Ptačí populace v Severní Americe dramaticky poklesla o 3 miliardy jedinců

TLDR verze: Nové sčítání ptactev ukázalo, že jejich populace v Severní Americe strmě klesá dolů. Studie tu.

Zvoní ptákům hrana?

Vymíránípopulární to téma napříč celou evolucí! Ale zatímco v minulosti si vymírající druhy vystačily s tím, že je ubíjely asteroidy, vulkány nebo třeba kyslík, moderní problémy si žádají moderní řešení! Neustále se tak hovoří o vymírání druhů spojeném s lidskou činností, která ničí přirozená stanoviště živočichů. Nejnověji v případě ptactva.

Ptáci nejsou v biomu jenom na fajnové zpívání a bombardování lidí exkrementy. Ptáci mají v přírodě zásadní roli – roznášejí semena po okolí, loví hmyz, u kterého by jinak mohlo dojít k přemnožení, či třeba lidem poskytují různé „sekundární“ produkty (peří, vejce). Výsledky nedávné studie zabývající se ptactvem Severní Ameriky proto přináší znepokojující výsledky. Od poloviny století dle nich totiž vymizelo přibližně 29 % ptáků! Ztráta se týká ptáků běžných i vzácných druhů.

Většina stanovišť a druhů zaznamenala obrovské ztráty zejména stěhovavých ptáků. Od roku 1970 zmizelo asi 700 milionů běžných ptáků napříč 31 druhy, což je pokles o 53 %. Američtí vrabci, malí hnědí ptáčci, které obyvatelé běžně vídají dovádět na zahradě, zaznamenali největší pokles.


Doufám, že vám teď kontextová reklama nabízí nějaké exotické pěvce. 

I invazivní druhy, jako jsou špačci, kteří jsou vysoce adaptivní, zažili obrovské ztráty – jejich populace klesla o 63 %. Odhaduje se celkově, že od roku 1970 zmizely závratné 3 miliardy ptáků!

A jak na to celé vědátoři přišli? Využili sledování ptáků meteorologickým radarem. Tyto radary zaznamenávají nejenom mraky, ale také velké pohybující se biomasy – hejna ptactva. Jako by toho ptáci neměli už tak dost – před deseti dny byl vydán článek popisující vliv insekticidů neonikotinoidů na jejich zdraví a migraci.

Pokles ptactev, stroj: Kenneth V. Rosenberg et al.

Dá si někdo trochu nikotinu?

Neonikotinoidy sice zní jako super vynález, jak vylepšit cigára pro ještě větší perdy do plic… Fskutečnosti jsou to syntetické pesticidy na bázi nikotinu, které se v zemědělství využívají k ochraně rostlin proti škodlivému hmyzu. Kromě zemědělství se využívají taky jako ochrana proti kožním parazitům u psů a koček, neboť díky vysoce selektivním vlastnostem vykazují nízkou toxicitu pro savce.

Podstata jejich účinku spočívá v narušení přenosu impulsů uvnitř nervového systému hmyzu. Neonikotinoidy (imidakloprid, klothianidin a další) měly nahradit toxičtější insekticidy a neočekávalo se, že bude mít zásadně negativní účinky na životní prostředí. Jenže už pár let se tuší, že neonikouši třeba narušují včelstva. V Evropě je mimochodem zakázáno venkovní použití imidaklopridu a dvou dalších neonikotinoidních pesticidů. Ale ve Spojených státech jsou tyto pesticidy stále hojně využívány.

Experiment se zaobíral sledováním účinků neonikotinoidů na ptáky ve volné přírodě. Vědátoři odchytili 24 vrabců bílých migrujících na sever z Mexika a jižních Spojených států do Kanady a Aljašky. Tým krmil polovinu těchto ptáků nízkou dávkou běžně používaného zemědělského insekticidu imidaklopridu a druhou polovinu mírně vyšší dávkou. Dalších 12 ptáků bylo chyceno a použito jako kontrolní skupina –byl jim podán slunečnicový olej bez pesticidů.

Ptáci, kteří dostali vyšší množství imidaklopridu ztratili během šesti hodin 6 procent své tělesné hmotnosti – z původních průměrných 27 gramů váhy zhubli 1,6. Sledování navíc odhalilo, že vrabci ošetřovaní pesticidy zaostávali za ostatními, když pokračovali v migraci na letní hnízdiště.

Až po několika dnech odpočinku byli ptáci, kterým byl podáván pesticid, schopni připojit se k migrujícím kolegům. Pořád ale není známo, jaký vliv má na jejich organismus dlouhodobě vystavování.

Moc čísel? Tohle vše vysvětlí.

Množina neznámých

Jako u mnoha studií platí, že na řadu elementů lze namítnout to či vono. Například měření počtu ptáků radarem nutně nemůže být tak přesné jako počítat ptáky po jednom. Nicméně prakticky žádná metoda sledování populace není dokonalá, protože ptáci zkrátka sčítání nevyplňují. Pokles může být teoreticky daný i snížením průměrné hmotnosti. Stejně tak by bylo zajímavé vidět podobné studie z dalších končin světa. Ale na to vše si budeme muset posečkat.

I s neonikotinoidy je to složitější. Pokud se nám vrství argumenty pro jejich omezení, musíme také vyřešit, čím je nahradit. Zemědělství (jídlo) se totiž jaksi bez pesticidů pořád neobejde. Můžeme sice zřejmě vylepšit nahradit staronovými metodami, od podpory hmyzu lovícího škůdce po drony s frikking laser beams likvidujícími plevel. Ale jestli můžeme nakrmit skoro 8 miliard lidí zcela bez pesticidů, to je velká otázka.

Aktuální práce se sčítáním je však jenom jedna z mnoha, podle kterých živočichů obecně nejspíše ubývá. Často se řeší rovněž úbytek hmyzu a rostlin. Sestupný trend se tedy zdá být vzdor potenciálním námitkám poměrně jasný. A v dlouhodobém horizontu také poměrně znepokojivý.

Zatím ještě o „skutečném“ masovém vymírání druhů mluvit nelze. Ale půjde-li to takhle dále, v budoucnu nám ani ptákům nejspíše nebude příliš do zpěvu.

[LV, LL]

Možná ptáci řežijí, když je NAUČÍME MLUVIT:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze