TLDR: Nadbytek železa, typicky spojený s nadměrnou konzumací masa, negativně koreluje s šancemi na zdravé stáří. Ukázal to rozbor údajů od více než milionu lidí. Studie tu.

Pepek kecal

Pepek Námořník byl maskulinním dětským vzorem nejednoho z nás – životem protřelý drsoň, co nás naučil, že špenát je zdravý (a fyzické násilí řeší nejeden problém), však možná nemusel mít takovou pravdu, jakou jsme si mysleli! Masivní studie z roku 2020 totiž našla důkazy, že příliš mnoho železa může ve skutečnosti škodit a dokonce mít negativní vliv na délku života.

Normálně se studiím může vytknout, že mají málo vzorků, ale to rozhodně neplatí pro tuhle: zkoumala se totiž genetická informace více než jednoho milionu lidí ze třech různých databází. Zaměřovala se na tři různé aspekty stárnutí: délka dožití, zdravé roky života a dlouhověkost (nadprůměrná délka dožití).

Analýza odhalila deset oblastí genomu, které korelují s dlouhověkostí, a mezi těmito regiony byly i geny, které metabolizují železo! Podle všeho by příliš mnoho železa v krvi mohlo vést ke zvýšenému riziku předčasné smrti.

Datový analytik Paul Timmers z Edinburské univerzity k tomuto dodává „Zjištění naznačují, že vysoká koncentrace železa v krvi by mohla zkrátit naše zdravé roky života. Udržování koncentrace železa na rozumném množství by mohlo zabránit právě nemocem spojeným se stářím.“

Co to znamená pro vás, pokud se zrovna chystáte povečeřet hřebíky, špenát nebo jiné pokrmy bohaté na železo?

Korelace a kauzalita

„Domníváme se, že naše zjištění ohledně metabolismu železa by taktéž mohly vysvětlit proč je spojena vysoká konzumace červeného masa bohatého na železo s nemocemi spojenými se stářím, jako například nemoci srdce.“ shrnuje Timmers.

„Ale korelace nerovná se kauzalita!” mohl by vyřknout kdejaký červené maso milující skeptik. A proto vědátoři využili statistickou techniku zvanou mendelovská randomizace, aby snížili bias a přidali na nějaké té kauzalitě.

Geny mají asi 10% vliv na věk dožití a dlouhověkost obecně, což mírně komplikuje izolování těchto genů od ostatních negativních faktorů, jako například kouření či popírání COVIDu. Nicméně vědátorům tuto práci ze statistického hlediska zjednodušil fakt, že studie byla jednoduše masivní.

Z 10 genetických markerů, které vědátoři objevili, přitom bylo 5 úplně nových, dříve nepovažovaných za podstatné na genomické úrovni. Ale některé, jako např. ApoE či Foxo3, se již dříve ukázaly jako významné markery spojené se stárnutím a se zdravím.

„Je jasné ze spojitosti s nemocemi stáří, a také genomickými lokusy ApoE a Foxo3, že jsme do jisté míry zachytili oblasti spojené s procesem stárnutí,“ tvrdí v součtu studie.

Všeho moc škodí?

Ačkoliv je zatím poněkud brzo dělat závěry, až na to, že Pepek Námořník úplně kecal – a jistá míra železa je jistě stále nezbytná – je tato studie další kus skládanky, která tvrdí, že nadbytek železa či neschopnost jej řádně metabolizovat může negativně ovlivnit to, jak dlouho budeme žít, ale také jak dlouho budeme zdraví.

Koncentrace železa je převážně ovlivněna stravou a již dříve byla spojena s nemocemi stáří, jako třeba Parkinsonova choroba či nemoci jater, stejně jako se sníženou imunitou ve stáří. Ačkoliv naše návyky hrají významnější roli než geny v tomto aspektu, nepřehánět to se zdroji hemového železa, jako například červené maso, by mohlo dlouhodobě přispět k tomu, že nebudeme nadávat, když se zvedneme ze židle.

„Naším hlavním cílem je zjistit, jak je stárnutí regulováno, abychom i ve stáří byli zdraví,” dodává Joris Deelen, která studuje stárnutí na institutu Maxe Plancka v Německu. Těchto 10 oblastí genomu, jež jsme objevili spojené s délkou života, zdravím ve stáří i dlouhověkostí, jsou slibní kandidáti pro další studie.

A tady to máme, další hřebíček do rakve stárnutí, a může to být tak jednoduché, jako nežrat tolik železa. A teď mne omluvte, jdu vyhodit připravený hřebíkový koláč do koše…

[Martin Lukáč]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz