TLDR: Hlad prospívá produkci spermidinu, tedy sloučeniny, který přispívá k samoočištnému procesu buněk zvanému autofágie. Studie tuna.
Léky proti stárnutí jsou populární již od úsvitu dějin – a zatím nikoho nesmrtelného nám nedoručily! Ač dnes víme, že stárnutí není jeden jediný proces, který bychom mohli vykurýrovat jednou jedinou pilulí, existují obecné rady, kterak degradaci těla zpomalit. Jednou je doporučení cvičit alespoň 150 minut týdně, další je omezení nezdravého stravování. V poslední době však na popularitě získává i pust jakožto omezení stravování jen na (v typické variantě) na 8 hodin denně.
Co to s námi ale dělá? Nová studie vrhla světlo na to, jak přerušovaný půst ovlivňuje stárnutí aktivací kritického buněčného procesu známého jako autofágie.
Jaká je role?
Společná studie, na které se podíleli vědátoři z Ústavu molekulární biologie a biotechnologie (IMBB) Nadace pro výzkum a technologie-Hellas (FORTH), Univerzity Paris Cité a Univerzity ve Štýrském Hradci, odhalila mechanismus, kterým přerušovaný půst podporuje účinky proti stárnutí. Klíčovým aktérem je v ní přírodní polyamin zvaný spermidin.
Výzkum ukazuje, že přerušovaný půst zvyšuje hladinu spermidinu, který následně aktivuje autofagii – to je proces, který v buňkách recykluje a odstraňuje nefunkční složky, čímž zajišťuje buněčné zdraví a dlouhověkost.

Autofagie je nezbytná pro udržení buněčné homeostázy a defekty v tomto procesu jsou spojeny se stárnutím a nemocemi souvisejícími s věkem, jako je cukrovka, kardiovaskulární poruchy, rakovina a neurodegenerativní stavy. Již dlouho je známo, že dietní opatření, jako je omezení příjmu kalorií a přerušované hladovění, zpomalují stárnutí a prodlužují život tím, že podporují autofagii, ale tato studie poskytuje nový pohled na to, jak je těchto účinků dosahováno na molekulární úrovni.
„Super, takže se stačí nadopovat spermidinem a budu nesmrtelnej?“
No, spíše ne. Jak jsme zmínili – stárnutí je suprkomplikovaný proces, na který neexistuje jediné řešení (co dnes víme). I z hlediska spermidinu je momentálně výzkum stále v průběhu. Nynější závěry jsou nicméně již potvrzené i na zvířátkách.
Vědátoři použili řadu experimentálních modelů – včetně nematod, kvasinek, ovocných mušek, myší a lidských buněčných linií – k prokázání toho, že přerušovaný půst zvyšuje buněčné hladiny spermidinu. Toto zvýšení spermidinu spouští autofagii, která následně prodlužuje život ve všech těchto organismech.

Důležité je, že studie také zjistila, že inhibice syntézy spermidinu neguje výhody autofágie vyvolané přerušovaným půstem. To zdůrazňuje rozhodující roli spermidinu v účincích proti stárnutí spojených s touto dietní praxí.
I pro stoiky
To všecko naznačuje, že regulace autofagie prostřednictvím spermidinu a přerušovaného půstu je evolučně konzervovaný proces – což znamená, že se zachoval napříč různými druhy v průběhu evoluce. Což je prima už jen kvůli tomu, že nám to umožňuje potenciálně zkoumat víc právě u zvířátek, aniž bychom tím ohrožovali lidi a etické komise.
I když kolem přerušovaného půstu stále panuje řada neznámých, rozeznání jeho vlivu na molekulární úrovni zvyšuje šanci, že jednou budeme moct přenést jeho principy i na lidi, kteří módním trendům stoicky odolávají!
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]










