Snímky Solar Orbiteru na povrchu Slunce našly „táboráky“

TLDR: Jedná se zřejmě o „malé“ solární výrony koronální masy. Spatřili jsme je však až díky doposud nemožné vzdálenosti sondy a Slunce. Jde jen o první objev z mnoha očekávaných. Oznámení tu.

Léto na Slunci

Je tomu už skoro půlrok, co odstartovala sonda Solar Orbiter, pod níž se podepsali i různí čeští vědátoři! Ačkoliv mise ještě oficiálně nezahájila svou vědeckou část, již nyní nám z ní chodí zajímavé výsledky! Minulý týden ESA a organizace kooperující na misi – včetně české Akademie věd – zveřejnily zajímavé první obrázky, které na povrchu Slunce identifikují doposud neviděné „táboráky“.

Hostí i Sluníčko momentálně na svém povrchu Junáky a další podobné táborové nadšence? Nejspíše ne – jediný podobný táborák má totiž pořád velikost průměrného evropského státu! Žerty stranou, objev „ohníčků“ může vnést více světla do dlouho luštěné sluneční záhady. Ale pojďme popořadě.

Optal jsem se na výzkum vědátora Davida Píši z Ústavu fyziky atmosféry, který je pod Solar Orbiterem částečně přímo podepsaný (samože stejně jako hromada dalších). Přesněji odhaleným útvarům na povrchu Slunce výzkumníci říkají “camp fires” neboli „táboráky“ – ale to je samozřejmě trochu žoviální název pro struktury, které byly pozorovány přístrojem EUI, kamerou v extrémním ultrafialovém spektru.

„Tento přístroj přinesl ze vzdálenosti přibližně na polovině cesty mezi Sluncem a Zemí (~0.55 AU) první snímky s tak vysokým rozlišením Slunce, jaké doposud nebylo pozorováno,“ popisuje mi David. Jinými slovy, táboráky jsou vlastně jenom výsledkem „zástřelu“ aparatur před „tou opravdickou vědou“! To, že nám sonda ale poprvé umožnila je pozorovat, je rozhodně již nyní významný posun chápání Sluníčka!

Zdroj: ESA

Vo co go?

Co přesně táboráky jsou? Na to je zjevně příliš brzy. Probleskávající struktury, které jsou vidět na zveřejněném videu, mohou ale být menší verze tzv. výronů koronálních hmoty (CME). „To jsou procesy, při kterých se nahromaděné plazma, držené slunečním magnetickým polem, náhle uvolní a dojde k jeho výtrysku do okolního prostoru,“ popisuje mi David. CME jsou dílem to, čemu se lidově říká „erupce na Slunci“, ačkoliv de facto výron samotný může a nemusí po erupci následovat.

Podstatnější je, že nově objevené táboráky nám můžou (a nemusí!) pomoct odpovědět na velkou záhadu extrémního ohřívání slunečního okolí. Tedy paradoxu, kdy je teplota fotosféry pouze několik tisíc stupňů, oproti vzdálenější koroně, kde mohou teplotu dosahovat několika milionů stupňů.

Tuší, se, že právě magnetismus by sna mohl korónu více zahřívat – ale k jasnějším závěrů jsou třeba i jasnější data. Kvůli odhalení zatím ne zcela pochopených důvodů ohřívání sluneční korony ostatně Solar Orbiter původně odstartoval. Na různé otázky se snaží odpovědět už Parker Solar Probe, ale také nynější Solar Orbiter se plánuje dlouhodobě mrknout na to, jak vzniká sluneční vítr či jak pracuje sluneční dynamo a ovlivňuje okolí Slunce.

„Nicméně i v tomto jsme zatím jen na začátku, jakož i celá mise Solar Orbiter, které je své letové fázi,“ dodává David. Ty pravé objevy totiž – snad – teprve dorazí!

The many faces of the Sun from Solar Orbiter’s EUI and PHI instruments
Sonda si ostatně „zastřelovala“ vícero přístrojů! Zdroj: ESA

Zahřívací kolo

Lepší poznání sluneční jevů však může napomoct k poznání daleko víc než jen paradoxu korony. Je to srandovní, ale vlastně je doposud Slunce v řadě ohledů nepoznané. I když jde o naši nejbližší hvězdu, extrémní podmínky v jeho okolí logicky zhoršují poznání. Přitom pokud bychom mohli do Slunce „hrábnou“ nějakou nezničitelnou rukou doktora Manhattana, mohli bychom třeba zjistit, jestli je uvnitř temná hmota! Nebo jak přesně se jeho složení uvnitř liší od toho na povrchu.

To, co zjistíme detailněji o Slunci, se pak promítne do našeho chápání všech dalších hvězd! Ještě nějaký čas totiž k nim nebudeme moct vyslat jejich vlastní Solar Orbitery a Parkery Solar Proby – takže Slunce bude nejbližší referencí i pro hvězdy jiného typu. Nynější poznávání jeho mechanismů tak ve skutečnosti vrhá světlo i na myriády dalších hvězd! Uvidíme, co dalšího krom táboráků tak Solar Orbiter najde!

[Ladislav Loukota, DP]

V kosmu se toho děje vůbec dost poslední dobou!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama