TLDR: Nová studie ukazuje, že jediný druh střevní bakterie dokáže u myší výrazně omezit přibírání na váze i při tučné stravě, a to skrze vliv na metabolismus tuků. Studie tuna.
Pět let nazpět študovali vědátoři složení střevního mikrobiomu u 105 lidí v rámci lifestylové intervence – sbírali údaje o váze, BMI, ale i stravě a složení stolice. A nakonec došli k tomu, že lidi, co hubli nejvíc, měli ve svém mikrobiomu vyšší zastoupení genů bakterií spojených s rychlejší růstovou a metabolickou aktivitou, která „odkláněla“ energii do bakteriálního růstu, místo aby byla dostupná hostiteli!
To naznačilo, že když se řeší redukce hmotnosti, není bakterie jako bakterie – ale nebylo furt přesně jasné, které bakterky jsou ty výhodnější. Fčil na to však nová studie u myšáků jasně ukázala…
„Jaká bakterie to je?“
Ve své práci ji identifikoval tým z University of Utah – jedná se o bakterku rodu Turicibacter (konkrétní izolovaný kmen/druh), která u myší na vysokotučné dietě výrazně snížila nárůst hmotnosti a zlepšila i klíčové metabolické ukazatele.
Překvapivé přitom je, že nejde jen o efekt celé „komunity“ mikrobů – Turicibacter byl sice izolován z ochranné skupiny sporulujících bakterií, ale samotná bakterie (a dokonce i molekuly, které produkuje) dokázala velkou část efektu napodobit, přestože je ve střevě běžně přítomná jen v nepatrném množství…
Turicibacter svou přítomností produkuje unikátní lipidy (tukové molekuly), které potlačují tvorbu ceramidů – tukových molekul spojených s obezitou, diabetem 2. typu i kardiovaskulárními chorobami. Zároveň ovlivňuje vstřebávání tuků v tenkém střevě, čímž mění celkovou energetickou bilanci organismu.
Mikrobiota má významnou roli na tloušťku! Zdroj: New Line Cinema, vlastní
„Když je to tak easy, proč to nemaj všichni?“
Bakterky jsou lišky ryšavé – mnohdy ty nejprospěšnější úzce souvisejí se stravou svého páníčka. Což dává logiku – když budete své tělo krmit věcma, co bakterkám neprospívají, nutně to povede k tomu, že dané bakterky se ve střevech obrátí na krovky a odejdou do agarového nebe!
Problém je, že vysokotučná strava sama růst téhle „ochranné“ bakterie potlačuje. Jinými slovy, když žereme hodně tuků, přestávámev těle mít (v rozumném množství) i bakterky bojující proti tukům.
Nezdravá strava se tak stává zacykleným zpětnovazebným jevem, který vše jenom zhoršuje…
Koláž mikroskocvaků ukazuje tyčinkovitý Turicibacter v popředí na pozadí průřezu střeva. Zdroj: Klag et al., Cell Metab., 2025
„No a dá se to zvrátit?“
Efekt byl znát i u hlodavců krmených tučnou stravou. Jenže zároveň se ukázalo, že funguje pravidelná suplementace bakterií do střev – i při tučné dietě tak přibíraly myšky méně, měly nižší hladinu glukózy a méně tělesného tuku. Bez „doplnění“ ale Turicibacter ze střeva při nezdravém stravování mizí…
Samože zatím jde o experiment na myších – ještě neutíkejte pro lékárny pro probiotika. Ty ostatně obsahují typicky jenom laktobacily a bifidobakterie, které jsou sice užitečné, ale není to tenhle konkrétní typ antitukových bakterek.
Studie nicméně posiluje myšlenku, že cílené využití konkrétních mikrobů – nebo dokonce jen jejich lipidových molekul – by jednou mohlo doplnit či částečně nahradit léky proti obezitě. Ostatně už by bylo na čase, abychom si do těla taky narvali bakterky, které nám život prodlouží, namísto jeho předčasného ukončení!
BONUS NA KONEC: Jaká strava je těm bakterkám nejprospěšnější?
Nízkotučná normálně-rostlinná strava – třeba luštěniny (čočka, fazole, cizrna), celozrnné obiloviny (oves, žito, celozrnný chléb), zelenina (kořenová, listová, zelí), ovoce, případně nízkotučné fermentované potraviny jako kefír nebo kysané zelí. Naopak hodně tučné, ultrazpracované potraviny (fast food, sladké pečivo, smažená jídla) růst těchto bakterií spíš brzdí (píšu, zatímco u toho dlabu housku a krůtí pěnu…).
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
