TLDR: Zvýšená tělesná teplota především pomáhá našim imunitním buňkám být efektivnější v boji proti nákaze. Zdroj tuna.
Nad tím, proč si naše tělo přivodí během infekce vyšší teplotu, obvykle uvažujete jenom ve chvíli, kdy se v osmatřicítkou válíte v pelechu. Tradiční odpověď zní: vyšší tělesná teplota zabíjí bacily!
Jako vše v realitě, ani to ale není celá pravda, vysoké teploty totiž také mění chování některých imunitních buněk, zvyšují aktivitu některých klíčových bojovníků s infekcí a snižují útlum regulačních buněk tím, že mění jejich metabolismus…
„Vyšší teplota škodí patogenům, ne?“
Zvýšení tělesné teploty je systémový proces, na který může docházet jak lokálně (v případě zánětu), tak i celkově. Byť je již dlouho známo, že teplota je důležitou proměnnou v mnoha biologických procesech, funkci tepla a tomu, co se přesně děje s naším imunitním systémem, když je pověstný termostat zapnutý, se furt rozumí málo.
Jenom v teplotě to obvykle totiž není – například streptokoka se spolehlivě při pasterizaci zbavují až teploty kolem 60° C, a některé viry jsou ještě odolnější, což je pro člověka jaksi více, než chceme zažívat. SARS-CoV-2 se zbavíme podobně dobře teplotou 70° C. Vysvětlení „horké tělo je pro patogeny méně přívětivé“ je sice metaforicky správné, ale ne kvůli tomu, že by bacilům vadily vyšší teplot – ty však pomáhají našemu imunitnímu systému!
„Jak jim teplo pomáhá?“
Vědátoři ve studii z roku 2024 zkoumali, jak na teplo reaguje několik různých typů T-lymfocytů – podskupiny bílých krvinek. V několika pokusech na laboratorně kultivovaných buňkách zjistili, že „mírná horečka“ kolem 38° C zvyšuje metabolismus, proliferaci i aktivitu jedné skupiny generalistických T-buněk, které se dále mění do mnoha imunitních funkcí. Zároveň došlo k oslabení regulačních T buněk, které obecně potlačují imunitní reakci, což je dvojí negativum, které znamená uvolněné otěže obranného systému organismu!
A konečně, což je kontraintuitivní, jeden typ pomocných T-buněk, důležitý pro odvrácení virů, byl vyššími teplotami stresován. Mnoho těchto Th1 buněk v reakci na stres odumřelo. Ty, které přežily, však byly superbuňkami – rychleji působícími a plodnějšími. V podstatě se skoro chce říct, že naše tělo tak vyšší teplotou stimuluje rezistenci Th1 buněk vůči patogenu tím, že urychluje jejich přirozený výběr.
Vysoká teplota/horečka není tak snadná! Zdroj: Nintendo
„To zní fajn, tak proč je mi při tom tak blbě?“
Z pohledu celkového těla je horečka stále čímčí atypickým – je to takové stanné právo, při kterém začíná jít o přežití a běžné regule letí do koše. Ke stejnému buněčnému stresu, který se objevuje v pomocných T-buňkách, dochází pravděpodobně i v celém těle – v mitochondriích mnoha různých buněk – a způsobuje poškození DNA, které může vést například i k rakovinnému bujení.
To neplatí nutně v případě týdenní rýmy, ale spíše v případě chronického autoimunitního onemocnění. Horečka totiž nemusí vznikat jen při „legitimní“ infekci patogenů, ale i jako autoimunitní škodlivá reakce. Například autoimunitní onemocnění, jako je lupus nebo revmatoidní artritida, mohou způsobit horečku, protože imunitní systém mylně napadá vlastní tkáně, což vede k zánětu a zvýšení tělesné teploty…
„Aha, takže horečka může i škodit?“
Jasně, jako všechno ostatně! Ale detailnější chápání mechanismu nám potenciálně otevírá i nové možnosti, jak to (jednou, časem, potenciálně, hypoteticky) řešit. Některé druhy rakoviny, například rakovina tlustého střeva, byly již dříve spojeny se záněty způsobenými střevními onemocněními jako Crohnova choroba. Teplo, které je spojeno s lokálním zánětem, může být způsobeno tímto mitochondriálním mechanismem… a může v konečném důsledku přispívat k mutacím podporujícím rakovinu!
Nakonec to, že horečka může škodit, pokud stoupne příliš vysoko, je všeobecně známá skutečnost – pokud tedy netrpíte chronickými problémy, nebo vaše krátkodobá infekce nešpojuje teploměr k prasknutí, krátkodobá zvýšená teplota není důvod k obavám (stres, ostatně, teplotu také umí zvýšit!) – zároveň si však z horečky nedělejme ani svatou krávu
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
