TLDR: Nejstarší známé „kostky“ vznikly v Severní Americe před 12 000 lety. Nešlo o náhodné artefakty, ale cílené nástroje pro hry, rozhodování a práci s pravděpodobností dávno před Evropou. Studie tuna.

Indiány si dneska v Americe leckdo asociuje s kasiny – na území jejich rezervací je totiž legální jinde zakázanější hazard…

Dneska to vnímáme jako degradaci kdysi hrdých původních Prameričanů – nová studie ale naznačuje, že to je dost možná naopak návrat k jejich dávným tradicím! Nejstarší známé artefakty interpretované jako kostky totiž byly odhalené právě v Severní Americe!

„To u nás nejsou kostky starší?“

Dlouho se myslelo, že kostky vznikly až ve starověkých civilizacích – Mezopotámie, Egypt, však víte, že tyhle společnosti staré 5 000 až 6 000 let měly slabost pro jednoduchou geometrii. Dává to ale samože i logiku z hlediska komplexnosti přemýšlení (součástí definice civilizace je i písmo – a k reálné hře v kostky potřebujete čísla) i společenského vývoje (není jasné, jestli lovci-sběrači nemusejí celý den lovit a sbírat, aby nepomřeli).

Jenže studie fčil ukazuje, že už před 12 000 lety v Severní Americe lidé vyráběli objekty určené čistě k generování náhody. Nešlo o primitivní hračky, spíš o elegantní „generátory rozhodnutí“. Způsob jejich „stavby“ ukazuje, že po „hodu“ z nich vzešel randomizovaný výsledek stejně jako u nám známých kostek.

Vzhledem ke stáří i povaze to ale ukazuje, že i lovci-sběrači měli čas si hrát (doslova) s podobnými záležitostmi dávno před vznikem měst a písma…

„No a našli teda skutečně kostky?“

Více méně ano – byť nevypadají samože úplně identicky jako kostky naše. Nicméně – indiánské „kostky“ nebyly někde nově vyhrábány, dávno jsme je měli nalezené & uložené v archivech. Novinka je, že jsme je vlastně odhalili v tom, co jsme už dávno odhalili…

Vědátoři v zásadě vzali stovky archeologických nálezů a přestali jim říkat Divné Kostěné Capiny, ale namísto toho vytvořili systematickou kategorizaci tvaru, symetrie, značení stran, opakovatelnost výsledku. Mno a ukázalo se, že u některých artefaktů jde o tzv. „binární losy“, dvoustranné objekty podobné minci, ale sloužící jako plošší oboustranná kostka. Měly totiž upravené strany, aby padaly předvídatelně nepředvídatelně. A taky se objevují napříč tisíci let a desítkami lokalit – takové rozpětí není náhoda nebo špatně pochopené „mince“, to už ukazuje na skutečně široký kulturní jev!

Aby bylo jasno, existence těhle kostek a jejich role v prahazardu byla známa i dřív, co je fčil nové je datace (díky rigidnější metodice, viz minulý odstavec) některých až takto daleko do minulosti. Leč nechci, aby to znělo, že toto prvenství musíme Indiánům vzít – ale je jistě také možné, že analogické artefakty najdeme i z jiných neolitických kultur jinde ve světě. Jenom jsme podobné objekty doposud v archivech nekatalogizovali stejným způsobem. Nicméně, to je zjevně jen spekulace, prozatím mají Prameričani prvenství!

„Co s těma kostkama dělali?“

O tom se samože můžeme jenom dohadovat, ale z povahy analogového RNG byly zřejmě využívány k prehistorickému hazardu. Jelikož jednoduchá čísla chápou i minimálně některá zvířátka, není k základní matematice zjevně třeba písma. A ona představa, že lovci-sběrači jenom od ráda do večera kmitali, je samože taky poněkud, inu, archaická. I kultury před vznikem civilizace měly svou kulturu, umění a tedy zřejmě také volný čas. Krom toho, součástí lovu je i čekání na kořist nebo odpočinek po dílu – oboje zní jako ideální čas na kultivaci gamblerského hobby!

Ukazuje to ale taky, že práce s náhodou není výmysl civilizace, nýbrž hluboce lidská vlastnost. Dávné hazardní hry mohly sloužit k rozhodování, obchodům nebo utužovat sociálním interakcím mezi skupinami. Hazard (samože do určité patologické míry…) tak vlastně zní jako sociální technologie…

Neznamená to jistě, že lovci řešili integrály pravděpodobnosti – ale evidentně chápali, že když něco házíš dostkrát, vznikají z toho vzorce. A to je překvapivě blízko vědě – a vlastně i k těm dnešním kasinům, které lze na prériích opět potkat!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]