TLDR: Pozorování opic v divočině naznačuje, že jedí tolik kvasícího ovoce, že jeho obsah alkoholu při přepočtu na naši váhu vychází na naše průměrné pivo. Studia tuna.

Denní pivko si podle statistik dopřává pětina až desetina české populace – ale jeho ekvivalent v alkoholu možná není jenom tuzemská záliba! Nová studie míní, že šimpanzi v Africe denně také zkonzumují ekvivalent půllitru piva – jen místo půllitru drží v tlapě hromadu zkvašeného ovoce!

„Kolik alkoholu je v hnijícím ovoci?”

Vědci sbírali vzorky ovoce přímo z míst, kde se šimpanzi krmí, a testovali jejich obsah ethanolu. Ukázalo se, že některé plody mohou mít až 3 % alkoholu – skoro jako slabší pivo. A protože šimpanzi dokážou spořádat desítky kusů denně, hladina alkoholu v jejich krvi může klidně odpovídat té lidské po pár pivech. Studie ovšem dodává, že žádné opilecké tanečky v korunách stromů zatím nebyly pozorovány…

Vědátoři změřili obsah ethanolu v plodech, které šimpanzi běžně žerou, a spočítali, že to dělá cca 14 gramů alkoholu denně. Přepočteno na lidskou váhu to dle nich dělá právě jeden pivko každý den…

„Hustý, to nikoho nenapadlo?”

Hypotéza „opilých opic“ má docela dlouhou historii – už v roce 2000 ji navrhl biolog Robert Dudley, který tvrdil, že náklonnost k alkoholu nám pomohla najít energeticky bohaté plody. V přírodě totiž vůně ethanolu signalizuje, že ovoce je zralé a plné kalorií. Takže místo aby nás alkohol v dávné minulosti ničil, mohl fungovat jako navigace k potravě. Dnešní hospodské tahy by tak paradoxně mohly mít kořeny ve vyhledávání banánů.

Tahá se tu na světlo stará „hypotéza opilých opic“: naše touha po alkoholu může být dědictvím po předcích, kteří si jeli na přirozeně zkvašených šťávách. Nutno zmínit, že autor této hypotézy je taky spoluautor nynější studie, takže to zatím celé berte spíše jako zajímavou možnost, než se vydáte škrtat a přepisovat v učebnicích biologie!

„Informuje to nějak i naši evoluci?”

Lidé a opice sdílejí mutaci enzymu ADH4 (alkoholdehydrogenáza 4), který se objevil zhruba před 10 miliony lety. Tato změna nám umožnila mnohem efektivněji metabolizovat etanol než dřívější primáti. A je možné, vzhledem k aktuálnímu objevu, že nám mutace nezůstala náhodou – ale, že pro nás byla výhodná.

Jinak řečeno – už tehdy jsme možná byli připraveni zvládat „divoký koktejl“ z přezrálého ovoce. Evoluce tedy naše játra trénovala dávno před tím, než se objevil první pivovar…

„Takže opičky to dělají schválně?”

To už nevíme! Samože, otázka taky zní – hledají šimpanzi cíleně to nejvíc „nalité“ ovoce, nebo prostě berou, co roste? To zatím vědci neví. Je rovněž rozdíl mezi tím, když si dáte ekvivalent piva při půldenním žraní kvasícího ovoce – anebo šest jeho ekvivalentů během dvouhodinového sezení v knajpě! A stejně tak je dobré zmínit, že jen kvůli tomu, že něco dělají nějaká zvířátka, není to automaticky taky zdravý návyk – ostatně zeptejte se psů, jak jim šmakují exkrementy…

Ale není to taky jenom o šimpanzech! Sloni jsou proslulí tím, že dokážou vyhledávat a hromadně konzumovat zkvašené plody maruly. Některé druhy ptáků se rády „napijí“ z přezrálých bobulí a netopýři si libují ve zkvašených nektarech. Příroda je prostě plná spontánních barů otevřených 24/7.

Konzumace různých návykových látek jinými biočichy je nicméně prokázána i dalšími pracemi – otázkou tak spíše je, v jaké míře se tomuto hobby věnují. Až tak příště budete mít opici, může vás uklidňovat představa, že se možná právě vracíte do svého dřívějšího evolučního já!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]