Máme za sebou 568. týden tohoto roku (aspoň mentálně) a s ním přichází i další příval novinek! Od prospěšných bakterek přes dobré zprávy z Marsu až po motivaci k čištění zubů je tu další porce objevů, kterými si můžete mírně zvýšit dopamin!

Konkrétní střevní bakterie bojuje proti tloustnutí. Jediný druh střevní bakterie dokáže u myší výrazně omezit přibírání na váze i při tučné stravě, a to skrze vliv na metabolismus tuků.

Marťanská moře mohla sahat až k Valles Marineris. Nová analýza deltových struktur z orbitálních snímků naznačuje, že na raném Marsu mohla existovat rozsáhlá moře.

Zemi zasáhla nejsilnější sluneční bouře radiačního typu za více než 20 let. Jak jste si mohli všimnout i nad vaší vesnicí, Slunce vyslalo směrem k Zemi extrémně silnou spršku nabitých částic – výsledkem byla nejsilnější sluneční radiační bouře od roku 2003.

Stav zubů může napovědět délku života. Rozsáhlá japonská studie ukazuje, že nejen chybějící zuby, ale i stav těch zbývajících souvisí s rizikem předčasného úmrtí – a překvapivě záleží i na tom, zda jsou „jen“ opravené. 

Nadměrné hraní videoher může vytlačovat zdravé návyky. Australská studie ukazuje, že hraní videoher samo o sobě není problém, ale při překročení zhruba deseti hodin týdně se pojí s horší stravou, vyšší tělesnou hmotností a zhoršenou kvalitou spánku.

Jo-jo efekt je hlavní riziko při užívání „Ozempicu“. Analýza desítek studií ukazuje, že po vysazení moderních léků na obezitu se váha často vrací překvapivě rychle.

Bonusy

USA vs. Británie – jak by vypadala válka 100 let nazpět? Velmoce plánují konflikty i na situace, které nenastanou – ve 20. a 30. letech takto vzniklo několik historicky zajímavých scénářů, které znějakéhodůvodu opět působí kapku relevantně.

Viry se na ISS chovají divně – v mikrogravitaci mění taktiku i genetiku. Experiment na palubě stanice ukázal, že viry jsou ve stavu beztíže pomalejší a bakterie proti nim vyvíjejí překvapivě efektivní obranu!

Když naše mysl bezcílně bloumá, může to zlepšovat učení. Spontánní bloumání sice zhoršuje soustředění, ale zlepšuje implicitní učení skrytých vzorců. Mozek při tom padá do „lokálního spánku“ se slow-waves, které pomáhají rychlému ukládání informací.

Od vědy k hlavní popularizátorce UP s Vendulou Lužnou. Vendula Lužná je dnes jednou z tváří popularizace Univerzity Palackého – mluví o vědě, lidech i smyslu akademického světa jazykem, kterému rozumí i ti, kdo si myslí, že univerzita není pro ně. Jaká byla její cesta, co obnáší popularizace „zevnitř systému“ – a co chystá dál?

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

tvv2026_03