TLDR: Turbulentní víry vytvořily u severního pólu Saturnu šestiúhelník – nyní jej doplnila obří atmosférická desetistranná struktura na pólu jižním. Studie tuna.
Saturn není jen sexy emoji v nabídce – a krom Země jediná planeta, což je trestuhodné! – ale taky už desítky let mate astronomy svým severním hexagonem. Tedy obrovskou šestistrannou atmosférickou strukturou, kterou poprvé zachytily sondy Voyager v letech 1980 a 1981. Hubble i Cassini pak ukázaly, že útvar je stabilní nejméně 44 let…
Teď ale Saturn vytáhl další tvar z kapsy!
„Co se našlo na jihu?“
Tým vedený Agustínem Sánchez-Lavegou z Baskické univerzity našel v datech sond a dalekohledů kolem jižního pólu další polygon – tentokrát s deseti stranami. Podle něj to naznačuje, že Saturn má v atmosféře podmínky vhodné pro vznik polygonálních vln v obou hemisférách…
Dekagon se začal rýsovat v roce 2024 na snímcích amatérských astronomů a v roce 2025 ho tým potvrdil pomocí polárních projekcí. Kvalitní snímky z Hubbleova teleskopu pak umožnily vysledovat útvar zpět až do roku 2023. A pravděpodobně tam bude mnohem, mnohem dýl!

NASA/ESA uvádí, že útvar se stal výraznějším v posledních letech, kdy se jižní pól Saturnu znovu dostává lépe do výhledu ze Země. To je důležité, protože Saturn oběhne Slunce zhruba jednou za 29 let, takže jeho póly se nám neukazují pořád stejně. Jižní pól byl dlouho natočený nepříznivě – čili dekagon mohl existovat už dřív, jen jsme ho prostě neměli možnost vidět.
Žádnou aktivní sondu u Saturnu totiž nemáme…
„Postavili to ufoni?“
Aby bylo jasno – není to důkaz, že útvar je nějaká struktura mimozemšťanů nebo tak něco. I když to může působit divně, příroda prostě občas nedělá jenom kulaté tvary. Experimenty v kapalinách na Zemi potvrdily, že za specifických podmínek může proudění vytvořit podobné tvary zcela přirozeně. Ale! Napovídá nám to víc o zdejší bizarní atmošce…
Když máte rychlý proud, víry, rotaci planety a rozhraní mezi různě proudícími pásy atmosféry, můžou se vlny uspořádat do stabilnějších nebo polostabilních tvarů.
Dekagon se nachází kolem 60. stupně jižní šířky a zřejmě jde o obří atmosférickou vlnu navázanou na silný východní proud. Samotný jet stream uhání kolem planety asi 420 km/h, zatímco dekagon se pohybuje mnohem pomaleji, zhruba 10 km/h.
A Saturnova atmoška je opravdu bizarní. Nemáte tam pevnou zem, která by proudění brzdila jako kontinenty na Zemi – na jejich místě je rychlá rotace, pásy větrů, hlubokou atmosféru, obrovské bouře a vrstvy oblaků, kde se různé proudy navzájem řežou jak třináctiletí emaři.
„Proč dekagon není teda není jen druhý hexagon?“
Severní hexagon je slavný tím, že je extrémně dlouhověký a pravidelný. Jižní dekagon se zatím zdá být méně stabilní, více meandrující a možná mladší nebo proměnlivější. Sám Sánchez-Lavega podle AP uvedl, že nový útvar vypadá větší a méně stabilní než severní hexagon.
To je vlastně ještě zajímavější. Kdyby Saturn měl na obou pólech dva stejné pravidelné útvary, řekli bychom si, že aha, atmosférická symetrie, hotovo dvacet. Jenže sever má šestiúhelník, jih desetistrannou vlnu, a obě struktury se chovají jinak.
To znamená, že kromě obecné rotace a proudění hrají roli i sezónní změny, lokální větry, hloubka jevu, stav oblaků a možná i dlouhodobé bouře, které systém svou troškou chaosu nastavují pokaždé trochu jinak!
Podezřelým je i asi 4000 km široký anticyklon, který vědátoři přezdívají Red Spot. Jenže simulace zatím nedokázaly pozorovaný dekagon přesně napodobit. Takže bude nutné šestou planetu šmírovat dál – a třeba tam najdeme ještě hodně další geometrie!

[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]











