Co znamená vstup Slunce do nového cyklu?
TLDR: Sluneční cykly se opakují zhruba co 11 let, od počátku pozorování nyní Slunce vstoupilo do do cyklu 25. Pro aktivitu Slunce by mělo jít o cyklus podprůměrný. Oznámení tuna.
Sluníčko čiluje
Zatímco na Zemi je rok 2020 synonymem maniakálních proměn a hysterie (tam či onam), Sluníčko si momentálně užívá daleko více klidu. Slunečných skvrn i erupcí je minimum, a v nejbližších letech se to nemá změnit. Vědátoři z NASA a NOAA totiž nyní oznámili, že aktivita Slunce totiž nyní vstoupila do svého nového, od počátku měření již 25. cyklu! Co přesně to ale vlastně znamená pro nás, nuzné pozemšťany?
Za několik posledních staletí pozorování Slunce výzkumníci, výzkumnice a výzkumničata vypozorovala zhruba jedenáctiletý (někdy více, někdy méně) cyklus sluneční aktivity – tedy aktivity povrchu Slunce právě ve formě tvorby/netvorby sluneční skvrn či „erupcí“. Nový cyklus začíná na minimu této aktivity. Jinými slovy, Sluníčko je momentálně v absolutním klidu. Pokud jste byli na nějaké observatoři v poslední době (jako já nedávno na observatoři Štefánikově), mohli jste si třeba všimnout, že lidé stopující tvorbu solárních skvrn mají momentálně více méně nula práce. To se ale v průběhu cyklu změní.
Dá se očekávat, že sluneční aktivita v průběhu cyklu bude nyní zase znovu narůstat. Maxima by opět mělo Slunce dosáhnout za 5 až 6 let, čili kolem roku 2025 až 2026. V okolí tohoto data tedy statisticky naroste šance na vznik nepříjemných erupcí, či výronů koronární masy (CME), které mají potenciálně nežádoucí vliv na elektroniku (pokud tedy CME zasáhne Zemi).
Nicméně, ani maximum slunečního cyklu samozřejmě neznamená, že za „pět let dojde na novou Carringtonovu událost“ nebo nějakou podobnou apokalyptickou předpověď. Pro drtivou většinu z nás bude maximum spojené více méně s tímtéž, jako je nyní spojené minimum.
Jsou cykly a cykly
Pro kosmické agentury je však další zvyšování sluneční aktivity již důvodem k jisté ostražitosti (byť opět: nikoliv k panice). Silnější „erupce“ můžou již nepříznivě ovlivnit chod satelitů na oběžné dráze Země, potažmo můžou být i rizikové pro posádky letící mimo bezpečí magnetosféry. Což, uvážíme-li, že do roku 2024 by se NASA vrátila s programem Artemis zpátky na Měsíc, bude určitě důvodem k malinko větší obezřetnosti. Zajímavé rovněž bude výstup proměny aktivity pro nynější mise ke Slunce.
Sluší se zmínit, že NASA si toho je ve vyjádření k novému cyklu vědoma, a podtrhuje, že „neexistuje špatné sluneční počasí, ale jenom nedostatečná příprava“. Právě dlouhodobé pozorování aktivity Slunce je v této přípravě esenciální.
Vyjádření panelu NOAA a NASA z tohoto týdne ani neznamená, že 25. cyklus započal tento týden – reálně započal někdy v uplynulých pár měsících, přičemž až nyní je balíček dat dostatečně výmluvný k oficiálnímu stanovisku.
Zároveň platí, že krom těchto jedenáctiletých slunečných cyklů existují i jakési delší „nadcykly“ – ne každý cyklus je stejný, a existují delší (víc než 11 let) období, kdy jsou cykly průměrně aktivnější či naopak klidnější. Momentálně se zdá, že Slunce se nachází v celkově podpůrměrném období, takže i nadcházející 25. cyklus bude sám o sobě pohodinda. Jak přesně dlouho ale „nadcykly“ trvají, je zatím předmětem bádání. Slunce jednoduše nesledujeme dost dlouho na to, abychom mohli jasně říct.
Není všem dnům konec
Znamenají ovšem cykly a „nadcyklu“ to, že opakování Carringona nás jednou nemine? Inu, z pohledu statistiky určitě ano. Výroby koronární masy jsou opakující se jev, skoro nás ostatně tahle sranda zasáhla v roce 2012! Do 20. století nám to mohlo být šumák, ale dnes se tuší, že setkání nabitých částic Slunce s magnetosférou by vedlo k mrzení pro elektroniku.
Možná si z jara pamatujete článek iDnesu o tom, aby „lidé nakoupili vodu a jídlo na 2 týdny“. Ve skutečnosti šlo o validní doporučení, ale nikoliv kvůli koroně – ale pro případ blackoutu, tedy možného kolapsu elektrické sítě, který může nastat i vlivem sluneční bouře…
Rozumné obavy z rizika od Slunce ale zároveň neznamenají ani nyní nutnost paniky z jednou nevyhnutelné katastrofy. Blackouty nebudou na celé Zemi stejně silné, chytré sítě můžou jejich škody zřejmě výrazně zmírnit – a jednou se snad zmůžeme i k tomu, abychom si postavili druhou, záložní „magnetosféru“. Stačila by k tomu maličkost – zhruba 400 Temelínů a obří vodivý kruh stojící mezi Zemí a Sluncem…
Do nové dekády jsme rozhodně vstoupili turbulentně, a nezdá se, že by se tempo doby mělo v nejbližší době zmírnit. Může nás tak uklidňovat, že alespoň Slunce se na tu rotyku na Zemi dívá s poměrně klidnou tváří a nepřitápí nám pod kotlem víc, než je nutné!
[Ladislav Loukota]
Dějí se zajímavé věci. Ale mnohdy zase ne až tak zajímavé, jak to zní z titulků.
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz
