TLDR: Experiment v Číně dosáhl prvního nasazení xenotranslantované plíce. Pacientem byl však jen klinicky mrtvý muž. Studie tuna.

Nádech, výdech – právě jste udělali famózní proces našeho těla, který dopravuje kyslík do buněk (ty jej potřebují, aby z jídla vytvořily energii) a naopak z nich odvádí odpadní oxid uhličitý (vznikající jako vedlejší produkt buněčného dýchání). Jenže ne každý má plíce v tak dobrém stavu, aby pro něj bylo dýchání hračka…

Transplantace plic je i dnes velký medicínský oříšek, a dárců je zoufale málo. Vědci v Číně však udělali další krok – ač se chce říct spíš Velký skok – když poprvé v historii transplantovali geneticky upravenou prasečí plíci do lidského těla. A co je důležité – orgán uvnitř vydržel devět dní!

A ještě lepší zpráva je, že pacient nezemřel – protože už mrtvý byl od počátku.

„Nebyly i nějaké jiné prasečí orgány?“

Ano, xenotransplantace (přenosy orgánů mezi druhy) zažívají boom, zejména v USA. Byly provedeny už transplantace prasečích ledvin i srdcí – většinou s tím, že pacienti krátce po zákroku fungovali, ale během několika týdnů či měsíců bohužel zemřeli.

Čínský tým proto zvolil šalamounský přístup – příjemcem byl klinicky mrtvý muž, jehož tělo ale stále fungovalo oběhově. Transplantovaná plíce se tak napojila na krevní oběh a zvládla základní funkce. To je pro xenotransplantace velký krok – ale také připomínka, že jsme pořád na začátku.

„Co ukázal experiment?“

Během prvního dne se objevily otoky způsobené přítokem krve, později i známky imunitního útoku na cizí tkáň. Přesto plicní tkáň fungovala celých devět dní bez hyperakutního odmítnutí a bez infekce – to je historický výsledek.

Podobně jako u jiných xenotransplantací se ale ukázalo, že i geneticky upravené prasečí orgány (v tomto případě se šesticí zásahů do genomu) pořád vyvolávají imunitní reakce. Budoucí výzkum tedy musí přidat další úpravy a přesnější dávkování imunosupresiv.

Samotný zákrok proběhl už v květnu 2024, ale detailní popis vědci zadali k publikaci až později. Článek vyšel teprve nyní (srpen 2025) v odborném tisku – takže o úspěchu slyšíme s více než ročním zpožděním.

„A kdy to bude pro pacienty?“

To nikdo neví – jinak bychom už věděli, čí akcie kupovat! Faktem ale je, že poptávka je obrovská: jen v USA čeká na nový orgán přes 100 000 lidí a kolem 5 000 ročně umírá marně.

Navzdory komplikacím se zdá, že xenotransplantáty jsou budoucností – i když je možná jednou překonají biomechanické či 3D-tištěné orgány. Ty ale zatím v praxi neexistují, zatímco prasečí orgány už ve výzkumu fungují.

Nebude to hned, ale doba, kdy místo čekání na dárce půjdete „na farmu pro náhradní díly“, už není sci-fi. Jen pořád zůstává technologicky komplikovanou realitou v testovací fázi. Jestli ji opustíme za rok, nebo za století, se můžeme zatím jen sázet.

Jedno je však jisté: čím víc vědy se kolem xenotransplantátů udělá, tím dřív si všichni budeme moct oddechnout – s prasečími plícemi i bez nich.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]