TLDR: Množství výkalů kolující v dávných mořích mohlo vytvořit zpětnovazebný cyklus napomáhající zásadnímu evolučnímu boomu. Studie tuna.

Vy si možná myslíte, že život bující vaším gaučem je úplná kakofonie evoluce – ale je to prd proti tomu, co se stalo v našich mořích nějakých 539 milionů let nazpět!

Zatímco dosavadní život byl omezen na cosi připomínající líné rostlinné listy, během této kambrické exploze došlo na boom všemožných biočichů s nemožným množstvím končetin a tykadel! Při hledání toho, proč na to celé došlo, vědátoři obvykle řeší kyslík, potravní sítě, predaci, genetické inovace a chemii oceánů.

Nová práce ale upozorňuje, že podceňujeme roli koprolitů – fosilizovaných výkalů…

„Jak by to houna mohla zajistit?“

Moderní oceány mají biologickou pumpu – organický uhlík a živiny se přes organismy a jejich odpad přesouvají vodním sloupcem. Na hladině plankton fotosyntetizuje, někdo ho sežere, někdo sežere toho někoho, a pak část organické hmoty klesá dolů jako mořský sníh, mrtvolky, sliz a ano, taky exkrementy.

Autoři fčil navrhují, že něco podobného mohlo během kambria vytvořit pozitivní smyčku. Více zvířat znamenalo více výkalů, více živin v oběhu a tím lepší podmínky pro další život!

„Proč to předtím nemuselo fungovat stejně?“

Před nástupem složitějších živočichů byly mořské ekosystémy jiné – daleko línější, daleko méně mobilnější, daleko méně se vzájemně žeroucí. Méně aktivního požírání znamená taky méně fekálních pelet schopných rychleji padat ke dnu.

Teprve až jak se objevila zvířata s trávicí soustavou, pohybem a potravními vztahy, začal se oceánský (a jiný tehdy nebyl) život chovat jinak než kaše mikrobů, planktonu a čehosi-jako-jednoduché-rostliny…

„Furt nechápu, jak to zrovna houno nastartovalo…“

Nejde o tezi, že exkrementy způsobily celou revoluci. Autoři ji berou jako doplněk k dalším faktorům, hlavně tomu zmíněnému kyslíku, potravním sítím, ekologickému závodu ve zbrojení a změnám v oceánské chemii. Kambrická exploze nebyla jeden vypínač, který někdo zapnul jako splachování na záchodě!

Fekální pelety ale oproti starším, línějším poměrům mohou rychleji klesat, dopravovat uhlík do sedimentů, měnit dostupnost živin a ovlivňovat kyslíkové poměry ve vodním sloupci. Jakmile se oceán zaplnil tvory, kteří žrali a kadili, nezačal být jen biologicky pestřejší. Začal se chovat jinak i chemicky!

„Takže všechno je o houně!“

Exkrementy v téhle studii jsou spíše následek než příčina – ale takový následek, který je zároveň příčinou dalších následků, jestli si rozumíme! Dílek domina, který nebyl v celém dominu, ehm, dominantní, ale rozhodně sehrál svou roli!

Ono dává logiku, že změna vylučování mohla sehrát roli – ale jde vlastně primárně o výsledek rychlosti, s jakou se mobilní život pojí! Jakmile začal souboj mezi mobilními biočichy, bylo nutno se nejen rychleji pohybovat, ale i rychleji trávit, a rychleji se zbavovat „odpadu“…

A díky tomu tak lze po půl miliardě let s jistou elegancí říct, že život… je dost na houno!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]