TLDR: Naznačují to některé simulace jejich vzniku. Nejde o neprůstřelný důkaz a ne všichni marsologové souhlasí. Studie tu.

Velká záhada Marsu

Marťanské měsíce Fobos a Deimos jsou jednou z velkých záhad Sluneční soustavy. Ve srovnání s naší Lunou jde spíše o malé bramboroidy nuzné velikosti 11 a 23 km, čili jde o chudé příbuzné jiných měsíců. Zároveň ale víme, že jejich geologické složení je odlišné od Marsu, takže jakoby k němu doputovaly odjinud.

Oba marťanské měsíce ale zase obíhají po kruhové dráze blízko rovníku Rudé planety, což by v případě zachycení dvou asteroidů odjinud bylo astronomicky nepravděpodobné! Je tedy skoro zcela jisté, že vzniknout musely na orbitě Marsu. Nová studie si myslí, že dilema rozsekla jak motorovkou z Dooma!

Tým Amirhosseina Bagheri z EHT Zurich přišel s paletou simulací, které se snažily obrátit tok času z dnešní situace a identifikovat tak nejpravděpodobnější startovací podmínky materiálu Fobosu a Deimosu. Tady je dobré zmínit, že mezi dnešním stavem a výchozím stavem dost možná může být situace komplikovanější – tuší se třeba, že Fobos by mohl cyklicky vznikat a zanikat (a tak se zmenšovat).

Simulace jsou také nutně nástroj nedokonalý, takže je jakékoliv podobné závěry nutno brát s jistou porcí skepse. Přesto jde také o to nejbližší, co v realitě máme stroji času. Když tak ve švýcarské práci vyšlo, že Fobos a Deimos mohly vzniknout při jediné pradávné kolizi, dává to setsakra smyslu!

Dávné kataklyzma?

Čistě simulace historie obou těles by nebyla nic moc nového. Vědátoři ale nesáhli jen po ní. Namísto toho využili data o pravděpodobném vnitřním složení Marsu, Fobosu i Deimosu získané sondami.

Tady se ukrývá také největší úskalí práce – zatímco u Marsu máme již v ruce tato data díky měření sondy InSight (ačkoliv ani ta stále nejsou kompletním přehledem k vnitřku Marsu), u Fobosu podobné údaje pokulhávají.

Co tak výzkumníci využili, byla daleko víc děravější data získaná radary, dopočty o vnitřní struktuře provedená radary a podobné údaje získané na dálku. Z těch se obecně usuzuje, že oba měsíce jsou podobně děravé jako ementál, a nejspíše plné mnoha dutin vyplněnými vodním ledem.

Takto obohacená simulace odhalila, že Phobos a Deimos mohl vzniknout při jediné kolizi někdy v období 1 miliardy až 2,7 miliardy let nazpět. Mohlo by tak jít o výsledek kolize nějakého vnějšího objektu s prapůvodním marťanským měsícem na orbitě kolem Rudé planety.

Trosky této obří kolize by dle simulace následně částečně skončily v okolí, částečně zformovaly vzdálenější Deimos, a ta část, která klesla níže k Marsu, pak vytvořila první iteraci Fobosu. Ne každý ale s takovou interpretací souhlasí.

Ano, ale ne…

Proti se podle serveru Gizmodo vyslovil zejména Matija Ćuk, což je právě ten vědátor, který vloni oživil ideu cyklického života Fobosu. Z jeho námitek plyne, že scénář, kdy na orbitě Marsu stabilně existuje „praměsíc“, není přehršle realistický. Hypotetický praMěsíc Marsu by se totiž nejspíše (podobně jako náš Měsíc) vzdaloval z pozice, kterou však simulace vyžaduje k tomu, aby vznikl Fobos a Deimos na své současné pozici. Dokonce Bagheri vyjádřil nepříliš kolegiálně pochyby o tom, jak se podobná studie mohla dostat do Nature Astronomy…

Proč o tom tedy psát? Jak Ćuk, tak i Bagheri přednášejí odlišnou verzi divoké minulost marťanské orbity, tak či onak však stojící na počítačových simulacích. Švýcarské práci lze vytknout přílišné spoléhání na neúplná data o složení měsíců, rámcově je ale pořád pravděpodobné, že Fobos i Deimos budou mít nejspíše společný vznik. Jenom zatím nevíme, jak to skloubit s jinými námitkami.

Více by nám snad mohlo krom dalšího teoretického uvažování říct přesnější odhalení složení Fobosu a Deimosu. K tomu ale bude nutné na jednom či druhém měsíci přistát se sondou a provádět tu seismologická měření. A ačkoliv Japonci plánují misi k oběma měsícům snad ještě v tomto desetiletí, nějaký čas si budeme muset ještě vystačit s podobnými spekulacemi, jejich simulováním a námitkami vůči výstupům. Nic jiného věda ale mnohdy prostě není.

Tajemství marťanských měsíců tak ještě zdaleka není definitivně rozlousknuto, i kdyby ale aktuální studie nakonec byla invalidní teorií, pořád přinejmenším odhalila scénář, který se nestal! A i to je občas potřeba!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz