TLDR: Analýza DNA ze 13 zubů mužů tažení do Ruska neukázalo stopy bakterie R. prowazekii, původce tyfu, ale odlišné původce paratyfové horečky a návratné horečky. Prepublikovaná studie tuna.

Léta Páně 1812 se Napoleon vydal dobýt Rusko s největší armádou své éry – a domů si odvezl akorát omrzliny, trauma a necelých 20 % původních mužů…

Za většinu obětí však nemohly bitvy samotné, nýbrž mráz, nedostatek jídla a infekční choroby. Nová, zatím nerecenzovaná studie si posvítila na několik ostatků a míní, že plný rozsah epidemií mezi Frantíky jsme dosud podceňovali!

Napoleonské války (1803–1815) byly sérií velkých konfliktů v Evropě, které se odehrály především mezi Francií pod vedením Napoleona Bonaparta (odtud ten název) a měnícími se spojenectvími evropských mocností (odtud ten plurál – války). Konflikty složité jak Hra o trůny s podobně antiklimatickým finišem vyplynuly z francouzské revoluce a předchozích francouzských revolučních válek a vyústily v dočasné období francouzské nadvlády nad velkou částí kontinentu. Jejich největší odkazem & přetrávajícím neštěstím je existence tuzemáku.

„Kdy že to bylo?”

Dávno! Tažení Napoleona de facto ukončilo jeho vrcholnou éru – a Napoleonské války obecně byly největší konflikt, jaký svět do té doby nažil, a po nichž následovala průmyslová revoluce, která svět dále proměnila!

Jak už to ale chodí při zbrklém úprku armády, namísto katalogování událostí mají lidé plné ruce s umíráním. Mnohé významné detaily útěku z Rusy zapálené Moskvy proto zůstávají nejasné. Lékaři v té době v mužstvu třebas zaznamenali tyfus s příznaky jako horečka, bolesti hlavy a vyrážky – zejména břišní tyfus je život ohrožující onemocnění, zvláště, pokud ho máte bratru 130 let před objevem antibiotik.

Bylo to ale taky dekády tím, než Pasteur prosadil ideu, že za nemoci mohou prťaví mikrobi. Diagnóza doslova polní tedy nebyla úplně vypovídající.

„Co je teda zabilo?”

Mikrobiolog Rémi Barbieri z Pařížské univerzity Cité a jeho kolegové ve své nové studii nenašli žádné stopy bakterie Rickettsia prowazekii, která by mohla být tyfu…

Analýza DNA ze zubů naznačila, že (zkoumaný vzorek, ale o něm ještě víc později) muži trpěli kombinací paratyfu způsobeného kmenem Salmonella enterica & návratovou horečkou způsobenou bakterií zvanou Borrelia recurrentis, která se (stejně jako tyfus) přenáší tělesnými vši!

Nelze samože vyloučit, že oběti padly na něco jiného. Mnoho mužů bylo skutečně pohřbeno v uniformách a spolu s koňmi. Absence zbraní ale naznačuje, že nezemřeli v boji – a že je tedy skolila spíše situace při ústupu než nepřátelská kule. Autoři tak naznačují, že jim byla osudná nikoliv tehdy smrtelná infekce, ale kombinace únavy, chladu a několika jinak nesmrtících nemocí, včetně paratyfové horečky a návratové horečky přenášené vši…

„A hledali u dost velkého vzorku?”

No, ne. Celkem z masového hrobu z litevského Vilniusu podrobili DNA ze zubů 13 zemřelých. Hrob samotný byl předmětem průzkumu již v roce 2001. To vzhledem k okolnostem výzkumu to málo, u podobných studií nelze úplně očekávat exhumaci tisíců umrlců. Ale i sami vědátoři připouštějí, že je nutno jejich výsledky chápat jako pouze dílčí zjištění.

Je možné, že břišní tyfus řádil v jiných skupinách – na druhou stranu, absence R. prowazekii u všech vzorků naznačuje, že břišní tyfus mohl být menšinový jev. A taky to ukazuje, jak brutální byly podmínky ústupu, když při něm až 300 000 mužů padlo za následek něčemu, čemu se v éře antibiotik většina z nás může jen smát…

Vzhledem ke snižující se efektivitě antibiotik ovšem alespoň tedy… prozatím!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]