I já musím přiznat, že optimismus z mise Artemis 2 nakazil i mne! Ale cesta k Měsíci a zpět je za náma – a příští nastane zřejmě až za dva roky. Co dalšího týden ve vědě přinesl? Třeba krok blíž inzulinu v pilulkách, dechberoucí novinku o planktonu… Nebo náznak, že Indiáni měli vždy blízko k hazardu!

Mise Artemis 2 se úspěšně vrátila na Zemi! Přistání v závěru pátku prověřilo modul Orion a vrátilo důvěru ve zkoušené ambice NASA. Příště by již agentura ráda krom Orionu prověřila i lunární moduly – jenom není jasné, které to budou… 🗞️

Plankton produkující kyslík může do roku 2100 poklesnout. Oteplování oceánů může výrazně snížit množství klíčových mikrobů Prochlorococcus, což by narušilo potravní řetězce a snížilo produkci kyslíku. Nejde o kolaps planety, ale o další tlak na už tak stresovaný systém. 📰

Inzulin v pilulce je možná konečně nadosah. Nový peptid umožnil inzulinu projít trávením do krve, u myší fungoval podobně jako injekce a při nižších dávkách. 🎞️

Indiáni si zřejmě hráli s kostkami dřív než Evropané. Nejstarší známé „kostky“ vznikly v Severní Americe před 12 000 lety. Nešlo o náhodné artefakty, ale cílené nástroje pro hry, rozhodování a práci s pravděpodobností dávno před Evropou. 📰

Klíč k Parkinsonu může být ve střevech a vitaminech. Nedávná studie spojila Parkinsonovu chorobu s mikrobiomem a nedostatkem vitaminů B2 a B7 – ale jde zatím jen o hypotézu, ne hotovou léčbu. 🗞️

Sklouzáváme do ticha? Lidé mluví každým rokem méně. Každoročně lidé pronesou o −338 slov denně míň než v roce předešlém. Není jasné, jestli jde o problém – část komunikace se možná jen přesouvá jinam. 🗞️

Bottom

Rozpočet NASA se bude zřejmě opět snižovat. NASA má dnes menší reálný rozpočet než v době Apolla a proto jsou i moderní programy jako Artemis levnější a pomalejší. A dle nového plánu americké vlády bude hůře. 🎞️

AI urychluje učení, ale zhoršuje zapamatování, ukazuje studie. Studenti s ChatGPT pracují rychleji, ale po čase si pamatují méně než ti, kteří se učí bez AI. 🗞️

LIGO možná poprvé zachytil primordiální černou díru. Detekce gravitačních vln naznačuje existenci černé díry s hmotností menší než Slunce, což by mohlo být první přímé pozorování primordiální černé díry. 🗞️

Zbytky jídla: které nejčastěji způsobují otravu a proč. Nejrizikovější zbytky jsou pizza, kuře a rýže – klíčové je rychlé chlazení a správné skladování, jinak se v nich množí nebezpečné bakterie. 🗞️

Neandertálci prošli genetickým kolapsem před vyhynutím. Nová analýza DNA ukazuje, že většina pozdních neandertálců pocházela z malé skupiny po populačním kolapsu, což mohlo přispět k jejich zániku. 🗞️

Překvápko z ediakaru: složitý život vznikl dřív, než se čekalo. Nové fosilie z Číny ukazují, že složití živočichové existovali už před kambrickou explozí – nejde o úplné „vyvrácení“ starého modelu, spíš jeho rozšíření. 🗞️

Bonusy

Kam poletíme příště – O budoucnosti Artemis s Dušanem Majerem. Mise Artemis II je úspěšně za námi, ale co bude následovat? V druhé části našeho (pondělního – během tradičního Týdne ve vědě) rozhovoru s Dušanem Majerem se díváme na budoucnost programu Artemis a na to, kdy se můžeme reálně těšit na další pilotované mise k Měsíci a jeho povrchu.

Žijeme v černé díře? Nebo je to jen optický klam? Jedna z odvážnějších hypotéz říká, že by tato asymetrie mohla souviset s tím, že vesmír vznikl uvnitř rotující černé díry. Černé díry totiž při svém vzniku zachovávají rotaci, a pokud by náš vesmír byl „vnitřkem“ takového objektu, mohl by nést tuto rotační preferenci. Jde ale o velmi spekulativní scénář na hranici současné fyziky…

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

tvv2026_15

📰🗞️🎞️