TLDR: Bizarní nápad nad využitím hnědého tuku může přinést nové metody, jak pomoct lidem v extrémním chladu přežít o něco déle – alespoň teoreticky. Oznámení tuna.

Tuk namísto kabátu

Co kdybyste si namísto kabátu vzali do chladného počasí pilulku? Zní to maniakálně, ale právě takovou nějakou vizi má americká DARPA – laboratoř zastřešující pološílené/vizionářské (nehodící se škrtněte dle výsledku) projekty s přesahem do americké armády. DARPA je slavná jako místo, kde „vznikl prapůvodní internet“, ale krom zjevně úspěšných projektů má na kontě i řadu provarů. Zkouší zkrátka všecko – v nejnovější verze i látku chránící (potenciálně) před chladem.

Lék, který by ochránil lidské tělo před chladem, má uplatnění jak v armádě, tak i civilním sektoru. DARPA svou novou vizí cílí na to první, ale aplikace by se našla i v tom druhém. Idea přitom není tak šílená, jak se může na první pohled zdát. Od léků proti bolesti přes antihistaminika až po kofein jsme našli mnoho způsobů, jak přimět naše tělo, aby snášelo nepříjemné okolnosti v dobrém i zlém. Z přírody navíc víme, že řada živočichů přežívá „nahatá“ mnohem nižší teploty, než v jakých jsme my ochotni vyjít ve vaťáku z bytu.

Tušíme tedy, že biologické organismy mohou při specifickém nastavení odolávat mnohem silnějším mrazům, než jakým odolávají pouze lidé. Jak přesně toho dosáhnout, ale zatím DARPA neví – od toho se totiž teprve rozbíhá výzkum. Rice University oznámila, že jeden z jejích docentů bioinženýrství Jerzy Szablowski získal od agentury DARPA na hledání řešení finance. Je možné, že další jeho kolegové budou brzy následovat. Vzhledem ke známým skutečnostem se tedy jeví reálné některé možné výzkumné cesty.

Když je naše tělo podchlazené, začne se třást – to není jenom podvědomá reakce naučená animáky v 8 ráno na Nově, ale snaha našich svalů vytvořit pohybem teplo navíc. Existuje ale i druhá možná cesta, kterou Szablowski jednoduše nazývá jako netřesová termogeneze, a která zahrnuje spalování hnědé tukové tkáně (BAT).

Co s tím?

Tento typ tuku existuje speciálně proto, aby tělo zahřál, když je mu zima. Hnědý tuk ukládá energii a aktivuje se pouze při nízkých teplotách. Ale moment, není příliš mnoho tuku problém? Inu, ano – ale většinu našeho tělesného tuku tvoří bílý tuk.

Ten se vytváří, když přijímáme více kalorií, než spálíme, a ukládá tyto kalorie pro případ, že z jídla nezískáme dostatek energie. A zatímco bílý tuk je tvořen mastnými kyselinami zvanými lipidy, hnědý tuk je hustě tvořen mitochondriemi (součást buněk, kde dochází k produkci energie – znáte ze školy nebo memíků).

Když je nám zima, naše tělo začne vyplavovat hormon noradrenalin, který se připojí k receptorům na hnědých tukových buňkách a signalizuje mitochondriím hnědého tuku, aby vytvářely energii – a přitom nás zahřeje. Szablowski se tak nyní bude snažit najít způsoby, jak reakci BAT podpořit.

Pokud budeme například mít léčivo, které zvýší aktivitu hnědého tuku, pak místo toho, aby se naše tělo muselo na chlad adaptovat po několik týdnů, bude mu stačit několik hodin. Nebavíme se samozřejmě o tom, že v mrazu přežijeme bez problémů nahatí. Vojákům v Arktidě by ovšem podobná látka mohla dodat tolik potřebnou výhodu – a totéž platí i třeba pro přeživší leteckého neštěstí v Andách.

Tuk jako hračka

Jestli je možné změnit normální reakci těla na BAT, aniž by bylo nutné spalovat více hnědého tuku, samozřejmě nevíme – stejně jako nevíme, jaké nežádoucí účinky by takové terapeutikum mělo. Je ale zajímavé, že zjištění ochrany před chladem by mohlo mít využití u spalování tuku při redukci hmotnosti. S rychlostí biomedicínského výzkumu se možná, možná dočkáme odpovědí za 15 až 20 let. Pokud někdy.

Na druhou stranu, víme, že s tukem lze dělat psí kusy, a to nejenom při reakci na chlad. Nejnovější léky proti obezitě dnes fungují již na poměrně komplexních principech, kterým se daří tělo donutit k nejdivnějším pochodům. Není to bez rizik – při extrémních situacích, jako je průzkum na Aljašce, havárie v Himalájích, anebo rozšlápnutá váha, je ale třeba brát v potaz i to, že důsledky nicnedělání mohou být horší. Pilulku si tak možná jednou budeme brát nejenom namísto kabátu, ale i namísto cvičení.

[Ladislav Loukota, Nina Kadašová]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

Autolink hír.