TLDR: Na chrám Göbekli Tepe starém cca 12 000 let byly popsány rytiny, které naznačuj existenci kalendáře o 365 dnech a 12 lunárních měsících. Studie tuna.

Nejen vy otáčíte kalendářem, abyste chaosu svých dnů dodali alespoň určitý řád. Zdá se, že před 12 000 lety také starověcí lidé vytesali do kamene první sluneční kalendář – aby při pohledu na oblohu označovali dny a roční období. Nový výzkum naznačuje, že značky na starověkém nalezišti Göbekli Tepe v Turecku by mohly představovat nejstarší známý kalendář na světě, který byl vytvořen na památku ničivého zásahu kometou.

Vo co go?

Göbekli Tepe je náš starý známý. Tento chrám, který je „něco jako Stonehenge, ale víc jak dvakrát starší“, se nachází v jižním Turecku. Jedná se o komplex chrámových ohrad zdobených složitými řezbami.

Vědátoři se dle nové studie domnívají, že značky na kamenném sloupu v této lokalitě zaznamenávají astronomickou událost, která hrála klíčovou roli při přechodu k civilizaci. Dávní obyvatelé Göbekli Tepe zřejmě mohli pomocí těchto rytin sledovat Slunce, Měsíc a souhvězdí a vytvořit tak sluneční kalendář, který označoval změny ročních období.

Čerstvá analýza odhalila, že symboly ve tvaru písmene V vyryté na sloupech mohou představovat jednotlivé dny – což vědcům umožnilo určit sluneční kalendář o 365 dnech, 12 lunárních měsících plus 11 dnech navíc. Letní slunovrat je znázorněn písmenem V, které nosí na krku tvor podobný ptáku a které symbolizuje tehdejší souhvězdí letního slunovratu. Tyto znaky V nesou i další sochy v okolí, pravděpodobně božstva.

Souvislost s katastrofou?  

Existence nějakého typu kalendáře u takto významné (i svého času) stavby není tak šokantní. Již během paleolitu zřejmě lidé mohli zaznamenávat tempo plynutí dnů. Naznačují to alespoň některé artefakty, které mohly být primitivními měsíčními kalendáři. Další část studie se nicméně odvážila na tenký led hypotézy impaktu v mladém Dryasu. Jinými slovy: tezi, že před cca 13 000 lety na Zemi dopadla kometa.

Vědátoři totiž postulovali možnost, rytiny mohou také připomínat tento dávný impakt. Podobné interpretace jsou již o dost odvážnější než postulování existence samotného kalendáře. Abychom byli fér, pro hypotézu srážky s kometou existují momentálně i jiná vysvětlení. Víme, že Země se před 12 900 lety ochladila – ale mohl za to také možná jenom Golfský proud…

Podle výzkumníků však jeden ze sloupů v Göbekli Tepe možná zobrazuje proud meteorů Taurid, který je považován za zdroj úlomků komety. Tento proud, trvající 27 dní, je zobrazen jako vycházející ze souhvězdí Vodnáře a Ryb. Rytiny prý naznačují, že starověcí lidé byli schopni zaznamenávat data pomocí precese – kolísání osy Země – o 10 000 let dříve, než to zdokumentoval Hipparchos ze starověkého Řecka.

Prapůvod písma?

K impaktu v mladším Dryasu si nicméně pozdržím určitou skepsi – jeho důkaz spíše než na archeologii bude na geologii. Nelze nicméně upřít fakt, že v Göbekli Tepe mohl vzniknout prazáklad naší civilizace. Relativně nedlouho po jeho éře přichází první známé město dějin Çatal Hüyük, a teprve až dlouze poté města v oblasti Úrodného půlměsíce. Výzkumníci mají za to, že rytiny by v chrámu mohly být prvními kroky k vývoji písma a znamenat začátek nové éry v lidských dějinách.

Ať už tak učinili z dlouhé chvíle nebo kvůli nějakému kataklyzmatu, je nicméně vidět, že snaha o překování chaosu v řád není jenom moderní kratochvílí, ale stojí na samém počátku dějin civilizace!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]