TLDR: Astronomové objevili exoplanetu HD 137010 b vzdálenou zhruba 150 světelných let, velikostí podobnou Zemi a statisticky umístěnou v obyvatelné zóně – jenže s potenciálními teplotami kolem −70 °C. Zdroj hir.

Situace na Zemi se nevyvíjí úplně optimálně, takže by bylo lákavé, kdybychom někde za humny našli příjemnou planetu, na které by chyběl zásadní nešvar Zeměkoule – tedy lidé! A na toto konto zní tuze příjemně zpráva o „nové, blízké a potenciálně obyvatelné exoplanetě! Avšak nutno nadšení trochu překvaltovat do pravého pruhu – ona „obyvatelnost“ je totiž dost relativní pojem…

Je dobré si připomenout, že astronomové slovo „obyvatelný“ používají velmi technicky. Neznamená to „pohoda na tričko“, ale prostě jen to, že planeta není automaticky sterilní peklo. Většina exoplanet, které dnes známe, je buď rozpálená na stovky stupňů, nebo obíhá tak daleko, že by voda existovala jen jako led. V tomhle kontextu je HD 137010 b spíš výjimka než pravidlo.

„Proč je to relativní?“

Když se řekne „obyvatelná exoplaneta“, mozek si automaticky kreslí modrou kouli s oceány. Nově popsaný svět HD 137010 b ale zatím připomíná spíš ledový kompromis mezi absolutně mrtvolnou planetou a planetou třídy M. HD 137010 b je jen o šest procent větší než Země a obíhá hvězdu podobnou Slunci, byť o něco chladnější a slabší. To ji posouvá do zóny, kde by voda teoreticky mohla existovat – kdyby měla správnou atmosféru…

Jenže háček je v klimatu. Modely založené na množství přijímaného záření ukazují, že bez silného skleníkového efektu by průměrná povrchová teplota mohla padat až k −70 °C. To už je prostředí, kde voda sice může existovat, ale spíš ve formě ledu, případně pod povrchem. V praxi by šlo o svět připomínající kombinaci Antarktidy, Sibiře a Marsu v zimní náladě.

„OMG, tak proč to vůbec oznamovali?“

Objev vznikl z archivních dat teleskopu Kepler z roku 2017 a zaujme hlavně vzdáleností. Z hlediska exoplanet je to kosmický „soused“ – většina podobných kandidátů leží stovky až tisíce světelných let daleko. Díky relativní blízkosti je HD 137010 b ideálním cílem pro budoucí detailní pozorování, například spektroskopii atmosféry pomocí novějších teleskopů.

NASA a další týmy upozorňují, že klíčovým faktorem bude atmosféra. Pokud by planeta měla hustší obal bohatý na CO₂ nebo jiné skleníkové plyny, mohly by teploty vystoupat výrazně výš – teoreticky až do pásma, kde by se na povrchu mohla držet kapalná voda. Statistiky jsou ale opatrné: asi 40 % šance na pobyt v konzervativní obyvatelné zóně, 51 % v optimistické, a zhruba 50 % pravděpodobnost, že tam vlastně nepatří vůbec. Pravděpodobnost, na kterou se nevyplatí úplně sázet v Tipsportu…

„No tak to není tak hrozný, už jsem vyhrál s menší šancí…“

A samože je nutno zdůraznit, že obyvatelnost je zatím čistě hypotetická. Neznáme složení atmosféry, tlak, oblačnost ani skutečný energetický rozpočet planety. „Obyvatelná“ zde znamená fyzikálně možná, ne „čeká tam les, rybník a gril“. Právě proto je HD 137010 b zajímavá – je dost blízko na to, aby se na ní dalo v budoucnu opravdu koukat, ne jen hádat.

Nejbližší obyvatelná planeta je to tedy spíše jen na papíře. Další dekády šmírování snad napoví víc – a (minimálně!) do té doby platí, že se furt neoplatí se na naši Matičku Zemi úplně vybodnout!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]