Tento postupně aktualizovaný článek vyjde v pondělí následného týdne jako sumáž Týdne ve vědě. Cokoliv níž je prozatím prozatímní, neasik!

Ultrazvuk udělal espresso i bez horké vody. Vědátoři připravili espresso při pokojové teplotě pomocí ultrazvuku – a v chuťovém testu ho běžní pijáci nerozeznali od klasického espressa.

Masožravka zavírá past díky změknutí buněčných stěn. Konečně rozlousknuto, jak rostlina mucholapka louská mušky. Past se nespouští přesunem vody, ale rychlým změknutím buněčných stěn, které uvolní uloženou elastickou energii.

Čína poprvé přistála se znovupoužitelnou raketou! Long March 10B odstartovala z Chaj-nanu, po oddělení se její booster vrátil vertikálně k Zemi a zachytila ho plovoucí platforma.

Brainrot je reálný, AI nám kazí dovednosti. Studie u lékařů a programátorů naznačují, že spoléhání na AI může rychle oslabit schopnosti, které lidé předtím zvládali sami. 

Vědátoři možná postavili první umělé buňku „od nuly“.  Tým Kate Adamaly tvrdí, že vytvořil syntetický systém SpudCell – umělou buňku z neživých chemických komponent, která umí číst DNA, růst, replikovat genetickou informaci a dělit se. Zatím ale nejde o peer-reviewnutý výsledek ani o plnohodnotný nový organismus.

Země možná unikne pohlcení Sluncem. Nové modelování naznačuje, že až se Slunce za asi 5 miliard let nafoukne, Země by se mohla posunout ven – a nebýt tak pohlcena.

Studie přidala argument pro existenci gravastarů. Nový teoretický model navrhuje, že kolaps hmotné hvězdy by mohl zastavit vznik minivesmíru poháněného temnou energií, čímž by místo černé díry vznikl gravastar.

Nový peptid brání útoku prasečího koronaviru na myší buňky. Nově syntetizované peptidy efektivně blokují vazbu prasečích koronavirů na buňky. Experimenty na (zatím) zvířecích buňkách ukazují potenciál rychle designovatelného léčiva.

Bottom

Lidi mají tendenci chodit doleva. Experimenty ve Španělsku i Japonsku ukazují, že lidé se při volné chůzi často stáčejí doleva a vytvářejí pohyb proti směru hodinových ručiček, důvod zatím není jasný.

Z měsíců na dny – česká práce urychlila vývoj „syntetických protilátek“. Tým Marka Ondruše a Michala Hocka z ÚOCHB AV ČR vyvinul technologii, která může zkrátit hledání tzv. aptamerů, může to rozšířit jejich využití v diagnostice i terapii.

V Indickém oceánu našli pět milionů let starý velrybí hřbitov. V hloubce sedmi kilometrů leží obří pás fosilních i aktivních velrybích pádů dlouhý asi 1200 kilometrů, plný kostí i života možná nového pro vědu.

Vysoká dávka psilocybinu u ženy s demencí dočasně zlepšila řeč i soběstačnost. Jde o limitovanou case study, i tak ale popisuj pozoruhodné dočasné zlepšení stojící za další průzkum – samože kontrolovaný vědátory, nikoliv vaším místním dealederem!

Naši předci možná používali oheň už před 1,8 milionu lety. Nová analýza z jeskyně Wonderwerk v Jižní Africe posouvá možné využívání ohně homininy až o 700 tisíc let hlouběji do minulosti.

Mezihvězdná kometa 3I/Atlas mimozemskou techniku nevysílá. SETI důkladně prohledalo rádiové signály z třetí známé mezihvězdné návštěvnice Sluneční soustavy – nenašlo nic, co by ukazovalo na technologii.

Mozkový implantát umožnil ochrnutému muži znovu „mluvit“. Experimentální rozhraní mozek–počítač alias BCI převádí pokusy o řeč u pacienta s ALS na text a digitální hlas podobný jeho původnímu.

Nové biologické hodiny odhadují stárnutí podle aktivity genů. Nový „transkriptomický“ model měří biologické stárnutí podle RNA aktivity genů a funguje napříč lidmi, myšmi, potkany i makaky.

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

tvv2026_27-28

📰🗞️🎞️📲