Pondělí už opět klepe na dveře, ale před tím je tu Týden ve vědě! V ošatce objevů leží biopočítače, Starship, český neoječmen nebo třeba „ideální” počet sexuálních zářezů!

Desátý let Starship konečně splnil úkoly i očekávání. Po sérii selhání nás SpaceX potěšila úspěšnou misí – do oceánů se vrátil první stupeň i loď Starship, vypuštěny byly i makety satelitů. Let přesto neprobíhal vyloženě ukázkově, při návratu navíc došlo na větší propečení lodi, než by bylo záhodno.

Popsán ideální počet sexuálních partnerů. Ne, není to specifické číslo – záleží však na tempu, protože lidé lépe hodnotí ty, kteří se „vybouřili v mládí“ a „pak se sklidnili“. Největší rozdíly v hodnocení pak vykázali při změně mezi 4, 12 a 36 partnery.

Efekt long covidu způsobuje invaliditu srovnatelnou s Parkinsonem či mrtvicí. Dlouhodobý covid není jen „protáhlá rýma“. Postižení lidé hlásí závažné omezení života, často horší než 98 % běžné populace. Až 86 % účastníků splňovalo kritéria pro vážné postižení, zatímco v běžné populaci je to jen 9 %.

Čeští vědci jako první v EU testují geneticky upravený ječmen. Tým Univerzity Palackého spustil první polní pokus ječmene upraveného pomocí „genetických nůžek“ CRISPR. Editor dokáže přesně měnit vlastní geny rostliny bez přidávání cizí DNA. V tomto případě šlo o úpravu genu PIL1, jenž ovlivňuje reakci ječmene na světlo a tedy i jeho růst.

Mozkové čipy v prodeji: Cortical Labs uvedla první biopočítač na světě. Australský startup spustil prodej CL1 – biologického počítače složeného z lidských neuronů na čipu. Každý modul obsahuje asi 800 000 buněk. Neurony v čipu dokážou přijímat podněty, učit se a reagovat v reálném čase. Pro srovnání: lidský mozek obsahuje kolem 100 miliard neuronů.

Falešných vědeckých studií přibývá 10x víc. Výzkum varuje, že s rozvoje AI rapidně narostly pseudovědecké studie, existující i dřív skrze fenomén predátorských časopisů. Množství pseudovědeckého balastu se dostává i do metastudií a ovlivňuje tak celkový pohled na realitu.

Bottom

Technologie počítání Inků nesloužila jenom elitám. Nový výzkum ukazuje, že khipus nevyráběla jen incká elita – do výroby se zapojili i lidé z nižších vrstev, což naznačuje širší použití tohoto unikátního systému. Analýza vlasu totiž určila, že „producent” vlasu používaného v daném khipu jedl namísto masa a kukuřice (stravy boatších vrstev) jen hlízu a zeleninu, jak bylo typické u chudší části společnosti.

Člověk poprvé „dýchal“ prasečí plící. Experiment v Číně dosáhl prvního nasazení xenotranslantované plíce. Pacientem byl však jen klinicky mrtvý mužjehož tělo ale stále fungovalo oběhově. Transplantovaná plíce se tak napojila na krevní oběh a zvládla základní funkce. To je pro xenotransplantace velký krok – ale také připomínka, že jsme pořád na začátku.

Při pádu hvězdy do černé díry vznikl nový typ supernovy. Netradiční situace vedla k supernově, vypadala, jako by explodovala dvakrát. Stalo se tak patrně v důsledku interakce mezi gravitací velké hvězdy a černé díry. Přesný scénář jevu není znám, ale je pravděpodobné, že černá díra urychlila přirozenou zkázu hvězdičky & vtáhla její materiál do akrečního disku, což se nám mohlo jevit jako druhý výbuch.

První video lidského embrya při jeho zahnízdění. Vědátoři z barcelonského IBEC poprvé šmírovali, jak lidské embryo přímo „zaburácí“ do děložní stěny. Ukázalo se, že lidské embryo se chová odlišně od myšího – místo aby zůstalo na povrchu, aktivně se zavrtává a vytváří prostor pro další růst.

Čína testuje robopsy a exoskelety v armádním výcviku. Čínská 76. skupina armád trénuje s bojovými robopsy osazenými útočnými puškami a pěchotními exoskelety – alespoň dle záběrů místní televize CCTV-7. Záběry CCTV-7 jsou samože součástí čínské komunikace („propagandy”) a není jasné, zdali stejné kapacity vyvíjí i jednotky „mimo kameru”.

Nejdivnější supernova v dějinách odkryla nitro hvězd. Supernovu SN2021yfj se nechovala podle žádných učebnicových pravidel. Místo lehkých prvků, jako je vodík a helium, ukázala rovnou těžší vrstvy – křemík, síru a argon. To znamená, že hvězda před výbuchem ztratila skoro všechny své „lehké” obálky. Důvod této ztráty není znám, ale potvrdila naše předpoklady o nitru masivních hvězd.

Bonusy

Astronomie jako Brno s Jolie L’Heureux. Pro další pokec s rámci fulbrightovského cyklu rozhovorů jsem vyrazil na do Brna pro ojedinělý rozhovor v angličtině s Jolie L’Heureux, mladou výzkumnicí, která působila v astrofyzikální skupině Norberta Wernera!

Co špatného může rok 2050 přinést? Příštích 25 let přinese řadu výzev, díky kterým můžeme na rok 2025 ještě vzpomínat se slzama v očích…

Způsobil Attila kolaps Říma? Ne, dokonce se pádu Říma samotného ani on, ani jeho Hunové nedočkali. Nebyl to jistě lidumil – ale kolaps starověku měl širší důvody, nejspíše v čele se suchem.

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]

tvv2025_35