Bakterie se brání antibiotikům užšími póry, popsala studie

TLDR verze: Klebsiella pneumoniae má zúžené póry skrz membránu, přes které neprojdou ani last resort antibiotika. Nová studie póry prvně zmapovala a popsala.

Poslední kulka

Test paměti: vzpomínáte, jak před pár lety všeci šíleli, že se máme první pacienty s bakterií odolnou na carbapenem a colistin, tedy ona last resort antibiotika? Pepperidge farm remembers. Nojo, z prvotního šoku z evoluční úspěšnosti se už stihli oklepat jak lidi, tak bakterie. Rezistence na carbapenem (a colistin) čím dál častější součástí bakteriálního arzenálu.

Zejména se hodí do krámu Klebsielle pneumoniae. Klebsiella je bakterie, která si zbaběle troufá hlavně na slabší, takže se jí dá nakazit hlavně v nemocnicích. Nemocnice jsou taky místa, kde je na bakterie vyvíjen obrovský tlak. A když nepomůže chlór (což už moc nepomůže, vzhledem k chlor-rezistentním
bakteriím) ani antibiotika (což ne na všechny bakterie), a někdy ani kompletní výměna podlahy a zdí, šáhne se po carbapenemu. Nemocnice zatím nevypalujeme do základů. Zatím!


Doufám, že vám kontextová reklama nabídka benzín a sirky. 

Carbapenem je momentálně poslední kulka v nábojnici, a pokud i ta mine, je to v loji. Mimochodem i s lojem a rezistentními bakteriemi v čističkách je to v současné době dost problematické…

Nová studie od pod vedením Joshuy Wonga z londýnské Imperial College zjistila, proč je jeden kmen Klebsiell rezistentní právě vůči carbapenemu. Carbapenem, jako spousta antibiotik, je molekula velká jako kráva (metaforicky) a aby se dostala dovnitř bakterie, kde může způsobit rotyku, musí prvně projít pórem v membráně bakterie. A pór je protein jako každý jiný, kódovaný DNA. Aha!

Zavřete bránu!

Klebsielly rezistentní na carbapenem mají podle nové studie póry užší než normálně a antibiotikum už se jimi zkrátka a dobře neprocpe. Ultimátní evoluční výhoda proti hadru uklízečky má však svoje ale. Užším pórem se taky bakterii dostává méně živin. A tak přestože laktózu tráví lépe, než tato moje podjednotka, konzumuje jí méně a v důsledku tak i pomaleji roste.

Vyplatí se to Klebsielle? Očividně zatím ano. Díky této studii by se však nově vyvíjená antibiotika mohla specializovat právě na tyto upravené póry. Už jen proto, že studie poskytla krystalografickou 3D strukturu póru, která v rukách BigPharma může sloužit i k počítačovému návrhu léků. Viděli jste ji asi po cestě do tohoto článku jako hlavní foto úplně nahoře.

Bude to však spásou lidstva? Koncem carbapenemu rezistentních bakterií? Ne, no. Zúžení pórů je sice efektivní, ale stále jen jeden z mnoha způsobů, jak být rezistentní proti carbapenemu. Další mechanismy zahrnují třeba enzymy, které carbapenem rozštípou na prvočinitele. A na ty zatím páku nemáme.

Třeba nás spasí alternativy antibiotik, ale ty také nemusejí být k dispozici dostatečně rychle a dostatečně širokospektrální. Nezbývá tak než skandovat podporu mikrobiologům, protože tenhle evoluční závod by v zájmu nás všech radši neměli prohrát.

[TL]

Pomůžou nám nová antibiotika? To jsme rozebrali v loňském videu:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze