Marťanské měsíce byly možná rozděleny při „porodu“

TLDR: Naznačují to některé simulace jejich vzniku. Nejde o neprůstřelný důkaz a ne všichni marsologové souhlasí. Studie tu.

Velká záhada Marsu

Marťanské měsíce Fobos a Deimos jsou jednou z velkých záhad Sluneční soustavy. Ve srovnání s naší Lunou jde spíše o malé bramboroidy nuzné velikosti 11 a 23 km, čili jde o chudé příbuzné jiných měsíců. Zároveň ale víme, že jejich geologické složení je odlišné od Marsu, takže jakoby k němu doputovaly odjinud.

Oba marťanské měsíce ale zase obíhají po kruhové dráze blízko rovníku Rudé planety, což by v případě zachycení dvou asteroidů odjinud bylo astronomicky nepravděpodobné! Je tedy skoro zcela jisté, že vzniknout musely na orbitě Marsu. Nová studie si myslí, že dilema rozsekla jak motorovkou z Dooma!

Tým Amirhosseina Bagheri z EHT Zurich přišel s paletou simulací, které se snažily obrátit tok času z dnešní situace a identifikovat tak nejpravděpodobnější startovací podmínky materiálu Fobosu a Deimosu. Tady je dobré zmínit, že mezi dnešním stavem a výchozím stavem dost možná může být situace komplikovanější – tuší se třeba, že Fobos by mohl cyklicky vznikat a zanikat (a tak se zmenšovat).

Simulace jsou také nutně nástroj nedokonalý, takže je jakékoliv podobné závěry nutno brát s jistou porcí skepse. Přesto jde také o to nejbližší, co v realitě máme stroji času. Když tak ve švýcarské práci vyšlo, že Fobos a Deimos mohly vzniknout při jediné pradávné kolizi, dává to setsakra smyslu!

Find Martian moons Phobos and Deimos at the Red Planet's closest ...
Tady je to duo. Zdroj: Astronomy Now

Dávné kataklyzma?

Čistě simulace historie obou těles by nebyla nic moc nového. Vědátoři ale nesáhli jen po ní. Namísto toho využili data o pravděpodobném vnitřním složení Marsu, Fobosu i Deimosu získané sondami.

Tady se ukrývá také největší úskalí práce – zatímco u Marsu máme již v ruce tato data díky měření sondy InSight (ačkoliv ani ta stále nejsou kompletním přehledem k vnitřku Marsu), u Fobosu podobné údaje pokulhávají.

Co tak výzkumníci využili, byla daleko víc děravější data získaná radary, dopočty o vnitřní struktuře provedená radary a podobné údaje získané na dálku. Z těch se obecně usuzuje, že oba měsíce jsou podobně děravé jako ementál, a nejspíše plné mnoha dutin vyplněnými vodním ledem.

Takto obohacená simulace odhalila, že Phobos a Deimos mohl vzniknout při jediné kolizi někdy v období 1 miliardy až 2,7 miliardy let nazpět. Mohlo by tak jít o výsledek kolize nějakého vnějšího objektu s prapůvodním marťanským měsícem na orbitě kolem Rudé planety.

Trosky této obří kolize by dle simulace následně částečně skončily v okolí, částečně zformovaly vzdálenější Deimos, a ta část, která klesla níže k Marsu, pak vytvořila první iteraci Fobosu. Ne každý ale s takovou interpretací souhlasí.

Zdroj: ShorteChange/reddit
Zdroj: ShorteChange/reddit

Ano, ale ne…

Proti se podle serveru Gizmodo vyslovil zejména Matija Ćuk, což je právě ten vědátor, který vloni oživil ideu cyklického života Fobosu. Z jeho námitek plyne, že scénář, kdy na orbitě Marsu stabilně existuje „praměsíc“, není přehršle realistický. Hypotetický praMěsíc Marsu by se totiž nejspíše (podobně jako náš Měsíc) vzdaloval z pozice, kterou však simulace vyžaduje k tomu, aby vznikl Fobos a Deimos na své současné pozici. Dokonce Bagheri vyjádřil nepříliš kolegiálně pochyby o tom, jak se podobná studie mohla dostat do Nature Astronomy…

Proč o tom tedy psát? Jak Ćuk, tak i Bagheri přednášejí odlišnou verzi divoké minulost marťanské orbity, tak či onak však stojící na počítačových simulacích. Švýcarské práci lze vytknout přílišné spoléhání na neúplná data o složení měsíců, rámcově je ale pořád pravděpodobné, že Fobos i Deimos budou mít nejspíše společný vznik. Jenom zatím nevíme, jak to skloubit s jinými námitkami.

Více by nám snad mohlo krom dalšího teoretického uvažování říct přesnější odhalení složení Fobosu a Deimosu. K tomu ale bude nutné na jednom či druhém měsíci přistát se sondou a provádět tu seismologická měření. A ačkoliv Japonci plánují misi k oběma měsícům snad ještě v tomto desetiletí, nějaký čas si budeme muset ještě vystačit s podobnými spekulacemi, jejich simulováním a námitkami vůči výstupům. Nic jiného věda ale mnohdy prostě není.

Tajemství marťanských měsíců tak ještě zdaleka není definitivně rozlousknuto, i kdyby ale aktuální studie nakonec byla invalidní teorií, pořád přinejmenším odhalila scénář, který se nestal! A i to je občas potřeba!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama