produkt vysokoteplotní karbonizace uhlí, dehet ale může vznikat i z břízového či bukového dřeva, které doutná pod zemí za nízkého přístupu kyslíku. I když třeba nástroje používají i jiná zvířátka, zatím jsme my sami poměrně unikátem ve schopnosti produkce syntetických materiálů…

Schopnost lepit tedy značí víc, než jen schopnost lepit – je k ní třeba i poměrně lišácké znalosti chemických procesů a zvládání ohně.

Více zdrojů dehtu

Ale! Moderní lidé nejsou ve schopnosti výroby syntetických matrošů úplně osamoceni – a zřejmě ani nebyli první, kdo tohoto mentálního milníku dosáhl. Březový dehet používaný neandertálci totiž podle analýzy předchází jakoukoli známou adaptaci moderních lidí o 100 000 let. Tím ale teprve startujeme!

I když jsme o neandertálském dehtu věděli dlouho, nebylo samozřejmě jasné, jak přesně jej neandertálci získávali – teoreticky bylo třeba rovněž možné, že dehet mohli seškrabávat ze skal a kamenů po prošlém lesním požáru. To by zjevně bylo o dost méně intelektuálně náročnější, než si dehet vyrábět pod zemí…

Srovnávací chemickou analýzou dvou kusů březového dehtu z Německa a rozsáhlé referenční sbírky březového dehtu vyrobeného technikou doby kamenné však vědátoři v této práci zjistili, že neandertálci březový dehet po požáru jednoduše nenašli – namísto toho vznikal velmi pravděpodobně skrze poměrně složitý výrobní proces!

Vědátoři navíc míní, že je poměrně nepravděpodobné, aby neandertálci podzemní syntézu dehtu vynalezli tak nějak „omylem“ – spíše se zdá, že skrze postupně jednodušší experimentování postupně zdokonalovali způsob, jak dehet vyráběli!

A aby si závěry byli jistější, autoři studie se vydali na stezku experimentální archeologie!

Stále překvapující důvtip

Celkem v rámci praktických testů znovuvytvořili pět různých technik extrakce dehtu – dvě nadzemní a tři podzemní. Po dokončení svého prehistorického dehtobraní pak s využitím infračervené spektroskopie, plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrie srovnali své vlastní kousky dehtu s tím, který kdysi vyrobili neanderoši.

Dostupnost kyslíku v době extrakce zanechala na experimentálních dehtech jasnou stopu, která vytvořila signaturu jasně oddělující nadzemní a podzemní metody. A starověké artefakty přitom odpovídaly podzemnímu výrobnímu postupu!

Máme tu tedy opět o důkaz navíc, že neandertálci měli pod čepicí víc než jen záklopku, aby jim nepršelo do krku – vlastně uvážíme-li, že nás v mnoha technických a kulturních vynálezech zřejmě předběhly, dá se rozhodně říct, že neandertálcům… to svého času pálilo jako nikomu na planetě! 

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hír.