TLDR: Prasata s poškozenou tkání penisu, která přijala polymerový implantát penisu osazený buňkami, nejenže dosáhla erekce, ale jejich míra úspěšného zplození potomků se zvýšila z 25 % na 100 %. Studie tuna.

Nebude velkým přeháněním říct, že poměřování si pindíků je i dnes jedním z velkých zdrojů zla ve světě. Ostatně právě kvůli tomu byl před více než dvěma dekádami tak významný vynález Viagry!

Teď se ale na obzoru rýsuje další zásadní objev – 3D tištěné penisy dosáhly významného úspěchu u prasat!

„Moment, to zní jako satira. Není to satira?“

Není. Již od roku 2018 se hodně mluví o příslibu biotisku a/nebo kultivace „umělých“ (avšak stále majoritně „z masa“, nikoliv „mechanických“) orgánů. Původně se s objevem kmenových buněk doufalo, že laboratorně vypěstované orgány budou brzy realitou…

Realita však byla složitější – vytvoření funkční komplexní tkáně se ukázalo jako nesmírně náročné. Až s nástupem biotisku, tedy vrstvení buněk a tkání pomocí 3D tisku, se to začalo jevit dosažitelnější. A nynější úspěch s prasečími penisy představuje důležitý krok směrem k praktické aplikaci této technologie…

„Proč zrovna penis?“

Penis má jednu z nejsložitějších cévních struktur v těle. Vědci proto už několik let pracují na modelu corpus cavernosum – houbovité tkáně umožňující erekci – s cílem pomoci lidem s poruchami erektilní funkce.

V této studii vědci vytvořili polymerové lešení, které bylo dostatečně pevné, aby odolalo vnitřnímu tlaku při naplnění krví. Tým pak osadil lešení endotelovými buňkami (EC), které tvoří výstelku cév a pomáhají obnovit jejich funkci…

Implantát tedy nebyl celý z buněk, buňky ale tvořily jeho komponent – a též byl chirurgicky vpraven do těla prasat, konkrétně do oblasti corpus cavernosum, kde se měl integrovat s okolní tkání…

„Jak to fungovalo?“

V rámci experimentu dostali někteří králíci a prasata polymerový implantát buď s endotelovými buňkami (EC), nebo bez nich. Výsledky byly jasné: zvířata s EC implantátem měla výrazně lepší erektilní funkci a jejich výsledky se blížily zdravým jedincům.

Co víc, nešlo jen o erekci pro erekci. Po několika týdnech bylo prasatům umožněno páření – ve skupině s poškozením tkáně bez léčby byla úspěšnost oplodnění jen 25 %, zatímco u skupiny s implantátem bez EC 75 %. Ale ve skupině s implantátem i s EC? Celkem 100 % úspěšnost! Prasáci s umělým penisem oplodnili každou svini, které se dotkli!

Ale i pokud penis nemáte a příliš vám na jeho funkci nesejde, výsledky testu jsou povzbudivé i jako demonstrace zlepšující se schopnosti biotisku dalších umělých orgánů bohatých na cévy, jako je například vagina. Nebo srdce.

„O jaké budoucnosti se bavíme?“

V roce 2018, kdy došlo na (přinejmenším informační) boom tématu biotisku tkání, se mluvilo o tom, že bychom se mohli prvních skutečných orgánů dočkat tak v roce 2030. Plus mínus autobus, klasicky. Zdá se, že jsme na poměrně dobré cestě, aby nějaký prototyp (v labce či u zvířat, ne u vašeho praktika) umělého orgánu tou dobou mohl reálně existovat…

Skutečnost, že biotisknutí penisy fungují u zvířátek, samože neříká automaticky nic o fungování u lidí. Ale vědátoři mají za to, že jejich přístup od zvířátek by brzy mohli mít šanci prubnout i v rámci klinických testů u lidí! Osobně jsem sice neočekával, že prvním umělým orgánem bude… zrovna tenhle orgán, ale třeba právě díky tomu se nám podaří v této dekádě ze světa vykořenit zlo!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]