TLDR: Nová teorie tvrdí, že lidskou budoucnost stále sice ovlivňuje genetika, ale ještě víc ji dnes formují kulturní a technologické změny. Ty se šíří mnohem rychleji než geny, dovolují nám přizpůsobovat se prostředí bez biologických mutací – a zároveň mohou mít jak pozitivní, tak i problematické následky. Studie tuna.

Pokaždé, když se doktoři pochlubí tím, že nějaké děcko s dědičnou chorobou zachránili (což v minulosti často znamenalo smrt bez šance na předání genů), v komentářích se vyloupne nemalý počet nářků nad tím, co to udělá s naší genetikou! Jenže, jak připomíná nová teoretická práce, evoluce není jenom o genech…

Její autoři totiž argumentují, že za evoluci u lidí ve stále vyšší míře může také kultura! A byť jde prozatím jen o hypotézu, zaznívají v její prospěch zajímavé myšlenky!

„O čem by byla evoluce, když ne o genech?“

Evoluce je o přirozeném výběru vlastností výhodných či nevýhodných pro organismus – to celé v kontextu aktuálního prostředí. Jejda, to jsme to moc nezjednodušili! Humpoláčtěji řečeno: pokud jste medvěd s geny pro bílou srsku, je to pro vás výhodné spíše, když žijete v prostředí sněhu (takže se stanete ledním medvědem) než lesů (kde je výhodnější hnědé zbarvení). Ti, kteří mají štěstí na výhodnější geny, se častěji množí než ti druzí – a tím se jejich populace zvětšuje, zatímco ta druhá se zmenšuje.

Zjednodušeně řečeno, geny jsou „jenom“ stavební plány fyziologických komponentů organismu. Do jisté míry se samozřejmě i vlastnosti genů mohou podílet na evoluci (pokud ony plány obsahují něco, co organismus zabije, přispějí tím k menší populaci nositelů daného vražedného genu…), ale je to především kontext těch organismů co rozhoduje o tom, které se geny se budou šířit dál…

Takže ledním medvědům je bílá srst výhodná jenom v případě, že jsou póly zaledněné – a naopak grizzlymu by hnědá srst byla nevýhodná v případě doby ledové!

„Zajímavý, ale jak to souvisí s tou kulturou?“

Ukazuje to, že genetika není jediná věc, která promlouvá do přirozeného výběru – a aby to nebylo tak snadné, v případě lidí do něj stále hlasitěji promlouvá právě naše kultura. Čímž nemyslíme jenom návštěvu opery, ale v zásadě obecné praktiky související s naší kognicí – od zemědělských metod po právní předpisy, které se šíří a přizpůsobují mnohem rychleji než geny. To dle autorů lidským skupinám umožňuje přizpůsobit se novým prostředím a řešit nové problémy způsoby, které biologie sama o sobě nikdy nedokáže.

Autoři argumentují, že se sami můžeme zeptat, co je pro náš život důležitější – jsou to geny, nebo země, ve které žijeme? Míní, že dnes má na naše blaho stále větší vliv kulturní a technologické prostředí – rodina, komunita, společenské instituce – než čistě naše biologie. A byť ani jeden (ze dvou) autorů nové studie není evoluční biolog, domnívají se, že jejich teze je ověřitelná – konkrétně navrhují systém pro měření rychlosti této transformace.

Také vyvíjejí matematické a počítačové modely tohoto procesu a v blízké budoucnosti plánují zahájit dlouhodobý projekt sběru dat. Zároveň upozorňují, že genetická evoluce stále probíhá – jen je dnes často překrytá kulturní evolucí.

„Jak je evoluce vnímána nesprávně?“

Jako cesta k dokonalosti – přičemž právě úvodní příklady s medvědy mají ilustrovat, že o dokonalost tu rozhodně nejde! Ačkoliv lze argumentovat, že složitější organismy směřují vstříc určité vyšší efektivitě, tato má své limity (třeba žraloci dosáhli ve svém prostředí vrcholu, takže se už dlouho nevyvíjejí vstříc této efektivitě – nemají totiž proč, nebo aspoň neměli do příchodu lidí) i omezení vyplývající z prostředí.

Vyšší inteligence je třeba dnes, kdy je na Zemi dost kyslíku a ochrana před kosmickým zářením, zjevně výhodná – za miliardu let, až prostředí Země bude nejspíše podporovat přinejlepším bakterie, ale tak žravý organismus jako náš již nebude výhodný – aspoň bez technologií, a tím se vracíme i ke kultuře…

Stejně tak ani stran „biologické kulturní evoluce“ neplatí, že některé společnosti, například ty bohatší nebo s lepší technologií, jsou kulturně ‚lepší‘ než jiné. Vy si to samože myslet klidně můžete skrze nějaká kritéria (třeba osobní svoboda, HDP, délka života…), ale už tahle kritéria jsou váš bias. Evoluce není hodnotový žebříček – vývoj může přinést jak výhody, tak destruktivní následky. A i ve vyspělých společnostech tak může stran kulturního výběru nastat stejně paradoxní situace, jak když se lední medvěd ocitne uprostřed bažiny!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]