TLDR: Radar odhalil starodávné říční krajiny pohřbené pod východním antarktickým ledovým štítem. Byť vznikly před 80 miliony lety, mohou v budoucnu posloužit jako přírodní brzda toku ledovců. Studie tuna.

Dávno skryté tajemství pod Antarktidou odhaleno! Konečně! Jistě si říkáte, zdali jde o reptiliány nebo skrytou nekrodivizi SS… nebo reptiliánskou nekrodivizi SS! Bohužel pro milovníky fantasmagorií – jde o řeky (navíc jen s malým ř)…

Vědátoři z Durham University je popsali s pomocí radarového mapování – odh alili tak ploché říční krajiny z doby před 80 miliony lety! Navzdory svému stáří by plošiny zanedlouho mohly sloužit jako přirozené brzdy ledovců!

„Pod Antarktidou jsou řeky?”

Jes, ale jde jen o dávno zaledněná někdejší říční koryta. A to se, obecně, ví už nějaký čas! Jenže Antarktida je pořádný flák území. Principiálně znalost toho, že pod ledovce jsou nějaké brázdy, není úplně totéž, jako jejich detailnější mapování…

Vědátoři z Durhamu si nyní posvítili na radarová měření tloušťky ledu ve výseku východní Antarktidy o délce 3 500 km, aby tu našli dosud nezmapované plošiny! Dnes jsou nyní skryty pod ledovým příkrovem a odděleny hlubokými žlaby, kterými protékají „rychle“ (relativně vůči zbytku) tekoucí ledovce. Led nad povrchy se podle autorů  pohybuje mnohem pomaleji.

Kdyby byly tyto plošiny ale propojené a předpokládá se, že byly velkými řekami vzniklými po rozdělení východní Antarktidy a Austrálie před přibližně 80 miliony let – což bylo logicky před tím, než Antarktidu před asi 34 miliony let pokryla ledová pokrývka!

„Hustý, ale je to na něco?”

Prehostický povrch Antarktidy by nám mohl pomoct – a možná už de facto pomáhá – zmírnit zdejší úbytek ledu. I když byla Antarktida ve srovnání s Arktidou mnohem odolnější vůči zvyšujícím se průměrným teplotám, úbytek ledu z Antarktidy se dlouhodobě zvyšuje…

Plošiny dávného povrchu však působí jako bariéry brzdicí tok ledové masy – navíc mohou regulovat i rychlost úbytku ledu. Důvod, proč Arktida taje rychleji, není magický – většinu ji tvoří tekutá voda, která se jaksi prostorem šíří rychleji než led nebo zemina. Může tak i rychleji zahřívat vodní led. Díky tomu, že podstatná část ledu tu jen leží na těchto plochých kamenných deskách a neklouže tak rychle do oceánu…

Většina Antarktidy tento problém nemá, byť i tady jsou samože části stojící doslova na vodě – obecně se ale dá říct, že čím méně hladký je terén pod ledovcovou masou Antarktidy, tím hůře bude led či tekutá voda z tohoto ledu „klouzat“ do světového oceánu!  To může zpomalit úbytek ledu – a zároveň zpřesnit modely, které předpovídají, kdy a jak budeme v budoucnu vylepšovat MHD o gondoly!

„Zmapovali ale jen výseč, je to vůbec významný?”

Spíše ano nežli ne! Rozsáhlé ploché povrchy byly nalezeny pod přibližně 40 % 3 500 km dlouhého pobřeží Východní Antarktidy mezi Princess Elizabeth Land a George V Land. To je rozhodně víc než statistická chyba, ale zase to naznačuje, že některá území nebyla zdrásněná anebo že byla erodována ledovcovou masou.

Nicméně skutečnost, že minimálně u významné části terénu se podařilo zachovat relativně neporušené po více než 30 milionů let, rozhodně naznačuje i víc o chování ledovců a jejich geologickém významu!

Vědátoři se fčil chtěli provrtat až ke skále a zjistit, kdy naposledy byla bez ledu. Tak naděje umírá poslední, že při tom najdou i ty reptiliány – nebo aspoň způsob, jak přispět k tomu, že neskončíme spolu s nimi pod drnem!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]