TLDR: Vědci vytvořili typ RNA molekuly, která zvládá klíčové kroky vlastní replikace. Není to ještě život, ale významně to posiluje teorii, že život mohl vzniknout spontánně z RNA. Studie tuna.

Jak jsme možný, že jsme furt neodhalili, co přesně stojí za vznikem života? Odpověď nemusí zní: protože ho stvořil Pán Na Obláčku! Ačkoliv totiž věda sice předpokládá, že život vznikl „sám od sebe“ ze specifické kombinace specificky vzniklých molekul, oněch molekul je poměrně hodně…

Dnešní odhady teoretických unikátních molekul (ergo i různých sloučenin) čítají nejméně 10ˆ60 – to je desítka se šedesáti nulama, neboli 10 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 molekul. A to je prosím pěkně spodní hranice odhadu – je dost možné, že pár desítek řádů by v reálu bylo nutno ještě přidat!

Najít v tomhle mumraji ty molekoule, které mají ty správné koule dovolující prapůvodním DNA či RNA se replikovat, tedy není snadné – ale přesto se právě to zřejmě podařilo nedávné studii…

„Co se jim podařilo?“

Vědátoři vzali obrovské množství obrovské množství náhodných krátkých RNA sekvencí a nechali je „soutěžit“ v laboratorních podmínkách. Nebyly to „identické“ RNA, ale pokaždý RNA sekvence s „trochu jinou příchutí“.

Postupně v tomhle (ne)přirozeném výběru vybírali ty, které uměly lépe kopírovat jiné RNA. A nakonec se vyloupla molekula QT45 – malá, relativně jednoduchá RNA sekvence, která dokáže kopírovat svůj „zrcadlový“ protějšek… a ten pak zase ji. Umí tak provést dva kroky replikace, které byly dosud problém!

„Zajímavý, ale nebyla na počátku života DNA?“

Na to se názory liší, ale poměrně velkou váhu má už nějaký čas hypotéza tzv. RNA světa. Ta míní, že ještě před tím, než vznikly první buňky, dominovala pozemskému životu právě RNA – je to totiž molekula, která umí nést informaci a zároveň ji kopírovat.

Úskalím hypotézy ale je, že taková RNA by musela být dost složitá – ale zároveň by musela vzniknout náhodně. To je trochu jako čekat, že se Lego samo náhodně poskládá do funkčního robota. Nenechte se mýlit – po svém vzniku měla Země (sta)miliony let času, aby na nějaké výhodné poskládání došlo – ale čím elegantnější-a-tedy-i-jednodušší molekulu pro tenhle proces najdeme, tím to bude působit věrohodněji!

„A ta QT45 tohle teda umí?“

Ještě ne zcela, ale je tomu nejblíž, co se zatím podařilo popsat. QT45 ještě není plně samoreplikující systém. Potřebuje laboratorní podmínky a celý cyklus replikace se musí „dotlačit“ – zatím je to pomalé, neefektivní a dost „umělé“. Od skutečného života jsme pořád kus cesty…

Ale klíčové je něco jiného – QT45 ukazuje, že malá RNA může dělat velké věci. To výrazně zvyšuje šanci, že něco podobného mohlo vzniknout spontánně na rané Zemi během (sta)milionů let experimentální v preprehistorické primordiální polévce!

Ale pokud nějaký Pán Na Obláčku skutečně existoval, a stvořil tedy život v odrazu sebe sama… Možná by měl mít tvar právě ribonukleové kyseliny.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]