Sladkovodní fytoplankton za posledních 30 let o 8 procent narostl do objemu

TLDR verze: Sladkovodní fytoplankton může být nebezpečný – není tedy úplně pozitivní, že ho nám přibývá. Zatím je ale příliš brzy na to, abychom chápali, kam to směřuje. Studie tu.

Sinice první třídy

Řasy – plovoucí zelené cosi, co máme typicky tendenci vnímat jenom jako syfloidní bordel, kterým nám dovede pokazit koupačku. Řasy, potažmo přesněji fytoplankton, však mají daleko větší zásluhy! Oceánský fytoplankton je hlavní producent atmosférického kyslíku! A častý zástupce této škatulky, totiž sinice, byly na Zemi významné dávno před tím, než naším předkům narostly vůbec nohy.

Fytoplankton je však dobrý sluha, či spíše planetární kolega, a dovede být i špatný pán. Jako leccos v přírodě, i fytoplankton se z role sympatických planetárních plic dovede přesunout do role maniakálního vrahouna, kterému jakoby chyběl jenom knírek a patka. Byl to právě fytoplankton, kdo před stovkami milionů let skrze své přemnožení (kterému paradoxně napomohla eroze způsobená stromy) odčerpal z moří kyslík a způsobil velkou vlnu vymírání. Ostatně, nebylo to poprvé, co se něco takového stalo.

Pokud už si zase vytahujete žiletku s tím, že nechcete čekat na dozajista-se-blížící planetární katastrofu, nechte ji ještě chvíli zandanou v peněžence. Výše uvedené není nutně předzvěstí věcí příštích – je však ilustrací toho, že i nevinný zelený fytoplankton může za jisté konstelace být problém. Třeba pokud se začne rapidně přemnožovat.

Ani zdaleka ještě nejsme ve stavu jako vymírání na konci siluru nebo v devonu, vzhledem k jeho kontextu však budí jisté znepokojení aktuální studie Stanfordu a NASA, která odhalila častější rozvoj sladkovodního fytoplanktonu o 8 % za posledních 30 let. Je na čase zrušit penzíjko a jet utratit ušetřené peníze naposledy na Stodolní?

Kdy, kde, jak?

Výzkumníci sebrali satelitní snímky Landsatu 5, který špicluje Zemi už od roku 1984, a s pomocí obrazového algoritmu s nich identifikovali pravděpodobné lokace sladkovodního fytoplanktonu. Ty pak sledovali napřít vybranými lety. Metoda tedy není úplně neprůstřelná, ale pokud někdo nezačal do řek ve velkém postupně vypouštět zelené barvivo, lze jí pro takto velké oblasti považovat za relevantní.

V součtu analyzovali 71 velkých jezer ve 33 zemích na šesti kontinentech. Ukázalo se, že 68 % jezer na vrcholu lokálního léta zaznamenalo v průběhu tří dekád nárůst masy řas včetně rizikových (pro plavce, mazlíčky i běžnou faunu) sinic. Daný nárůst je relativně menší, činí bratru 8 % v průměru. Má však zjevně vzestupnou tendenci.

Úplně povzbudivou zprávou nárůst fytoplanktonu rozhodně není. Značí totiž přinejmenším nějaké narušení přírodních systémů. Alternativně tedy i autoři připomínají, že nárůst může být obecně dát větším zájmem o fytoplankton obecně – to však vzhledem k metodice aktuální studie jaksi neplatí.

Co vše má vliv na fytoplankton. Stroj: CC

Na druhou stranu, zatím je příliš brzy říct, co přesně nárůst znamená. Za vzestup masy fytoplanktonu je celkově v podezření zvyšování průměrných teplot moří i sladkovodních toků. Roli teoreticky ale může hrát i větší množina atmosférického oxidu uhličitého. Nebo vyšší sluneční jas vlivem nižší ozonové vrstvy. Nebo eroze, která vyplavuje další živiny.

Je třeba rovněž možné, že fytoplankton (byť může v součtu zabíjet místní biom, což je špatné) nám může pomoct zachytávat část přebytečného oxidu uhličitého. Jedním z potenciálních dílčích systémových řešení antropogenní změny klimatu je právě podpora růstu fytoplanktonu. Ten by mohl (ale nemusel – výzkum není úplně jednoznačný) zachytit CO2, sežrat se jej a pak s ním klesnout ke dnu, kde by je „uskladnil“.


Doufám, že vám teď kontextová reklama doporučuje nějaké řasy na žrádlo. 

Zelená, nikoliv modrá planeta?

To je však zrovna strategie vhodnější spíše pro moře než pro sladkovodní toky. Ty jaksi potřebujeme nejen pro bumbání a zemědělství, ale i udržení suchozemského života při, well, při životě.

Je toho zkrátka víc, co bude ještě třeba studovat, než přijde čas na žiletky anebo naopak bouchání šáňa nad tím, že nám fytoplankton může (v dlouhodobém měřítku a ideálně ne ten sladkovodní) třeba pomoct se změnou klimatu. Zjišťování toho, jestli se tahle zápletka dočká šťastného konce, ale napomáhá i aktuální vědátorská studie.

Prozatím lze jenom doporučit, abyste v létě o to usilovněji řešili, kde se koupete vy anebo vaši hafani. A držet pěsti, aby to řasy se svým množením do budoucna nepřeháněly!

[LL]

Dějí i pozitivnější eko věci – třeba zprovoznění síta na oceánské plasty!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

Diskuze