Vera C. Rubin Observatory, neasi. Zdroj: Rubin Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/H. Stockebrand

Zdroj obrázku:

Rubin Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/H. Stockebrand

Observatoř Very Rubin odhalí galaxie i záblesky černoděr

TLDR: Svou práci zahájil největší dalekohled na světě schopný pořídit celooblohovou přehlídku. Může nám přinést cenná data o různých typech objektů i temné hmotě – a má silnou českou stopu.

Vy se při pondělku jistě v práci kopete do zadnice, ale astronomové mají důvod k oslavám. Po letech práce se dnes v pondělí 23. června slavnostně odhalily první cvaky ze zbrusu nové observatoře Very C. Rubin – jednoho z největších pozemských teleskopů vůbec!

První cvaky samotné budou publikovány v 15 hodin našeho času a později je sem (snad) doplním. Snímek Boha na nich asi úplně nečekejte…

„Co to je a co to umí?”

Tahle hvězdárna se zrcadlem o průměru 8,4 metru a kamerou, která má víc megapixelů než průměrný instagramový influencer pořídí při cestě do posilovny, chilluje v Chile – daleko od rušivého světla civilizace. Přesto má projekt i významnou českou stopu – čeští vědátoři se podílejí na softwaru a Fyzikální ústav AV ČR spolupracuje jak na hardwaru, tak i na vědeckých výstupech z teleskopu!

Nemá sice největší zrcadlo, ale má (momentálně) největší digitální kameru a je tak navržená pro největší plošný průzkum oblohy. Cílem observatoře je během dekády nasnímat celou jižní oblohu až 800×. Pořídí tak velký snímek každé 3 až 4 dny – což taky znamená, že tyhle průměrné cvaky budou vypadat dost podobně jako hromada prachu na tmavém papíru

Ale kontinuální snímkování o vysoké kvalitě má přinést data o pohybu a vlastnostech 40 miliard objektů – od hvězd až po asteroidy. Snad nám tak popíše víc o temné hmotě, vlastnostech černoděr i o tom, proč má vesmír stále tu drzost rozpínat se bez našeho svolení!

Zrcvadlo observatoře Rubin je velké jako kráva! Zdroj: RubinObs/NOIRLab/SLAC/NSF/DOE/AU
Zrcvadlo observatoře Rubin je velké jako kráva! Zdroj: RubinObs/NOIRLab/SLAC/NSF/DOE/AU

„Po kom je to pojmenovaný?”

Vera Rubin v roce 1974. Zdroj: NOIRLab/NSF/AURA

Všechny tyhle rubíny vědění přinese projekt pojmenovaný po Veře Rubin – což byla americká astronomka, která jako první přesvědčivě doložila existenci temné hmoty pozorováním rotace galaxií… Což zní nudně, ale její data v podstatě ukázala, že galaxie rotují příliš rychle na to, aby to vysvětlila jen viditelná hmota. Čímž jsme došli k tomu, že tam asi musí být ještě nějaká další hmota, kterou nevidíme!

Samozřejmě, bylo by příliš krásné, kdyby taková origin story neměla své drobné mušky. Vera Rubinová, navzdory svým průkopnickým příspěvkům k astronomii a objevu temné hmoty, nikdy nezískala Nobelovu cenu. Ačkoli její práce byla široce uznána jinými prestižními oceněními, jako je Národní medaile za vědu a Zlatá medaile Královské astronomické společnosti, Nobelova cena jí unikla. Mnozí z vědecké obce považují toto opomenutí za významné přehlédnutí, zejména s ohledem na dopad jejího výzkumu.

Observatoř jménem LSST (Large Synoptic Survery Telescope), která byla poprvé navržena v roce 2001, byla proto v roce 2019 během fáze dokončování pojmenována na počest Very Rubin. To sice není Nobelovka, ale působí to jako o fous užitečnější pocta než těžítko

Temná hmota by si měla krýt záda! Zdroj: Starz, vlastní
Temná hmota by si měla krýt záda! Zdroj: Starz, vlastní

„Co teď bude?”

Dnešním odhalením cvaků práce teprve začíná. Hlavním smyslem observatoře Very Rubin je totiž právě dlouhodobá (v kontextu astronomie skoro kontinuální) celooblohová prohlídka. Právě ta umožní srovnat jednotlivé snímky a objekty na nich ve velkém časovém rámci. Co z toho vykoumáme, ale jaksi dopředu nevíme.

Je však pravděpodobné, že o observatoři Very Rubin v příští dekádě ještě hodně uslyšíme! Samotná Vera sice odlétla do Valhally před 9 lety, ale její odkaz žije dál – a snad nám během dalších 10 let přinese aspoň pár odpovědí na otázky života, vesmíru a vůbec!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

Reklama

Reklama

Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.