TLDR verze: Za posledních 250 let se nám ztratilo skoro 600 druhů rostlin. Tempo vymírání rostlin je až pětisetnásobně rychlejší oproti přirozenému. Je to málo nebo moc? To je zatím těžko soudit (studie tu).

„Proč by mě mělo zajímat nějaké vymírání rostlin?“

Rostliny jsou kámoši. Zvířata se sice mazlí o něco aktivněji a taky líp chutnají, ale rostliny vám zase neutečou, nenechají se jen tak přejet kamionem a smrt oblíbené rostliny na vás v dětství nezanechá takové emocionální rýhy, jako smrt komplexnějších tvorů. Ehm, kde jsem to byl? Ano, rostliny – krom svých jednoznačných duševních benefitů rostliny navíc tvoří základ potravních řetězců a jen tak mimoděk produkují kyslík. Je toho zkrátka hodně, proč mít rostliny fakt rád.

Pokud si mě však zrovna nečtete uprostřed lesa, nejspíše jste si všimli, že řada lidských aktivit rostlinám nijak úžasně neprospívá. I kdybychom se fakt hodně snažili vystavět ve městech zelené střechy, zelené fasády a mít na každé zahradě strom nebo aspoň rajčata (a že se moc nesnažíme), urbanismus není s divokými rostlinami dobře sloučitelný. Co hůře, naše zemědělství stále potřebuje rozsáhlé lány pro pěstování organizovaných rostlin. A kvůli tomu se globálně zmenšují plochy divokých rostlin.

Podle nové studie Aelys Humphreys ze Stockholmské univerzity je to právě snižování této plochy, co vede k vymírání řady rostlinných druhů. Nejde však jenom o to, že se skoro 8 miliardami lidí na Zemi není prostě tolik místa pro rostliny jako bez 8 miliard lidí na Zemi. Vliv na rychlejší vymírání rostlin má i fragmentizace přirozených ploch zeleně. Pokud zkrátka obří les rozsekáte na pole, města a pár menších lesíků, část druhů ztratíte nenávratně. Vyvinuly se totiž pro původní oblast, a ne pro vaše chráněné keříky.

Jak rychle však o rostlinné druhy přicházíme? Podle metastudie týmu Humphreysové až dvojnásobně oproti druhům živočišným! Tým posbíral celosvětové informace o biodiverzitě a došel k tomu, že za posledních 250 let (cca. od počátku moderní civilizace) došlo na zánik 571 původních rostlinných druhů. To je dvakrát víc, než zaniklé druhy savců, ptáků a obojživelníků. Dohromady. Tempo vymírání rostlin je dokonce pětisetkrát rychlejší než by jinak mělo být! #jobwelldone

„Ježišikriste!§§“

Ještě, než novinu půjdete zapít flaškou kyanidu, je ale dobré si říct, co takový zánik fskutečnosti znamená… a co znamená možná. Jako mnohdy jindy v případě metastudií se totiž pod stejnou škatulku schovala řada různých náhledů, a vznikla tak řada neznámých.

Předně není jasné, nakolik menší počet druhů znamená menší objem rostlinné biomasy. Všichni, pravda, začnou ve vidině méně kyslíku nebo méně potravy jančit – namísto řady unikátních divokých rostlin ale dnes nejspíše pěstujeme i řadu zemědělských plodin. Práce však tuto otázku neřeší a vlastně bez změny metodologie řešit ani nemůže. Humphrey se zabývá právě biodiverzitou a jejími proměnami, takže je logické, že právě to je obsah práce.

Přitom i pokud nám (možná?) kusů rostlin globálně tolik neubývá, pokles biodiverzity sám o sobě rozhodně není dobrou zprávou. Když pomineme etickou rovinu („máme právo hubit jiné druhy?“), menší biodiverzita především snižuje redundanci přírody čelit jiným problémům. Stran práce tedy panuje jistá statistická nejistota. Kterou jedna metastudie vyřešit prostě nemůže.

Tím ale tato nejistota nekončí! Naopak, právě se jako Rocky Brambora zahřívá do druhého a třetího kola, kdy dá naším jistotám do zubů! Jak totiž zmiňuji ve slušnější verzi článku, podle Humphreys et al. nejvíce ubývá druhů na tropických a subtropických ostrovech. Nejsme si ale ve skutečnosti úplně jistí, jestli na ostrovech opravdu druhy ubývají rychleji, nebo si jich jenom více všímáme. V menším biomu plném unikátních druhů si totiž zmizelé kytky všimneme spíše než uprostřed Amazonie či Sibiře.

Nicméně, je zase fakt, že ostrovy jsou na invazivní druhy náchylnější než širá pevnina. A také je zde více unikátních druhů. Protože se vyvinuly v izolaci. Je tedy fakt klidně možné, že je vážně poškozujeme víc než zbytek světa. Ale také to není jisté. Jediná práce shrnující jiné reporty na to zkrátka nemůže odpovědět.

„Takže je to dobrá zpráva, nebo špatná? Co???“

Nejspíše od každého něco. „Dvojnásobné“ tempo vymírání plodin zní skutečně katastrofálně, ale samo o sobě to nestačí na podřezání si žil, pokud nevíme, jestli dvojnásobně ubývá i biomasa. Což z téhle studie nevíme. Člověk se sice k přírodě mnohdy chová jako k onuci, a je dobré to řešit. Ale Homo sapiens, postrach ulice zkrátka není stejný případ katastrofy jako jiná velká vymírání v minulosti. Protože K-Pg impakt nebo Sibiřská megaerupce prostě na místě zlikvidovaných druhů po Zemi nezačaly šířit slepice, krávy, prasata, psy, kočky.

Ani potenciální redukce biodiverzity (i kdyby jen na ostrovech) ale není úplně boží věc. Rapidně navíc ubývají i druhy živočichů. Můžeme domestikovat jiné rostliny a jiné živočichy. Nejvíce problémů kvůli obojímu ale bude mít hmyz, který jsme se domestikovat jaksi ještě nenaučili. A to pak může ovlivnit i ty zemědělské plodiny. Tedy i nás.

Jenom domestikovanými plodinami navíc ztrátu divokých rostlin nezalepíme. A i pokud v dohledné době překopeme naše města vstříc větší zeleni (hahaha!), nebude to rozhodně žádná náhražka původních lesů. Stromy ve městech sice rostou lépe, ale umírají také čtyřikrát rychleji. Pokud do městské ulice vysázíme aleje, z pohledu lidí to možná vypadá jako poklidná lyrika – ve skutečnosti jsme sem ale právě zasadili tucty stromových Kurtu Kobainů…

A strkat brokovnici do pusy, co se nejlepším kámošům prostě nedělá! Nejnovější práce tak rozhodně nedává úplně důvod skočit hned z mostu. Ale na druhou stranu jí nelze ani bagatelizovat a vnímat jako Lavinu Dobrých Zpráv™.

[LL]

Třeba ale zvířata co nevidět nahradíme robotickou a AI! Česká firma už ostatně připravuje AI-olympiádu…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!