Sapienti & Synchrotrony – Týden ve vědě 5. až 11. června 2023

Tak jako čas v přesýpacích hodinách, i tento týden sípe z posledního – poznejte vše dobrého, co z něho můžeme oslavovat!

22. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
22. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní

Potenciálně obyvatelná planeta systému Trappist není obyvatelná. Pozorování 40 světlolet vzdáleného systému naznačilo, že nejméně jeden ze světu v jeho zóně života postrádá atmosféru. Pozorování totiž ukázalo, že ta nejvnitřnější exoplaneta nemá atmosféru a tudíž, s největší pravděpodobností nebude mít na povrchu tak ani kapalnou vodu… A dle současných představ, život kapalnou vodu potřebuje. A jelikož nemá atmosféru, tak to taky znamená, že povrch planety nebude dobře chráněn před dopadajícím kosmickým zářením a rozmary mateřské hvězdy.

Imunoterapie dokážou léčit rakovinu, ale stále ne u každého. Hned dvě nové studie hlásí mírný pokrok v léčbě pokročilých forem rakoviny. Imunoterapie je tak blíže běžnému nasazení, ani to ale nebude znamenat konec rakoviny. Přesněji mělo více než 30 % pacientů kompletní odpověď (bez detekce myelomově specifických markerů) a téměř 60 % mělo „velmi dobrou částečnou odpověď“ nebo lepší. To znamená, že rakovina byla podstatně snížena, ale ne nutně na nulu.

Podařilo se získat rentgenový „snímek“ jednoho atomu. Kombinace dvou měřících metod umožnila analyzovat složení dvou jednotlivých atomů. Doposud bylo k podobnému měření potřeba alespoň 10 000 atomů. Vědátoři z univerzity Ohio zkombinovali synchrotrony se spešl sondou měřící excitované elektrony v daném vzorku. To nebude asi ještě dlouho záležitost běžného rázu – ale takto suprcitlivé měření by přesto mohlo přinést hmatatelné inovace v tvorbě léků, nových materiálů i nové elektroniky.

Vědci Caltechu úspěšně přenesli solární energii z kosmu na Zemi. Demonstrátor satelitu SSPD-1 prokázal schopnost přenosu titěrného množství v kosmu i z kosmu k nám dolů. Test zkoumá ale jen základní proveditelnost. Ačkoliv se jedná o první známý podobný přenos, do případné průmyslové užitečnosti zbývají světelné roky. Vize kosmických solárních elektráren, pokud se vůbec prokáže jako proveditelná, patří přinejlepším na konec 21. století. Bezdrátový přenos může být však zajímavý jak z energetického hlediska, tak v menším i například jako pohon vojenských dronů…

H. naledi možná pohřbívali své mrtvé již před 300 000 lety. Naznačuje to ohledání ostatků v jihoafrické jeskyni. H. naledi měl poloviční mozkovnu a podobné chování se u něj nečekalo. Ne všichni jsou závěry přesvědčeni, definice „pohřbívání“ je navíc v práci trochu flexibilní. Zároveň byly ale v dané jeskyni odhaleny i možné rytiny, což je ještě méně nečekané. Pokud se potvrdí, že vznikly v době obývání H. naledi, může to upravit naše představy o vývoji kognice.

Gravitační vlny zřejmě odhalily černou díru, která pohltila neutronovou hvězdu. Observatoře systému LIGO během zkušebního provozu detekovaly kandidáta na dosud nezaznamenanou astronomickou událost. S přibližně 10% pravděpodobností nemusí jít o gravitační vlny, ale o náhodnou pozemskou shodu okolností. Další 4% možnost by mohla zahrnovat neobvyklou srážku černých děr, která je sice zajímavá, ale nebyla by titulkem roku. Astronomové přisuzují méně než 1% pravděpodobnost tomu, že se jedná o další kilonovu. Zbývajících 85 % připadá na šanci pro neutronku v černodíře…

Bottom

Nejstarší živočišnou linií jsou zřejmě žebernatky. Medúzám podobní živočichové jsou podle chromozonální linie nejblíže prvním živočichům na naší planetě. Vyšachovali tak i houbovce. Všichni živočichové na Zemi jsou dnes potomky druhu, který existoval zhruba 600 milionů let nazpět ještě před kambrickou explozí. Jak ale zjistit, kdo je zdroji nejblíže? Nová studie tak učinila studiem chromozomů – geny se sice mohou proměňovat, ale obvykle zůstávají v jednom chromozomu. Tato skutečnost odhalila, že právě žebernatky, nikoliv houbovci, jsou blíže počátku živočišstva.

Zuby neandrtálců obsahují zachovalé stopy dávných bakterií. Vědci použili mimořádně přesnou techniku k extrakci miliard fragmentů DNA ze zkamenělého neandertálského zubního plaku. Překvapivě byl identifikován genom bakterií patřících do rodu chlorobi – bakterií žijících v jeskyních. Předpokládá se, že neandertálci tyto bakterie získali konzumací jeskynní vody. Studie navíc úspěšně obnovila geny zodpovědné za produkci enzymů u těchto vyhynulých bakterií.

Příchod jevu El Niño signalizuje potenciální rekordní globální teploty, varuje NOAA. Jak potvrdil americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) ve svém nedávném prohlášení, očekávaný klimatický jev El Niño dorazil. Připravte se, protože Země možná směřuje k nejteplejším rokům, jaké kdy byly zaznamenány. Očekává se, že jev El Niño, který je notoricky známý svou korelací s rostoucími teplotami, rozpoutá nebývalé extrémy počasí, které překonají všechny, s nimiž se lidstvo dosud setkalo.

Pokrok v mechanických kvantových výpočtech: „Rozdělené“ fonony odhalují slibné možnosti. Vědci dosáhli významného pokroku na cestě k mechanickému kvantovému počítání díky „rozděleným“ fononům. Důmyslné experimenty úspěšně prokázaly kvantovou povahu těchto kvazičástic a jejich potenciál pro konstrukci lineárních mechanických kvantových počítačů. Jelikož fonony jsou projevem kolektivního pohybu atomů, znamená tento vývoj zajímavé rozšíření kvantových počítačů do makroskopického světa. Tento výzkum otevírá cestu k novým možnostem využití síly fononů a posouvá oblast mechanických kvantových počítačů k zajímavým horizontům.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom týdne ve vědě s JaRonem a jeho segrou též novinky o plovoucích solárech (viz výš), středověké africké metropoli (a suchu), mozku octomilky a k tomu také vyšel zatím poslední (a možná i navěky poslední) speciál CO BY KDYBY (viz níž)!

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama