Objevena zatím největší vesmírná mlhovina z alkoholu

TLDR: Radioobservatoř ALMA pomohla detekci propanolu a izopropanolu v hvězdotvorné oblasti Sagittarius B2. Jde o zatím největší a nejdetailněji prozkoumané protohvězdné mračno. Studie tuna a tuna.

Alkohol v nebesích

Molekulární alkohol neexistuje jenom ve vaší lednici a snech, ale i jinde ve vesmíru – a astronomové momentálně objevili jeho největší známou koncentraci ve formě propanolu! Tato detekce „alkomlhoviny“ by nám mohla říct víc o procesu vzniku některých vesmírných objektů od komet po hvězdy.

V procesu formování hvězdných soustav máme samozřejmě poměrně dobrou představu o tom, jak to celé funguje. Zjednodušeně řečeno: ve vesmíru je plyn, kterým to občas začne vířit stejně jako vaší vaně. V centrech víření se plyn stává hvězdou, její okolí se stává hvězdnou soustavou. Potud je to bolše méně jasné.

Ale ďábele je v detailech – ačkoliv obecná platnost této teze byla mnohokrát potvrzena, protože prostě vidíme, jak se hvězdy rodí v mlhovinách, v řadě ohledů neznáme přesný popis jednotlivých reakcí tohoto kosmického vzniku. A to je škoda – krom celkového vliv na lidské poznání by nám totiž jasnější pochopení vznikání hvězd mohlo napomoct i třeba při pilování termojaderné fúze nebo odhadech, jestli/kde jinde ve vesmíru objevíme nám podobné kamarády. A právě proto je nynější detekce propanolu krokem kupředu!

Molekuly propanolu totiž existují ve dvou formách neboli izomerech, z nichž obě byly nyní vůbec prvně identifikovány při pozorování! Jedná se o normální propanol, který byl nyní poprvé detekován v oblasti formující se hvězdy, a dále pak druhý izopropanol (také díky posledním dvěma letům dobře známá složka dezinfekce), jenž nebyl v mezihvězdné formě dosud nikdy pozorován.

Odlišit dvě molekuly

Tyto alkoholové molekuly byly nalezeny ve stelární „porodnici“ uvnitř gigantické hvězdotvorné oblasti zvané Sagittarius B2 (Sgr B2). Ta se nachází poblíž středu Mléčné dráhy v blízkosti supermasivní černodíry Sagittarius A* (Sgr A*).

O tom, že alkohol létá vesmírem, se vědělo dlouho. Ale citlivější teleskop ALMA umístěný v Chile nám teprve v poslední dekádě dovolil odhalovat ve vesmíru i vzdálené molekuly, které dříve nebyly viditelné. Detekce obou izomerů propanolu pomocí nového, citlivějšího teleskopu ALMA se nám přitom hodí především pro určení mechanismu vzniku každého z nich.

I když totiž nejde o stejné látky, díky tomu, že se chovají podobně, by se obě měly vyskytovat i v podobných místech v podobnou dobu. To nám jaksi ovšem komplikuje jejich odlišení. V blízké budoucnosti se pravděpodobně dostaneme do sledování spektra ještě níže, což nám snad umožní identifikovat další organické molekuly v tomto velkolepém zdroji…

Nicméně – tak daleko ještě nejsme! Prozatím je tedy detekce propanolu a isopropanolu v obří mlhovině významná jenom tím, že se vůbec podařila! A že jde o zatím největší mráček podobného druhu, který známe. I to ale stačilo, abyste klikli na text a dozvěděli se něco o vesmíru, takže nemrčte!

Citlivější radiošmírák

Je prakticky zcela jisté, že ve vesmíru se budou nacházet větší fláky alkoholu, které dozajista plní nějakou významnou úlohu v gigantickém šejkru, kterým hvězdotvorné mlhoviny jsou. Jenom ještě přesně nevíme, jaká ona role je.

V budoucnu se tomu všemu ale jistě dostaneme na kloub, poněvadž v řešení je dnes rozšíření přístrojového vybavení ALMA na nižší frekvence. Ty by měly umožnit šmírovat kosmické palírny ještě citlivěji než dnes.

[Ladislav Loukota, JRN]

Další kosmické krásy jsme rozebrali i s Dušanem Majerem (nejen) ohledně cvaků Webbu:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz