Zahřejte se v této chladné neděli množinou hřejivých objevů! Čekají vás kosmická elektrárna, fotosyntetizující živočišné buňky nebo třeba přehlídka chyb AIček.

Island chce za pět let otestovat zisk solární energie z kosmu. Ne, ostrov nebude napájený z vesmíru – plánuje ale skutečně k roku 2030 vyslat rekordně velký demonstrátor kosmické elektrárny. Ten by v ideálním případě mohl zásobovat ekvivalent 3 000 domácností.

Méně cukru v raném dětství koreluje s nižším rizikem chronických onemocnění později. Studie sáhla po datech z období přídělového systému cukru v UK po druhé světové válce vs období později. Porovnala přitom zdravotní výsledky obou populací a odhalila, že lidé s méně cukrem byli také relativně zdravější.

Tukové buňky reprogramovány na buňky beta při léčbě diabetu 1. typu. Postup čínských vědátorů zahrnoval přeměnu tukových buněk pacientky na pluripotentní kmenové buňky a poté na buňky pankreatických ostrůvků – které ženě následně byly implantovány do břicha. Neznamená to ale ještě, že se ji diabetes nevrátí.

Nástroj pro AI přepis „Whisper“ vymýšlel v nemocnicích falešný obsah. Jedním z využití AIček v praxi je přepis mluveného slova. Může ušetřit čas i zrychlovat třeba lékařské diagnózy. Nástroj od OpenAI ale při tomto užití halucinoval smyšlené věty i lékařské diagnózy.

Japonští vědci vytvořili fotosyntetizující živočišné buňky. Chimérické buňky vznikly integrací chloroplastů z řas do buněk křečků, tým již také demonstroval, že výsledné buňky mohou provádět fotosyntézu.

Pondělí je dnem, kdy hrozí nejvyšší riziko odchodu do Valhaly vlastní rukou. Výzkum ve 26 zemích zjistil, že k sebevraždám dochází častěji první den týdne… a na Nový rok.

Bottom

Polibky dle nové hypotézy vznikly jako očistný proces. Proč se lidé začali líbat, zkoumalo již více prací. Nejnovější na základě čištění srsti bližních od parazitů a špíny navrhuje hygienickou možnost.

Do kosmu vypuštěna první dřevěná družice. Skrze start Falconu 9 byla vypuštěna první družice postavená částečně ze dřeva. Japonský prototyp LignoSat si prozatím hoví v útrobách Dragonu 2, jeho úspěch ale může inspirovat budoucí konstruktéry satelitních konstelací.

Prospěšnost hladovění zřejmě souvisí s benefity chladu. Pokusní hlodavci žijí déle, pokud jsou vůči kontrolním skupinám umístěni do chladnějšího prostředí – i se stejnou kaloricky redukovanou stravou jako jejich sousedi.

Černé díry by mohly být zdrojem temné energie. Model, v němž černé díry přirozeně rostou spolu s vesmírem a přispívají k temné energii, odpovídá skutečným údajům o vzdálenostech z mapování DESI.

Třetina druhů stromů čelí riziku vymření. Nové globální hodnocení stromů varuje před alarmujícími důsledky odlesňování, změny klimatu a stoupání hladiny moří.

Komáři geneticky upraveni tak, aby ztratili sluch a potenci. Upravení samci komárů nejsou bez sluchu schopni detekovat údery křídel samic, které jsou nezbytné pro páření!

Černodíra je rekordním Budulínkem – požírá hmotu 40x rychleji, než by měla. Supermasivní černodíra LID-568 40x překonává teoretické limity pohlcování hmoty. To může ukazovat, jak černo díry po Velkém třesku mohly tak rychle růst.

Bonusy

Co kdyby lidé uměli fotosyntetizovat? Lidé by mohli mít zeleně zbarvenou kůži a místo shánění jídla by se vyhřívali na slunečním světle, aby načerpali energii. Byli by také zřejmě výrazně méně mobilní, a možná i bez energie pro inteligentní mozek.

Rychlejší chemická analýza zlepší i lékařskou péči, říká Lucie Řimnáčová. Není tomu tak dávno, co byla příprava vzorků pro laboratorní analýzu pomalejší a primitivnější. Jak taková příprava vypadá, a v čem její vyšší rychlost slibuje i přenos vědeckých objevů do medicíny, popisuje ze svého pracoviště vědátorka Lucie Řimnáčová z Biologického centra AV ČR.

[red]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

xxx tvv2024_45