TLDR: Pokusní hlodavci žijí déle, pokud jsou vůči kontrolním skupinám umístěni do chladnějšího
prostředí – i se stejnou kaloricky redukovanou stravou jako jejich sousedi. Studie tuna.

Všichni niterně víme, že nejezení sajrajtů je prospěšné pro naše zdraví. Jenže zároveň taky víme, že sajrajty nám rychlou odměnu, zatímco na ten delší život si doslova budeme muset počkat… Takže světem navzdory zažitým moudrostem jaksi cloumá epidemie obezity!

Kdybychom ale odhalili víc o tom, proč hladovění pomáhá – což je jev dlouhodobě experimentálně dokázaný na hlodavcích – mohli bychom na základě toho jednou třeba možná teoreticky vyvinout i léčivo, které dokáže totéž! A právě to možná dílem vykoumali angloameričtí vědátoři…

O myších a lidech

Není šokantní, že myšky krmené méně žijí déle než ty krmené víme. Předpokládalo se ale, že důvodem této skutečnosti mohla být nerovnováha mezi spotřebovanou vs. spálenou energií. Alternativní, méně protežovanou hypotézou bylo, že důvodem mohl být doslova nedostatek energie a proteinů. Jenže…

V dalším podobném pokusu s krmením hlodavců umístili autoři nové studie zkoumané skupiny do chladnějších prostředí (o teplotách 10 °C, 21 °C a 30 °C) – což také znamenalo, že zmrzlejší hlodavci museli spotřebovat na generování tepla více energie než jiné skupiny, byť všechny další parametry pokusu byly stejné!

Plot Twist: nu a právě myšky umístěné do nejchladnějšího prostředí také žily dle závěru této a navazující práce žily nejlépe – podle druhého pokusu žily myšky žijící ve 22 °C zhruba o 20 % déle než myšky chované ve 27 °C. To naznačuje, že vysvětlení energetické nerovnováhy nebude dostatečné – a určitý podíl vysvětlení prospěšnosti hladovění bude mít i alternativní hypotéza…

Není jednoduchých řešení

Samože, v reálném těle nebude odpovědí A nebo B, ale spíše nějaký poměr obou. Ne proto, žE pRaVdA jE uPrOsTŘeD, ale protože naše tělo je ultrakomplexní biochemická továrna, a málokdy na vysvětlení jeho pochodů platí jednoduchá pravidla.

Stále tak neexistuje shoda ohledně přesného mechanismu, jakým omezení kalorií prospívá zdraví a dlouhověkosti hlodavců. I pro první tezi totiž mluví jiné, starší výzkumy. Přesto je nynější výzkum zajímavou změnou ve výkladu…

Účinky chladu na organismus jsou totiž dalším tématem, které se zkoumá – a ne, nemyslím tím automaticky Wim Hofa. Pro většinu lidí samozřejmě nebude praktické odvážně se pouštět do mrazu, jen aby si navodili energetickou nerovnováhu – a reálně nevíme, zda je to pro nás dobré. Nicméně, teze chladu má nyní o argument víc.

Proč hledat analog

Pokud se chodíte otužovat, jistě vás výsledky této práce potěší – teprve čas a další výzkum ovšem ukáže, čím přesněji chlad může podporovat metabolismus. Vědátoři stojící za nynější práci se již zamýšlejí nad tím, zda by zdraví mohly zlepšit i jiné faktory, například některé léky, které vyvedou energii v těle z rovnováhy…

Bude tak například zajímavé zjistit, zdali populární analogy GLP-1, jako je Ozempic, mohou dosáhnout podobného dlouhodobého zlepšení zdravotního stavu. Ano, teoreticky se můžete taky zavřít po zbytek života do lednice a možná dosáhnete podobného jevu – daný příklad ale asi taky nejlépe ukazuje, proč bude důležitější najít alternativní analog hladovění a/nebo chladu, než spoléhat jenom na prospěšné stránky úřadování toho, co obvykle považujeme spíše za ztělesněné utrpení!

[Ladislav Loukota, ŠLN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]