TLDR: Ani geny, ani prostředí – suchozemští savci zřejmě dorůstají menší velikosti než dinosauřů kvůli tomu, že jsme teplokrevní. Zdroj třeba hír.

Všichni milujeme dinosaury – a velikost dávných biočichů je jedním z důvodů této retrospektivní lásky! Kdyby T. rex byl velký jako pes a brontosaurus jako slon, dost možná by dinosauři mnohem méně často zdobili dětské pokojíčky. Na velikosti v tomto směru rozhodně záleží.
Ale proč vlastně nedosahují savci stejných rozměrů? Převzali jsme přece do dinoších otěže dominantního druhu živočichů, tak proč je většina savců mnohem menší?

„Není to nějakým biasem nebo tak?”

Částečně samože ano! V první řadě – mnozí savci jsou i dnes velcí. Nejen sloni, žirafy či nosorožci, ale zejména v oceánech kytovci dorostli do obřích rozměrů. Plejtvák obrovský je dokonce větší než jakýkoli známý dinosaurus – ale vodní prostředí mu umožňuje nést větší hmotnost. Zároveň také některé dinoše v laickém diskurzu trochu nafukujeme. Populární velociraptoři byli velikostí blíže slepicím nežli lidem…

I tak ale platí, že byť je třeba slon mohutný tvor, po boku brachiosaura vypadá jako škvrně. Cosi skutečně těm největším dinošům hrálo do karet víc než těm největším suchozemským savcům…
„Co ovlivňuje velikost zvířátka?”

Faktorů je více, především dostupná strava. Ale možná vás napadl spíše kyslík. V době největšího množství kyslíku v karbonu/permu totiž dorůstal hmyz a další členovci do směšně velkých rozměrů. A růst těchto biočichů byl skutečně omezen dostupností kyslíku! Nicméně největší dinosauři žili v době, kdy byla hladina kyslíku pravděpodobně nižší či v nejlepším případě přibližně stejná jako dnes. Ani kyslíkem to tedy není…

„V čem se dinoši lišili od savců?”

Savci jsou teplokrevní (endotermní) živočichové – sami si regulují tělesnou teplotu. Savec dané velikosti spotřebuje desetkrát více energie než plaz nebo ektotermní živočich stejné velikosti. To také znamená, že naše vlastní žravá biologie nám zřejmě brání ve vývinu do stejných rozměrů jako studenokrevní (ektotermní) živočichové, kteří mají tělesnou teplotu závislou na teplotě okolí.

Dinosauři ale zřejmě nebyli zcela studenokrevní – podle novějších výzkumů byli tzv. mezotermní, tedy něco mezi savci a plazy. Některé skupiny mohly mít poměrně vysoký metabolismus.
 I přesto ale pravděpodobně potřebovali na svou velikost méně energie než savci, což jim umožnilo růst do větších rozměrů.

„Takže to tak bude nafurt?”

Teoreticky může existovat pevná hranice – vynucená fyzikálními zákony – pro suchozemské živočichy ve výši přibližně 120 tun. Abychom (na souši) byli větší, museli bychom mít taky mnohem širší nohy. Úměra mezi tělem a končetinami je ale nepřímá, takže nohy by se od určité velikosti musely zvětšovat víc než tělo samotné. Což je pro mobilitu a shánění stravy poněkud nepraktické.

Pokud něco, očekává se na Zemi spíše opačný trend. Vědátoři se dnes domnívají, že v současné době, kdy se planeta ohřívá, dochází k přirozenému výběru směrem ke zmenšování živočichů. To platí zejména pro zvířata v oblastech, kde dochází k výraznějšímu nárůstu teploty, jako jsou lední medvědi v Arktidě.

Dinoše si tedy v pokojíčku podržte jako ukázku časů, které se v dohledné evoluční budoucnosti nejspíše již nevrátí!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]