TLDR: Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni odkryli u hory Říp pohřebí mohylu významné ženy z doby 2500 – 2900 př. n. l. Tisková zpráva tu, více o lokalitě a rozhovor s archeology tady.

Okolí hory Říp lidstvo fascinuje už tisíce let. Jednak geograficky – nachází se mezi soutoky Vltava-Labe a Labe-Ohře. Taky jde o velmi výrazný geologický bod v krajině, což z něj pravděpodobně dělalo významné obřadní místo. To potvrzují i nejnovější nálezy v jeho okolí.

Co se kolem kopce robí?

Poblíž obce Račiněves na Litoměřicku již pár let archeologové z Filozofické fakulty Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni odkrývají hroby a s nimi podobu kultury našich předků.

Hrobokopové nejdříve použili geofyzikální měření, umožňující prozkoumat desítky hektarů. To detekovalo polohu i půdorysy hrobů. Teprve pak se pustili do kopání. Objevili řadu pohřebních památek – mohyl z doby mladší doby kamenné (3 800 př. n. l.) až starší doby železné (450  př. n. l.).

Hřbitovní párty

Podle vyjádření jednoho z vedoucích archeologického týmu pro pro UK Forum nešlo jen o místo pohřbívání. Jan Turek popisuje lokalitu také jako památníky předků, kde se lidé scházeli své příbuzné uctívat. A to daleko živěji, než to děláme dnes.

Podle nalezených zbytků zvířecích kostí a picích nádob se naši předkové mohli v průběhu roku (například při slunovratech) scházet a oslavovat duše zemřelých.

Srovnáním s depresivními a tichými návštěvami současných hřbitovů mi připadá, že jsme násilným vytlačením starších náboženství křesťanstvím přišli o některé fajn tradice.

Uchováním starých zvyků bychom se třeba mohli těšit na pravidelné hřbitovní technopárty. Osobně mi to zní jako lepší uctění předků a jako zdravější přístup ke smrti.

Jak se tehdy zakopávali?

Muži byli tehdy pohřbíváni na pravém boku hlavou k západu, ženy na levém hlavou k východu.

Již dříve hrobokopy překvapil hrob lukostřelce. Šípy nebyly uloženy v toulci, ale kolem těla. Někteří Eurasijci vzdávali hold zemřelým na pohřbech tak, že vstřelili svůj šíp do hrobové komory.

Jak by to vypadalo, kdybychom tuhle tradici drželi doteď? Házeli by policistky a policisté do hrobů pokutové bločky? Zedníci cihly? Pipetovali by biologové a bioložky pár mililitrů čehosik do hrobu? Házeli by tam učitelky a učitelé přezíravé pohledy a červené propisky?

Pohřeb celebrity

V srpnu 2025 odhalili hrobokopky a hrobokopové ze ZČU honosnou kruhovou mohylu ženy starou 2500 – 2900 př. n. l., tedy z doby kultury šňůrové keramiky, nazvané podle zdobení nádob otiskováním zkroucených šňůrek.

Žena byla vybavena keramickou amforou, kamennou čepelí a velmi fancy náhrdelníkem. Sestává z několika šňůrami provrtaných psích zubů a stovkami korálky z mušlí (dálkový obchod už tehdy trendoval).

Součástí náhrdelníku byla i měděná spirála. Měď tehdy byla luxusní matroš. Majitelka byla nejpsíš vysoce společensky postavená. Podle Petra Krištufa mohlo jít o pohřebiště především pro významné členy komunit.

Co my s tím?

Výzkum je součástí mezinárodního projektu, kde spolu makají vědátoři z Univerzity Karlovy, Univerzity Hradec Králové a Uniwersytet Wrocławski. Chtějí odhalit podobu dávné krajiny. Jak byla zalesněná, nebo jak byla využívána. Společně se snaží popsat vývoj a vnímání rituálních míst v průběhu dějin.

Výzkum pokračuje a můžeme očekávat, že se toho o kultuře našich předků dozvíme ještě kopu.

Hrobokopové a hrobokopky si nesyslí nálezy jen pro sebe, ale každoročně zvou veřejnost na akci Archeologické léto. Tam si návštěvníci mohou prohlédnout naleziště a tisíce let staré artefakty.

[Filip Šlapal]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org