TLDR: V praxi jde o modifikovanou krev vytvořenou z hemoglobinu z darované krve & uzavřenou v obalu bez krevní skupiny. Momentálně probíhá jen 1. fáze testů, cílem je ale ideálně nasazení do roku 2030. Studie tuna.
Chodíte pravidelně darovat krev? Pokud ano, pak kudos vám! Pokud ne, tak jenom zhoršujete globální nedostatek této vzácné tekutiny! Naštěstí se můžete uklidňovat tím, že Japonci zahájili první test „umělé krve” – byť věci nejsou tak snadné, jak to možná zní z titulku a ty uvozovky tam nejsou omylem…
„Co to je, když to není umělá krev?”
Japonský přístup totiž nezahrnuje syntetickou krev vytvořenou od nuly, ale spíše modifikuje tu existující. Vědci extrahují hemoglobin – molekulu zodpovědnou za přenos kyslíku – z prošlé krve dárců a uzavírají ho do ochranného obalu. Výsledkem jsou stabilní, „umělé“ červené krvinky, byť v praxi jsou označovány jako hemoglobinové vezikule.
Tyto umělé buňky nemají krevní skupinu, takže není nutné testovat kompatibilitu. Díky tomu jsou ideální pro nouzové použití. A pokud půjde vše podle plánu, mohly by být běžně nasazeny už v roce 2030.
Výroba „umělé krve“ je taky zatím technologicky náročná a drahá. Přesné náklady se liší, ale odhady ze srovnatelných technologií naznačují, že cena může dosahovat tisíců až desítek tisíc dolarů za litr – výrazně víc než u běžné darované krve. Japonští vědci se proto snaží náklady snížit využitím hemoglobinu z prošlé krve a efektivnějším zapouzdřením pomocí rotačních mixérů.
I tak ale zatím zůstává tato krevní náhrada v testovací fázi a není ekonomicky připravena na běžné nemocniční použití. Výhledově se očekává, že s rozvojem technologií půjde cena dolů.
Krevní test se možná taky promění! Zdroj: Public Domain, vlastní
„Jak víme, že to může fungovat?”
Předchozí výzkumy ukazují, že tyto hemoglobinové váčky zvládnou přenášet kyslík stejně jako skutečné krvinky. Navíc mají delší trvanlivost, univerzální použití a není třeba čekat, až se objeví dárce – což je při stárnoucí populaci (nejen v Japonsku) klíčové. Vlastně nutné.
Zajímavost na okraj – umělá krev má fialovou barvu, což je dáno zpracovaným hemoglobinem. Vypadá to možná nezvykle, ale hlavní je, jestli to funguje. Což je nicméně u lidí zatím nejisté…
V roce 2022 již proběhla první fáze klinických testů na lidech s hemoglobinovými vezikulemi, ale tyto testy byly velmi limitované co do počtu i množství. Žádné závažnější projevy nebyly pozorovány, proběhly taky na zdravých lidech – takže víme, že příjemci spontánně nevybuchují. Proto se přistoupilo k novému testování – ale i to začíná vlastně od nuly.
„No a to to testujou znova?”
Jo, furt jsme jenom v první fázi. Ta pořád v zásadě „jen“ testuje, jestli látka vejde a neuškodí. Jestli plní i funkci krve se, pravda, v tomto případě dost překrývá i s fázi dva, ale technicky vzato nemusí být v první fázi použita pro případy ohrožení na životě.
Teprve pokud dopadne dobře fáze jedna, tým plánuje přejít do fáze 2, kde se skutečně bude zkoumat účinnost a bezpečnost při podání většího množství a ve více klinických scénářích.
O párek a vitamíny tedy zatím dárci nepřijdou. Skutečnou krev stále neumíme vyrobit, a i modifikace má svoje mouchy – samotné modifikování nebude zadarmo. Tahle technologie ale může být krok správným směrem – pokud tedy klinické testy neshoří na trout!
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
