TLDR: Analýza genomu lovců-sběračů odhalila, že uměli vytvářet těsné svazky i mimo své pokrevní příbuzné. A při tom se dokázali vyvarovat příbuzenské plemenitbě. Studie tuna.

Láska kvete v každé době – třeba i v době kamenné! Pokud ale nechcete, aby spolu s ní kvetly i dědičné choroby, musíte se snažit rozvíjet spíše lásku k přespolňákům a ne k členům vlastní rodiny/tlupy. Co přesně to v praxi mohlo znamenat, naznačila (alespoň pro jeden segment západní Evropy – bacha na generalizaci!) nová studie, pod kterou se upsali vědátoři z Uppsaly. 

Láska za časů kamene

Pro lovce-sběrače bylo kvůli relativně nízké hustotě populace obtížnější najít si partnery či partnerky mimo sociální okruh vlastní tlupy. Jednou z možností řešení na počátku neolitu se tak mohli zdát noví sousedé – zemědělci, kteří do západní Evropy přišli z jihovýchodu. Skočili však lovci-sběrači na tuto asimilační udičku? 

Vědátoři v hledání odpovědi zkoumali lidské kostry ze známých neolitických francouzských pohřebišť jako jsou Téviec a Hoedic v Bretani, z doby před zhruba 6 700 lety. Šlo už sice o epochu spojovanou v Evropě se zemědělským neolitem, v západní Evropě ale ještě dožívaly poslední populace lovců a sběračů.

Z další historie už asi všichni známe spoiler alert – ať se původní lovcosběrači snažili sebevíc, byli postupně nahrazeni a asimilováni nově příchozími. Kontakt a soužití obou skupin ale stále vyvolává mnoho otázek o míře jejich vzájemné interakce. Nedávno jsme tu měli nordickou práci, která naznačovala, že v Dánsku měl kontakt především podobu zemědělských vidlí napichujících lovecká těla. Naopak na pobřeží Baltu zase docházelo k výměně potravin mezi oběma komunitami. 

Ale obojí je jen dílek skládačky z jednoho širokého regionu. Jak to tedy váleli v západní Evropě? 

Náhled do genomu

Analýza genomů odhalila, že – chvilka napětí – lovecká společenství z doby kamenné nevytvářela sociální vazby s novými zemědělskými sousedy!  Namísto toho se v genomu ukázalo, že skupiny lovců a sběračů se navzájem mísily, ale od neolitických zemědělců si udržovaly bezpečný odstup.

Co to znamená pro onu lásku? Dřívější studie založené na izotopových datech naznačila, že poslední komunity lovců-sběračů záměrně asimilovaly ženy z neolitické zemědělské komunity (pravděpodobně zlákané romantickými těly vysvalených lovců, nebudeme se přece bavit o dobyvačných výpravách, lalala, já vás neslyším!).Tato nová studie ale naopak ukazuje, že skupiny lovců-sběračů se mísily hlavně s jinými skupinami původních lidí – ale ne s neolitickými zemědělci. Minimálně v západní Evropě byla sociální výměna obou skupin pravděpodobně na bodu mrazu. 

Zajímavé je nejenom podpoření depresivní vize ne moc vřelého prvního kontaktu, ale také to, co práce naznačila o sociálních kontaktech mezi tlupami. Ačkoli se skupiny pozdních lovco-sběračů skládaly z několika málo jedinců, obecně podle analýzy nebyly úzce příbuzné. Navíc nebyly zjištěny žádné známky příbuzenského křížení! To naznačuje, že různé tlupy migrujících lidí měly mezi sebou takové vztahy, při nichž docházelo ke vzájemné výměně jednotlivých členů. 

To by mimochodem krásně mohlo ukazovat, co vlastně motivovalo paleolitické skupiny k častému setkávání! Nemusel to být až tak obchod nebo výměna znalostí, jako vlastně… rodinné návštěvy!

Chytřejší, než se zdálo

To však již zabíháme. Zdá se každopádně, že pokud jde o rodinné vazby, nebyli naši předkové z doby kamenné žádná ořezávatka – věděli, jak vybudovat silné sociální vazby, které přesahovaly pokrevní příbuzenství. A ačkoliv neměli (předpokládám!) ponětí o přesných mechanismech vzniku dědičných chorob vlivem pelešení mezi příbuznými, zřejmě obecně chápali, že něco takového není úplně zdravé. 

V mnoha případech – dokonce i v případě žen a dětí v jednom hrobě – analýza odhalila, že zdejší umrlci nebyli pokrevními příbuznými. To naznačuje, že tehdy mohly existovat velmi silné společenské vazby, které neměly nic společného s biologickým příbuzenstvím. Láska, a to ne nutně jen ta romanticko-sexuální, si zkrátka našla cestu i k srdcím doby kamenné!  ??

[Ladislav Loukota, PZ]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]