TLDR: Implantace štěpů ze srdečních buněk vzniklých z kmenových buněk zlepšila srdeční výkon u makaků. Další na řadě budou klinické testy u lidí. Studie tuna.

Po jaké životní dráze vaše srdéčko toužilo, když jste byli malí? Kosmonaut, popelář, či třeba řidič vlaku? A přesto jste se nakonec stali povětšinou úplně něčím jiným! Stejně divokou kariéru nemají jenom lidé, ale i kmenové buňky – které se taky mohou stát jakoukoliv buňkou v těle! Čím se naopak navzdory původním slibům vědátorů zatím nestaly, je nová léčebná metoda!

Pokud vám někdo slibuje, že do vás naplácá kmenové buňky a vyléčí vám tak smrt, často fskutečnosti slibuje jenom redukční dietu pro vaši peněženku. Překování kmenových buněk do reálných terapií se ukázalo být daleko složitější, než jak si věda původně malovala. Co to znamená v praxi, ukazuje nová studie kurýrující srdce… opiček.

„Jak mi kmenové buňky možou pomoct se srdcem?“

Němečtí vědátoři v nové studii popisují testy metody opravy srdce na primátech pomocí nového svalu vytvořeného z kmenových buněk. Byť to má stále na nohy daleko od terapie, kterou mohou využívat i lidé, výsledky jsou slibné…

Základní problém se srdcem je, že naše pumpa obsahuje mnoho specializovaných tkání, včetně těch, které tvoří cévy nebo se specializují na vedení elektrických signálů. Prim ale hraje samože forma specializované svalové buňky, která se nazývá kardiomyocyt. Jakmile srdce dospěje, kardiomyocyty se přestanou dělit, což znamená, že nakonec vznikne stálá populace. Jakékoli poškození srdce v důsledku zranění nebo infekce se tedy neopravuje, což znamená, že poškození se bude kumulovat!

To je obzvláště problematické v případě zablokovaných cév, které mohou opakovaně připravit velké oblasti srdce o kyslík a živiny, čímž tamní kardiomyocyty zahynou. To vede ke snížení srdeční funkce a nakonec může vyústit ve smrt. Ledaže…

„Proč se ta aplikace tak táhla?“

Proč se to s kmenovými buňkami vleče jako turecký med? Bohužel se ukázalo, že nestačí jen vstříknout kardiomyocyty odvozené z kmenových buněk do poškozeného srdce. Němci proto zkusili jiný přístup – namísto rozptýlení volných buněk vypěstovali list kardiomyocytů a samostatný list tzv. stromatu – smíšené populace buněk, které tvoří pojivovou tkáň a cévy, jež pomáhají podporovat kardiomyocyty ve zralém srdci.

Tyto dva listy buněk spojili do jediného štěpu, který bylo možné připojit k vnějšímu povrchu srdce. Následné testování tohoto „srdečního datadisku“ u makaků pak demonstrovalo i zlepšení funkci srdce! Co víc, metoda byla již otestování i na transplantovaném lidském srdci! Štěpy typicky vedly ke zvýšení tloušťky a kontrakce srdeční stěny a transplantovaná srdce rozpohybovala větší množství krve.

Výsledky ukázaly také to, že některé obavy vědátorů byly nakonec liché. Mezi zralými kardiomyocyty se například mohou stále skrývat nezralé kmenové buňky, které by po implantaci mohly mít nežádoucí efekt, například u příjemců s rakovinou přispívat k tvorbě nádorů. To ale u testech u makaků nebylo pozorováno. Další obavou bylo, že by se přidaná tkáň nedokázala funkčně integrovat do srdce a vést k arytmii. Ani ta ale nebyla na zvířátkách pozorována.

„Takže to bylo zcela bez problémů?“

To neznamená, že práce neukázala některé problémy. U jednoho makaka především vznikla imunitní reakce na implantované buňky, přestože zvířata dostávala imunosupresivní léky. To je poněkud nepříjemné překvápko, protože se doufalo, že použitím kmenových buněk získaných od téhož zvířete se imunitní reakci vyhneme! V neposlední řadě: terapie pomocí štěpu je zjevně složitější – ergo dražší, ergo méně rozšířitelná mezi davy pacošů…

Zdá se však, že kmenové buňky musely pro své uplatnění počkat, než se naučíme vytvářet biotiskem tkáně – což je obor, který sám o sobě sotva přestal kadit do plen. Nejen kardiomyocyty, ale i jiné aplikace kmenových buněk tak snad již přicházejí blíže praxi – Němci by se svými náplastmi chtěli zahájit klinické testy, metoda může potenciálně slibovat i totéž pro další typy štěpů. Snad se tak již blíží konec éry, kdy kmenové buňky dělají opičky… A začne z nich plesat nejedno lidské srdéčko!

[Ladislav Loukota, PŠ]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]