Schopnosti želvušek, objekt 3I/ATLAS, ale i dílčí svlažení nadšení z AI – uplynulý rok 2025 přinesl řadu pozoruhodných objevů! Pojďme si je shrnout!

Schopnost želvušek lze dodat i jiným organismům. Lidské buňky si mohou vyrábět želvuščí antiradiační protein Dsup, pokud je jim dodán jeho plán skrze mRNA. Prozatím otestováno na hlodavcích, ale pokus slibuje zajímavé možnosti!

Blíže kvantovému milníku – kvantočítač vyřešil úlohu 13 000× rychleji. Vědátorům z Google Quantum AI se podařilo to, o čem se dlouho teoretizovalo: jejich kvantový procesor Willow zvládl složitý fyzikální problém mnohem rychleji než nejlepší superpočítače světa. Tzv. kvantová nadvláda se řeší od roku 2019. Ale nyní byla dosažena zatím nejlépe!

3I/ATLAS mění ideu o složení komet. Půlroční pozorování komety 3I/ATLAS ukazují na globální erupce ledových vulkánů (kryovulkánů) a kovy bohaté jádro. Pokud se potvrdí, klasický obrázek, že komety jsou jen špinavé sněhové koule, už patrně neplatí. Ačkoliv kometu jako návštěvu od ufonů skloňovali spíše tmáři, podobně jako ’Oumuamua nám přináší i reálné vědecké objevy!

Lenakapavir by mohl ukončit pandemii HIV. Lék s výraznou českou stopou vyžaduje jen dvě injekce za rok namísto dosavadních denně užívaných pilulek. Stále neumí tělo viru zbavit, potlačuje ale jeho replikaci v různých fázích životního cyklu viru s rekordní efektivitou – a v případě rozšíření by mohl přinést efekt podobný očkování.

Výjimečné globální oteplení pokračuje. Důvodů je vícero, jedním paradoxním by mohlo být snížení znečištění ovzduší v Číně. Nakonec se rok ukazuje být „jen” třetím nejteplejším, čili na konci na mírný pokles tempa růstu došlo. „Shodou náhod” také fčil Země překročuje první klimatický bod zlomu… 

Spuštěna observatoř Very Rubin, našla 2000 asteroidů za 10 hodin. Svou práci zahájil největší dalekohled na světě schopný pořídit celooblohovou přehlídku. Může nám přinést cenná data o různých typech objektů i temné hmotě – a má silnou českou stopu.

AI narazila v roce 2025 na komerční limity. Vypuštění ChatGPT 5.0 provázela řada problémů a až 80 % firem z AI nemá užitek. Stále častěji se stran dnešní generace AI modelů (zejména LLM) mluví o výrazném nadhodnocení poskytovalů a „ekonomické bublině”, která je potenciálně řádově horší než ta hypoteční z roku 2008. 

Kola možná vznikla kvůli dolům, ne městům – a to mohlo nastartovat i posun vstříc moderní civilizaci. Simulace naznačuje, že kolové vozíky v dávném maďarském dole mohly prvním příkladem kolové dopravy – která se v kola vyvinula z válečků. K čemu nám to bylo? Díky vozům byl efektivnější dálkový obchod – a peníze mohly vzniknout právě díky dálkovému obchodu. Jestli tedy chcete na něco svádět většinu svých problémů, svádějte to na kolo!

Bottom

Potenciálně velké novinky se udály v boji proti diabetu 1. typu. Jednak diabetik s „GMO“ buňkami produkuje vlastní inzulín, jednal buněčná terapie vyléčila diabetes 1. typu u myší. Transplantace krevních kmenbuněk + inzulin-produkujících ostrůvků vytvořila v myších „hybridní imunitní systém“, který zastavil autoimunitu – a diabetes! 

Rozdíly v IQ u dvojčat nejsou tak dědičné, jak se čekalo. Detailní srovnání vzdělání jednovaječných dvojčat ukázalo, že vzdělání v jejich IQ hraje významnější roli, než paušálnější srovnání doposud naznačovala. Zjištění tak lehce kope do koulí tezi o tom, že primární roli v inteligenci hraje genetika. A nejspíše to platí nejen u dvojčat…

Na drát mrkali i slepci! Genová terapie poprvé zlepšila zrak u téměř slepých dětí a mikročip v oku vrátil zrak seniorům s makulární degenerací, Implantát o velikosti 2×2 mm spolupracuje s chytrými brýlemi vybavenými kamerou, která snímá okolí a promítá obraz do oka. 

Zdá se také, že rekordní neutrino bylo skutečně extrémně silné. Událost KM3-230213A skutečně detekovala kosmické neutrino mnohonásobně silnější než dosavadní částice. Může jít o potvrzení kosmogenních částic. Informace o možné detekci se objevila již pár měsíců nazpět, nyní ji však potvrdila zevrubná analýza všech udájů celé události zované KM3-230213A. Naše kosmologické teze ale příliš nerozbije – ale může jít o potvrzení zajímavých možností!

Vývoj Starship přinejlepším stagnoval, SpaceX přitom dostala konkurenci v podobě Blue Origin. Po roce problémů (čti: výbuchů) na konci roku poslední dva lety Starship konečně splnily úkoly i očekávání. Mezitím dvakrát – avšak bez nehod navíc – odstartoval i nosic New Glenn, z toho podruhé i s nákladem!

Astronomové možná spatřili první hvězdy ve vesmíru. Vůbec poprvé byla identifikována galaxie bohatá na hvězdy populace III – úplně první generaci hvězd, které vznikly po velkém třesku. Galaxie GLIMPSE-16403 vznikla 825 milionů let po Velkém třesku. Její možné, dávné hvězdy byly velmi hmotné, krátce žijící a měly zásadní význam pro vznik těžších prvků, které formovaly vesmír dále.

Perseverance ukázala dosud nejnadějnější kandidáty na fleky po mikrobech! Nová analýza geologického a petrografického charakteru sedimentů na Marsu (objevených v roce 2024) míní, že nemohly vzniknout známými abiotickými jevy – ale působí jako vzniklé vlivem života. Což samože neznamená, že se nemohou ještě obvit abiotická vysvětlení – pro definitivnější závěry bychom taky vzorky museli dopravit na Zemi. Přesto jde aktuálně o nejnadějnějšího kandidáta života mimo Zemi. 
Vláda schválila vyslání Aleše Svobody na ISS a vypuštěn český satelit TROLL pro monitoring povrchu Země. Satelit brněnské TRL Space je vybaven hyperspektrální kamerou schopnou monitorovat znečištění a nelegální aktivity. Krom odstartovala třeba i obranná družice SATurnin-1 – Česko se v kosmu stává přinejmenším regionálním hráčem!

Bonus

Jaký bude rok 2050? – Všechny možné zítřky. Rok 2050 je nyní blíž než rok 2000! Pojďme se proto v našem vzácném dokumentoidu zamyslet, jak by mohl vypadat…

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

rvv2026