Radioteleskop, neasik. Zdroj: Wikipedia/CC BY

Zdroj obrázku:

Wikipedia/CC BY

Vrahostudenti & Páteř 2.O – Týden ve vědě 1. až 7. září 2025

V potu tváře dokončujeme poslední hektický týden! Máme tu zprávy o původu signálu Wow, středověké kriminalitě nebo třeba prvním úspěšném vykurýrování poškozené páteře… u krysáků!

36. týden ve vědě roku 2025! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
36. týden ve vědě roku 2025! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

Signál Wow byl 4x silnější, než se mínilo. Nová analýza historických dat ukazuje na dosud netušené vlastnosti vesmírného signálu z roku 1977. Spíše než na vetřelce však výzkum stále favorizuje vodík.

Pravěký hrob významné ženy objeven pod Řípem. Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni odkryli u hory Říp pohřební mohylu významné ženy z doby 2500 – 2900 př. n. l. Jan Turek popisuje lokalitu také jako památníky předků, kde se lidé scházeli své příbuzné uctívat. A to daleko živěji, než to děláme dnes.

Asteroid Bennu skrývá hvězdný prach starší než Slunce. Vzorky ze sondy OSIRIS-REx odhalily v materiál mikroskopická zrna hvězdného prachu z doby, než se teprve formovala naše soustava. Navzdory srážkám, zahřátí i kontaktu s vodou přežila miliardy let, než se stala součástí Bennu – zbytku větší planetky z asteroidového pásu.

Středověcí studenti holdovali často vraždění. Výzkumníci zmapovali 355 vražd v Londýně, Oxfordu a Yorku mezi lety 1296–1398 a vytvořili tzv. „murder maps“. Univerzitní města jsou v mapě echt zabarvená! Třeba Oxford měl třikrát až čtyřikrát vyšší míru vražd než ostatní města – a to hlavně díky ozbrojeným studentům ve věku 14–21 let!

Krysy opět chodí díky opravě míchy skrz 3D tisk. Americký tým poprvé obnovil pohyb po úplném přerušení míchy – alespoň u potkanů. Jejich speciální 3D-tištěné „organoidní lešení“ vytvořilo struktury určené pro kolonizaci kmenovými buňkami. Lešení má formu mikroskopické kostry s kanálky, do kterých nasadili kmenové buňky schopné vyrůst v nervové buňky. Buňky se pak nasměrovaly tak, aby prorůstaly správným směrem a vytvořily „obchvat“ poškozené části míchy.

Svět konspiračních teorií láká svou komunitou, ukázala práce z Velké Británie. Naznačila, že vstup do konspiračního prostředí často začíná traumatem – ztrátou práce či blízkého. Tyto otřesy vedou k „probuzení“, kdy člověk uvěří, že jeho problémy způsobují tajné mocenské skupiny. Online i offline komunity pak posilují tyto pocity, nabízejí identitu, smysl a podporu.

Bottom

Objevená „buněčná entita” nabourává naší definici života. Malá kvasibakterie neumí provádět vlastní metabolické procesy a je v nich zcela závislá na hostiteli. Tedy podobně, jako to viry mají s množením. Narušuje to naše jednoduché škatulky toho, co už je a co ještě není život.

Led je flexoelektrický – vyrábí elektřinu, když se nerovnoměrně ohne nebo deformuje. Může to pomoci vysvětlit, proč se v bouřkových mracích hromadí napětí a šlehají blesky. Navíc se ukázalo, že pod –113 °C se na ledu tvoří tenká feroelektrická vrstva, kterou lze přepínat magnetickým polem.

Čip, co čte myšlenky – nové BCI převádí vnitřní monolog na slova. Implantát dokáže dekódovat vnitřní řeč – tedy myšlenky na slova, aniž by člověk musel mluvit nahlas. Technologie funguje tak, že implantát sleduje mozkovou aktivitu spojenou s tzv. fonémy (základními zvukovými jednotkami), které pak skládá do vět.

Hydrotermální pole Kunlun ukazuje, kde mohl vzniknout život. Velké pole hydrotermálních průduchů u Papuy-Nové Guineje je 100x větší než známější pole Lost City. Může být zdrojem až 8 % vodíku z moře. Hydrotermální pole jsou sice podobní starým známým „černým kuřákům“, Kunlun i Lost City ale obývají namísto nich alkalické průduchy chrlíci studenější vodu o teplotě cca. 40 °C bohatou na vodík, připomínající polévku, ve které se kdysi mohl zrodit život na Zemi.

Popsán protein, který omlazuje mozek. Bílkovina FTL1 se zdá být klíčem ke stárnutí mozku – naznačují to testy na myších. Když vědci FTL1 uměle zvýšili u mladých myší, jejich mozek zestárl – a když jej naopak zablokovali u starých, paměť i mozkové funkce se jim vrátily.

Pokřivené protoplanetární disky ukazují, že vznik planet je chaotický. Výzkum skrz teleskop ALMA ukázal, že disky, v nichž vznikají planety, nejsou tak ploché, jak se čekalo. Zkroucenost vysvětluje spirály, teplotní rozdíly i turbulence v těchto „hvězdných školkách“. A možná i to, proč se planety nakonec usazují v různě nakloněných drahách.

Bonusy

CO BY KDYBY vyletěl český detektor do vesmíru? Návštěva Advacamu? Detekce nádorů, měření radiace i vesmírné mise – to všechno zvládá MiniPIX, miniaturní detektor a radiační kamera vyvinutá pražskou firmou Advacam. Tahle drobná technologie, postavená na spolupráci s CERNem, dnes létá nejen na Mezinárodní vesmírné stanici, ale dokonce se zapojila i do projektu Artemis.

Co DIVNÉHO může rok 2050 přinést? Existuje několik scénářů a technologií, které jsou sice vysoce spekulativní – ale potenciálně by díky nim svět v roce 2050 mohl vypadat radikálně odlišně od toho dnešního…

Jak se pracuje s elektronovými mikroskopy, popiše Marie Vancová. S kolegyní od fochu jsme si během Noci vědců trochu poměřili mikroskopy. Jako vedoucí Laboratoře elektronové mikroskopie na Biologickém centru AV ČR nám pověděla víc o svém elektronovém mikráku.

„Zdravotní” pití moči je zpět – proč se mu obloukem vyhnout? Ano, moc obsahuje některé užitečné složky – avšak v menším množství než tělo, z něhož je (jako odpadní produkt) vyloučena. Dnešní „urinoterapie“ není ani starodávná praktika – postulována byla v roce 1944.

Co má v hlavě AI? Od známé statistiky k velkým otázkám s Lenkou Zdeborovou. Jak zjednodušené modely umožňují sledovat fáze učení, formulovat obecné principy a hledat odpovědi na otázku, proč a kdy systémy jako ChatGPT fungují, nám ale řekne i v doplňkovém pokecu na našem kanálu.

YouTube player

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

tvv2025_36

Reklama

Reklama